Novelizace zákona o léčivech, která je platná od poloviny minulého roku, měla zajistit větší transparentnost a efektivitu v distribuci léčiv. Podle nezávislých lékárníků ale nadále dochází ke krácení dodávek léčiv do jejich provozoven. Zdravotnický deník proto oslovil několik nezávislých lékárníků, aby z terénu popsali své zkušenosti s tím, jak velký problém pro ně krácení dodávek představuje a jaký má dopad na pacienty. Dominika Doubová z říčanské lékárny Dr. Douba říká, že se krácení dodávek děje často a jejich hlášení není nutně cestou ke zlepšení situace.

Jak často se setkáváte se záměrným krácením dodávek objednaných léků od distributorů?

S krácením dodávek se setkáváme vcelku pravidelně.

Kolik takových případů jste ve své lékárně zaznamenali od června 2024, kdy začala platit novela zákona o léčivech?

Přesné číslo nedokážu říci. Zároveň ale musím dodat, že často se nejedná pouze o krácení dodávky – tedy dodání menšího počtu léčivých přípravků, než bylo dodáno – ale rovnou o nedodání žádného léčivého přípravku.

Mohlo by vás zajímat

Jaký konkrétní distributor se tohoto podle vašich zkušeností dopouští?

Krácení dodávek jsme zaznamenali u dodavatele Pharmos, u kterého máme jako u jediného možnost dávat zboží do takzvaného záznamu. To znamená, že zboží, které je aktuálně nedostupné, objednáme formou záznamu – v podstatě se jedná o předobjednávku, kterou dodavatel doručí ve chvíli naskladnění. V tomto případě se setkáváme s tím, že nám je někdy – rozhodně ne vždy – dodáno menší, než objednávané množství přípravků. Musím, ale dodat, že Pharmos je jediný distributor, který nám jako malé lékárně umožňuje objednávat formou záznamu a tudíž nám pak i dodá jinak třeba hůře dostupné přípravky, byť tedy někdy v pokráceném množství.

Dodavatelé Phoenix a Alliance nám neumožňují formou záznamu objednávat, takže si u nich na nedostupné léky nemůžeme dělat předobjednávku. A v tu chvíli jsou upřednostňovány lékárny, které tuto možnost mají.

Jaké to může mít dopady na pacienty?

Byli jsme například v situaci, kdy jsme se pro pacientku snažili získat léčivý přípravek, který měl pouze jeden z distributorů. Bylo nám řečeno, že si jej můžeme objednat jen právě formou záznamu. Ovšem u daného distributora záznam tvořit nemůžeme, tudíž nám přípravek pro pacientku čekající na svůj lék nedodal, ač jej v době snahy o objednávku měl.

Dochází ke krácení dodávek u nějaké konkrétní skupiny léčiv, nebo plošně u všech?

Situace se týká různých léčiv, přičemž poslední případ se týkal například léků na ředění krve, předchozí případ se týkal antibiotik.

Jak v situacích krácení dodávek postupujete? Hlásíte případ Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)?

Situaci, kterou popisuji výše, tedy nemožnost objednání léčivého přípravku pro pacientku, jsem hlásila na SÚKL i na Ministerstvu zdravotnictví písemnou formou. Zároveň jsme poslala veškeré materiály České lékárnické komoře, která tyto podněty sbírá a snad by se jimi měla i zabývat.

Co říkáte na výzvu ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, aby lékárníci v případě, že mají problém s dodávkami některých léků, neváhali a věc ohlásili?

O problémech s dodávkami se ví již dlouhodobě a nejsem si jistá, že hlášení je cestou ke zlepšení. Kdyby někdo chtěl konat, může tak přece učinit i bez nahlášení. Navíc mám pocit – a rozhodně nejsem sama – že se po nahlášení obvykle nic neděje.

Máte důvěru, že se stát, respektive SÚKL, dostatečně zabývá stížnostmi lékárníků na nedodání léčiv?

V to důvěru aktuálně úplně nemám.