Na otázku, zda neplodnost ohrožuje vrcholové sportovkyně více než jiné ženy, nelze jednoznačně odpovědět. Podle výzkumnice v oblasti sportovních cvičení na Univerzitě v Loughborough Emmy Pullenové nedostatek informací jen potvrzuje to, jak nedostatečně jsou sportovkyně zkoumány ve srovnání s jejich mužskými protějšky. „S rostoucí profesionalizací ženských sportů a s větším počtem sportovkyň než kdykoli předtím vidíme, jaké to má důsledky,“ podtrhla Pullenová pro rozhlasovou stanici BBC, která o tématu informovala.

BBC přinesla v této souvislosti příběh Laury Kennyové, nejúspěšnější cyklistky a olympioničky v historii Velké Británie. Držitelka pěti zlatých olympijských medailí dávala sportu maximum. „Do každého tréninku i závodu jsem šla na sto procent. Když mi po závodě nebylo zle, ptala jsem se sama sebe, jestli jsem se dostatečně snažila,“ říká.

Kennyová v průběhu úspěšné sportovní kariéry porodila dvě děti. V roce 2017 se jí narodil syn, o šest let později přibyl druhý. V listopadu 2021 ale potratila, o pár měsíců později prodělala mimoděložní těhotenství. Protože početí prvního syna a celé těhotenství bylo bezproblémové, byly tyto události pro sportovkyni šokem. Podobné zkušenosti sdílely i další sportovkyně a otevřely tak otázku, zda může mít vrcholový sport škodlivý vliv na plodnost žen, které se mu věnují.

Podle Geery Nargundové, konzultantky londýnské Nemocnice svatého Jiří a zdravotní ředitelky společnosti Create Fertility, jsou větší potíže vrcholových sportovkyň oproti jiným ženám velmi pravděpodobné. Důvodem je potenciální narušení menstruačního cyklu.  

Když mozek kvůli nedostatku energie „vypne“ ovulaci

Vrcholovým sportovkyním hrozí nepravidelná menstruace či její úplné vynechání vlivem obrovské zátěže v kombinaci s nízkým kalorickým příjmem. Pokud sportovkyně nejedí dostatečné množství jídla, aby udržely krok se spalováním kalorií, není zastavení menstruace na několik měsíců i let ničím výjimečným. Přerušovaná menstruace se týká téměř dvou třetin sportovkyň, kromě vytrvalostních sportů stejného počtu dosahují také gymnastky, baletky nebo krasobruslařky. V běžné populaci jde o problém pouze dvou až pěti procent žen.

Chybějící menstruace může být známkou toho, že nedochází k ovulaci. Přestože si odborníci nejsou zcela jisti, jak k zastavení ovulace dochází, na vině je zřejmě už zmíněný nedostatek energie. „Začíná to v hypotalamu, který zajišťuje stav výživy v těle. Pod ním se nachází továrna na hormony – hypofýza. Ta za normálních okolností uvolňuje hormony, které putují do dělohy a vaječníků a řídí měsíční menstruační cyklus a uvolňování vajíčka, což umožňuje otěhotnění. Pokud však hypotalamus není spokojený, tento proces se poruší a ovulace nenastane,“ popisuje BBC s tím, že pokud mozek vyhodnotí, že v těle není dostatek volné energie, která je k těhotenství potřeba, reprodukci „vypne“.

Mohlo by vás zajímat

Do nepravidelnosti cyklu se však může propsat i řada jiných faktorů. Kromě produkce hormonů může jít o stres, který v mnoha případech sportovní tréninky a soutěže provází. Přestože je narušení menstruace a uvolňování vajíček nejzřetelněji rozpoznaným dopadem na plodnost sportovkyň, po ukončení profesionální kariéry by se situace měla vyřešit.

Ženský sport jako nedostatečně prozkoumaná oblast

Pokud se ženě povede otěhotnět, stále ji ohrožuje mimoděložní těhotenství a potrat. Geera Nargundová u nich sice přímou souvislost se sportem nevidí, nicméně existuje podle ní potenciální spojení mezi příliš intenzivním cvičením v prvních třech měsících těhotenství a potratem. I zde ale k jistotě tohoto tvrzení chybí dostatek výzkumů.

Dánská studie z roku 2007 na základě sledování více než 90 tisíc žen naznačila, že čím více ženy cvičí, tím je riziko potratu vyšší. Výsledky je podle Nargundové třeba brát s rezervou, protože způsob, jakým byla studie navržena, znamená, že mohou existovat i jiná vysvětlení, kterými se výzkumníci vůbec nezabývali.

„Pokud jde o sport, cvičení, hormonální rovnováhu a reprodukci, musíme provést mnohem více výzkumů,“ říká Nargundová. Na nedostatečný počet studií upozornila také Masarykova univerzita v Brně: „Obecně jsou ženy ve výzkumech sportovních věd zastoupeny méně než muži. Data studie dokonce ukazují, že pouze šest procent všech sportovně zaměřených publikací z let 2014 až 2020 zahrnovalo pouze ženy. Zejména přítomnost menstruačního cyklu je důvod, proč jsou ženy z výzkumů často vyřazovány, ačkoli se jedná o jeden ze základních ukazatelů zdraví žen,“ píše Masarykova univerzita ve své zprávě, kterou zároveň vyzývá ženy k zapojení se do výzkumu na toto téma.

Přestože odpověď na otázku, kolik pohybu na vrcholové úrovni je už moc, není jednoznačná, Laura Kennyová kvituje, že se o problematice v současnosti více mluví. „Byla bych ale upřímně ráda, kdyby byla diskuze mnohem otevřenější,“ říká.