Nárůst psychiatrických diagnóz, rostoucí počet žádostí o uvolnění z tělesné výchovy, stále častější případy sebepoškozování. To jsou některé jevy, se kterými se čím dál více potýkají na Střední zdravotnické škole na Praze 10. Podle tamní ředitelky Ivanky Kohoutové je situace náročná hlavně pro učitele. „Cílová skupina středoškoláků se velmi změnila. Bez odborných učitelů nebudou ani sestry, už na středních školách máme problém s tím, kdo bude studenty učit,“ řekla na konferenci Bez sester to nejde II v Poslanecké sněmovně.
Na pražské střední zdravotnické škole, respektive v jejím 1. ročníku, extrémně vzrostly zejména psychiatrické diagnózy, jmenovitě například depresivní porucha, bipolární porucha, porucha osobnosti, poruchy příjmu potravy nebo identity, roste také užívání návykových látek. V případě úzkostných poruch se počet zvedl z celkových 18 v roce 2015 na 60 v roce 2023. Alarmující jsou také statistiky sebepoškozování. Zatímco v roce 2015 jich škola evidovala pět, o osm let později už 22.
Omluvenky z tělesné výchovy
Problematická je také zdravotní způsobilost žáků a s ní související rostoucí počet částečného nebo úplného uvolnění z tělesné výchovy. Ředitelka zdravotnické školy upozornila na jev, ke kterému první rok studia dochází: „V únoru, kdy si k nám žák podává žádost, tak je všechno v pořádku, je zdravotně způsobilý. V říjnu přinese ten samý žák od stejného lékaře potvrzení, že potřebuje uvolnit z tělesné výchovy.“
Počet uvolnění z tělesné výchovy tedy stoupá, podle Kohoutové jde aktuálně o téměř 30 až 40 procent z celkového počtu žáků. „A neumím si představit, jak budou tito lidé provádět zvýšenou fyzickou zátěž, jak se s tím vyrovnají a jestli vůbec tu profesi budou dělat,“ dodala.
Nejde ale pouze o fyzické předpoklady. „Máme například dívku, která nemluví, nemá způsobilost, nemůžeme ji zkoušet, nemůžeme ji nechat číst. Přitom maturitní zkouška je jak písemná, tak ústní. Když jsem se spojila s psychiatrem, tak řekl, že je v léčení a že budeme doufat, že se to zlepší. Zlepšilo se to tak, že za tři čtvrtě roku místo jednoho slova řekne tři,“ poznamenala během přednášky hořce ředitelka.
Dalším problémem je také vzrůstající agresivita nejen žáků, ale i jejich zákonných zástupců, s čímž jde ruku v ruce stále častější spolupráce zdravotnické školy s orgány sociálně-právní ochrany dětí, policií nebo státním zastupitelstvím. Roste také počet výchovných komisí a počet jednání se zákonnými zástupci. Zatímco ve školním roce 2021/2022 se s nimi vedení školy sešlo sedmnáctkrát, v roce 2023/2024 celkem třiašedesátkrát.
„Bez sester to nejde, kdo je ale bude učit?“
Vinohradská zdravotnická škola situaci řešila například zřízením krizové intervence. „Využíváme toho, že jsme v areálu fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Funguje 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, nejen pro studenty, ale i učitele,“ vysvětlila ředitelka. Došlo také k posílení školního poradenského pracoviště, škola spolupracuje se školním psychologem i jednotlivými psychiatry.
Data ze střední zdravotnické školy korespondují s předloňským výzkumem Národního ústavu pro duševní zdraví. Z něj vyplynulo, že víc jak polovina žáků devátých tříd v ČR projevuje známky zhoršeného well-beingu. Třicet procent dotazovaných navíc projevilo znaky ukazující na středně těžké až těžké úzkosti.
Mohlo by vás zajímat
Výše popsané jevy jsou náročné zejména pro vyučující na středních zdravotnických školách. Kromě výrazné proměny žáků je pro ně demotivující i finanční složka. Podle Kohoutové je paradoxní, že si vysokoškolsky vzdělaný učitel střední školy průměrně vydělá méně, než právě všeobecné či praktické sestry. „Takže ano, bez sester to nejde, je ale důležité řešit i to, kdo je bude učit,“ uvedla na závěr.
