Hana Šlechtová vystudovala Vyšší odbornou školu zdravotnickou v Trutnově a Vysokou školu zdravotnickou v Praze. Že chce jako sestra působit v zahraničí, se rozhodla už ve školní lavici. Během studia absolvovala praxi například v Londýně nebo Německu. „Díky tomu mi vlastně došlo, že se svou profesí můžu pracovat téměř kdekoliv. Nakonec jsem se rozhodla pro Saúdskou Arábii,“ říká v rozhovoru pro Zdravotnický deník Šlechtová, která v jihozápadní Asii už několik let působí na prestižní Královské klinice.
Po ukončení studia ale Hana Šlechtová Česko neopustila. „Já bych nejraději jela hned po škole, ale saúdské nemocnice požadují minimálně dva roky praxe u lůžka, takže jsem nejdříve nastoupila do české nemocnice, abych si dodělala potřebnou praxi,“ říká. Čtyři roky tak pracovala na metabolické jednotce Fakultní nemocnice v Motole.
Přestože přemýšlela i o jiných zemích, například v Německu dostala díky praxi pracovní nabídku, zvítězila Saúdská Arábie. Jako hlavní důvod označuje zdravotnice balíček benefitů, které jsou s nabídkou v České republice nesrovnatelné. „Například saúdské nemocnice nabízí dvakrát až třikrát vyšší výplatu, ubytování a transport zdarma, příspěvek na letenky, bonus za podepsání smlouvy, třináctou výplatu navíc za každý odpracovaný rok, 55 dnů dovolené ročně nebo 30 sick days,“ vyjmenovává některé bonusy s tím, že tato pracovní zkušenost má i svá negativa. „Není to práce pro každého. Není to zde jednoduché, ale rozhodně to za to stojí,“ dodává.
Praxe, jazyk, multikulturní příprava i maximální BMI
Upřímně také říká, že stěžejní roli hrály při výběru Saúdské Arábie peníze. „Ve své knize Nejsem jenom sestra v podstatě otevřeně sdílím svou výplatnici. Je mi jasné, že sestřičky, které přemýšlí nad podobnou životní zkušeností, chtějí znát konkrétní čísla. A třeba to bude inspirací i pro naše politiky, aby nám vytvořili lepší podmínky, které si naše profese zaslouží,“ myslí si. Druhým dechem ale zdůrazňuje, že kromě finanční stránky pro ni byly zásadní i jiné věci: „Chtěla jsem hodně cestovat, naučit se pořádně anglicky a třeba i trochu arabsky. Chtěla jsem si vyzkoušet práci v mezinárodním týmu a poznat saúdskou kulturu se vším všudy.“
Proces získání práce sestry není jednoduchý a obsahuje řadu dílčích kroků. Jeho délka se odvíjí od požadavků saúdských nemocnic. „Většinou chtějí vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání, minimálně dva roky praxe, angličtinu na komunikativní úrovni, účast na multikulturní přípravě, úspěšné absolvování pracovního pohovoru a taky licenční zkoušku, která je v angličtině a je zaměřená na témata jako péče o dospělého pacienta, péče o pediatrického pacienta, gynekologie a porodnictví a management ve zdravotnictví,“ popisuje Šlechtová.
Součástí procesu je podle jejích slov i velké množství papírování a překladů, s nimiž ale zdarma pomáhá česká agentura Go Global Care, která v současné době pořádá i bezplatné přípravné kurzy. Kandidáti a kandidátky pro práci v Saúdské Arábii ale potřebují také dobrý fyzický stav. „Například některé nemocnice přijímají jen do určitého BMI (index tělesné hmotnosti, orientační měřítko přiměřenosti vztahu tělesné hmotnosti a výšky, pozn. red.). Je toho poměrně hodně a mně to trvalo několik let. Celé to zkomplikovala i pandemie, kvůli které jsem do Saúdské Arábie odletěla ještě o něco později,“ doplňuje Šlechtová.
V Česku je zdravotnictví rychlejší, vzdělávací systém sester máme dostačující
Popsat, v čem se liší arabské a české zdravotnictví, není jednoduché. Podle Hany Šlechtové jsou systémy opravdu velmi rozdílné, i vzhledem k tomu, že v Saúdské Arábii funguje anglo-americký zdravotnický systém. „Například sestry v Saúdské Arábii neředí většinu IV (intravenózních, pozn. red.) léků, máme zde respirační terapeuty, kteří mají na starost management u pacienta na ventilátoru, pracujete v multikulturním týmu, je automatické, že nejbližší člen rodiny je s pacientem na pokoji a pomáhá mu zvládat hospitalizaci, musím se soustředit na specifika ošetřovatelské péče o muslimského pacienta a tak dále,“ vyjmenovává Šlechtová některá specifika.
Říká také, že v Česku je zdravotnický systém určitě rychlejší. Když zde pracovala, přišlo jí, že měla více kompetencí. „Když někdo něco slíbil, měla jsem jistotu, že to tak bude. V Saúdské Arábii je všechno „inshallah“ = „dá-li Bůh“, je to taková univerzální odpověď na všechno, která znamená ano, ne nebo možná. Ze začátku je hodně těžké si v tom všem najít smysl, ale krůček po krůčku si zvykáte,“ doplňuje.
Mohlo by vás zajímat
Díky sociálním sítím se Hana Šlechtová stala součástí česko-slovenské komunity zdravotníků, kteří se podobně jako ona snaží o osvětu svého povolání. I díky nim sleduje stav a vývoj českého zdravotnictví „z první ruky“. Za největší výzvy tuzemského systému označuje zejména nezájem ze strany mladých lidí o profesi sester, nedocenění zdravotníků a nedostatečnou propagaci povolání.
Aktuální vzdělávací systém pro budoucí sestry v Česku považuje za dostačující. „Rozhodně nesouhlasím s názory, že by nám v dnešní době měly stačit jen čtyři roky střední školy. To většinou tvrdí lidé, kteří nevědí, co vše naše práce všechno obnáší. Zároveň se mi však nelíbí tlak, který je kladen na sestry s letitou praxí, které studovaly v době, kdy stačily čtyři roky, aby si dodělaly vysokoškolské vzdělání. Takže v tomhle jsem asi někde mezi,“ říká.
Podílet se na léčbě člověka lze kdekoli
V rámci svého působení v zahraničí se Šlechtová setkává také s kritikou, že jako česká zdravotní sestra by měla pracovat v Česku. Ona sama to má nastavené jinak: „Podílím se na léčbě člověka. A je mi úplně jedno, odkud můj pacient pochází. Zároveň stále platí, že drtivá většina z nás se ze zahraničí vrátí domů s takovými poznatky, které třeba mohou obohatit český zdravotnický systém.“
Řešení už zmíněného nedostatku sester by podle ní mohly pomoci vyřešit projekty, díky nimž by zdravotníci mohli mluvit o tom, co jejich profese skutečně obnáší. Zásadní je také zajistit podmínky, které si sestry zaslouží. „Věřím, že tím se zvýší prestiž zdravotních sester a tím pádem i zájem mladých lidí,“ podtrhuje.
Sama k edukaci a osvětě týkající se práce sestry úspěšně využívá profil na Instagramu. „Začal jako takové pojítko s domovem a terapie, jak přežít kulturní šok. Lidi to ale nějakým způsobem začalo bavit, a tak jsem se tuhle platformu rozhodla využívat k tomu, že se snažím mluvit o tom, co má práce v Saúdské Arábii obnáší,“ vypráví s tím, že kromě jiného se snaží také bořit předsudky o Saúdské Arábii. „Z mého pohledu je to nádherná země a po čtyřech letech i můj druhý domov,“ dodává s tím, že v budoucnu by se ráda vrátila do Česka. „Přesné datum však neznám a jsem připravená na to, že to nebude jednoduché,“ uzavírá.
