Senátní Výbor pro zdravotnictví na své včerejší schůzi jednohlasně doporučil horní komoře schválit návrh zákona o sociálně-zdravotním pomezí ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou, a to včetně pozměňovacího návrhu, který má zajistit snazší slučování zdravotních pojišťoven. Výbor se dále zabýval peticí, kterou se nezávislí lékárníci snaží upozornit na nelichotivý stav českého lékárenství. Na schůzi petenti zvedli téma údajného krácení dodávek léčiv do lékáren. Podle zástupců Ministerstva zdravotnictví i Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) však jde o jednotky případů a nejedná se o systémový problém.

„Zákon má ambici přinést do našeho právního řádu komplexnější regulaci ohledně sociálně-zdravotního pomezí… Navrhovaná úprava usiluje o to, aby všem obyvatelům České republiky, kteří se potýkají s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, byly zaručeny sociální a zdravotní služby a ty byly ve vzájemné koordinaci, která odpovídá skutečným potřebám těchto klientů,“ vysvětlila pozadí změnového zákona o sociálně-zdravotním pomezí vrchní ředitelka sekce legislativy Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Dana Roučková. Zkraje prosince minulého roku návrh schválila Poslanecká sněmovna.

Novela zavádí sociálně zdravotní služby, ve kterých bude možné kombinovat sociální službu se zdravotní u jednoho poskytovatele. Poskytovatelé sociálních služeb tak mohou učinit v osmi typech zařízení – centrech denních služeb, denních a týdenních stacionářích, domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem, domovech pro osoby se zdravotním postižením, centrech duševního zdraví nebo zařízeních odlehčovacích služeb.

Poskytovatelé budou muset mít jak registraci pro poskytování sociálních služeb, tak oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Nově budou mít také někteří poskytovatelé pobytových sociálních služeb povinnost zajistit svým klientům ošetřovatelské služby, a to buď vlastními silami, nebo prostřednictvím agentur domácí péče. Ze strany zdravotních pojišťoven bude zachována kontraktační povinnost, ovšem při opakovaném závažném porušení pravidel bude pojišťovna moci po dobu tří let smlouvu neuzavřít.

Včasná transformace

Jako pozměňovací návrh byla do novely včleněna i změna ve způsobu slučování zdravotních pojišťoven. „Jde o to, v procesu slučování úpravu orientovat tak, aby umožňovala rozhodnout o sloučení zaměstnaneckých pojišťoven ještě v momentě, kdy jsou pojišťovny v dobré hospodářské kondici,“ vysvětlila Roučková.

V současné době totiž v oblasti slučování zdravotních pojišťoven platí málo pružné podmínky a neumožňují tuto transformaci, pokud pojišťovna alespoň v délce šesti měsíců neplní své závazky vůči klientům a poskytovatelům zdravotní péče. Jinými slovy, aby ke sloučení mohlo dojít ještě v době, kdy jsou pojišťovny ekonomicky stabilní a nikoliv před krachem. Nově by také měla otázka sloučení zaměstnaneckých pojišťoven náležet do kompetence jejich správních rad. Byť by tuto transformaci muselo ještě posoudit ministerstvo zdravotnictví a následně schválit vláda.

Mohlo by vás zajímat

Výbor po diskuzi doporučil Senátu schválit návrh zákona ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou. Pro toto usnesení hlasovali všichni přítomní členové výboru.

Boráň: Krácení dodávek léků není systémový problém

Výbor se rovněž seznámil s peticí „pro zajištění rovné dostupnosti léčiv ve všech lékárnách v ČR bez zvýhodňování monopolních struktur lékárenských řetězců“, o které jsme více psali například zde. Na schůzi s problémy českého lékárenství senátory více seznámil zástupce petičního výboru Zbyněk Sklenář a vyzval zákonodárce k provedení hlubokých změn v tomto segmentu. „Současný stav závažně ohrožuje existenci zejména malých lékáren,“ varoval.

Jednou z věcí, na kterou si lékárníci často stěžují je, že jim distributoři údajně nedodávají objednané zboží a v dodávkách prioritizují řetězcové lékárny, s nimiž jsou v obchodním svazku.

Jak ale opáčil náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček, ministerstvo navzdory pravidelným schůzkám s vedením České lékárnické komory eviduje od června minulého roku – kdy začala platit novela zákona o léčivech – pouze šest případů podezření na takové chování ze strany distributorů, přičemž je individuálně řeší. Jeho slova na schůzi potvrdil i ředitel SÚKL Tomáš Boráň. „Z těchto podnětů nevidím, že by se jednalo o systémový problém, tedy že by si nějaký distributor zasedl na malé lékárny a systematicky zatajoval skladové zásoby a nebo jim léky nedodával,“ řekl.

Regulace může léky prodražit

Řeč se rovněž svedla na systém zastropovaných cen léků na předpis, u nichž potom mají lékárny velmi malé marže, přičemž velké lékárny – disponující větší ekonomickou silou – mnohdy mohou zákazníkům nabídnout doplatky nižší a dochází tak podle Sklenáře k tzv. doplatkové turistice.

K námitkám petentů na chybějící regulaci ohledně stejných doplatků náměstek Dvořáček řekl: „Pokud se některé lékárny rozhodnou, že si marži sníží, tak je to jejich rozhodnutí.“

Pochopení lékárníci v této otázce nenalezli ani ve schváleném stanovisku samotného výboru. „Petenti se vymezují proti vertikální spolupráci kapitálově propojených subjektů na trhu, to lze ale asi stěží ovlivnit skrze stanovení shodných doplatků léčivých přípravků. Není také zřejmé, o jaké skutečnosti se opírá požadavek petentů na garanci rovných podmínek pro poskytování lékárenské péče. V otázce přiměřenosti rozsahu sítě lékáren by bylo třeba provést relevantní komparativní socioekonomickou studii. Nelze tvrdit, že ČR vybočuje z rámce běžného v jednotlivých státech EU,“ shodli se senátoři s tím, že případné stanovení pevných doplatků by mohlo vést k „razantnímu navýšení finanční spoluúčasti pacientů na léčbě“.