Umělá inteligence (AI) už se v tuzemské diabetologii zabydlela, a dokonce posunula dopředu jeden ze screeningových programů. To je ale teprve začátek, v dohledné době bude probíhat implementace řady dalších technologií založených na AI do zdravotnictví, říká v rozhovoru pro Zdravotnický deník předseda České diabetologické společnosti profesor Martin Prázný. „Do budoucna bude přínos umělé inteligence naprosto zásadní a bude měnit náš pohled na medicínu,“ míní a vysvětluje, proč by širší zavádění AI mohlo paradoxně vést k větší humanizaci medicíny.

Jak umělá inteligence dosud ovlivnila obor diabetologie v České republice?

Umělá inteligence se v diabetologii velice rychle zabydlela. Během dvou let máme v diabetologických ambulancích více než 200 automatických nemydriatických kamer s umělou inteligenci pro vyšetření diabetické retinopatie (onemocnění sítnice, které může vést až k oslepnutí – pozn. red.), což představuje pokrytí touto metodou ve více než 40 procentech všech diabetologický pracovišť. Tato inovativní metoda přináší našim pacientům komfort více vyšetření provedených na jednom místě, úsporu času, a to včetně času dalších osob, které by museli pacienty doprovázet, pokud by se vyšetření provádělo v mydriáze. Nám lékařům zase přináší jistotu, že screening retinopatie je nejen doporučen, ale i skutečně realizován. Tímto způsobem můžeme závažné problémy se zrakem související s cukrovkou u našich pacientů rozpoznat včas a včas také můžeme zahájit léčebná opatření.

Již nyní máme k dispozici data, podle kterých je jasné, že zachycujeme více případů diabetické retinopatie, než při dosavadní metodice screeningu. Rychlost, s jakou se technologie založená na AI zabydlela v ambulancích diabetologů, ukazuje, že jde o technologii životaschopnou a přínosnou pro pacienty i lékaře.

Používá se tedy již dnes ve větší míře v diagnostice a léčbě?

Mohlo by vás zajímat

Pokud mohu mluvit ze svých vlastních zkušeností, tak bych kromě zmíněné diagnostiky diabetické retinopatie pomocí automatických kamer s umělou inteligencí zmínil také pozitivní zkušenost s vyhodnocováním rentgenových snímků hrudníku pomocí AI jako další vrstvy, která pomáhá v rozhodovacím procesu v diagnostice a v léčbě našich pacientů.

A jak podle vás bude umělá inteligence ovlivňovat tuzemské zdravotnictví v letech příštích?

Dokážu si představit, že v nejbližší době bude probíhat implementace řady dalších technologií založených na principech umělé inteligence do zdravotnictví v České republice. Zajímavou úlevou pro lékaře bude například automatická tvorba zdravotnické dokumentace z mluvené řeči při rozhovoru s pacientem.

I když se v současné době hodně diskutuje o limitacích umělé inteligence, do budoucna bude její přínos naprosto zásadní a bude měnit náš pohled na medicínu.

Jak může dramatický nástup používání umělé inteligence ovlivnit personální otázku – jak u lékařů, tak u nelékařských pracovníků?

Domnívám se, že si v současné době můžeme jen těžko představit, jak bude vypadat medicína obohacená o prvky AI za několik desítek let. Proto je těžké odvodit, jak to ovlivní personální otázky ve zdravotnictví.

V krátkodobém horizontu se domnívám, že by umělá inteligence měla lékařům zejména ulevit od otrockých činností, jako jsou například tvorba a sestavování zdravotnické dokumentace a její zdlouhavé zkoumání. Měla by v rozhodovacích procesech přispět k maximální efektivitě a k přilákání pozornosti k nejdůležitějším problémům, které je třeba s pacientem řešit.

Určitě nemám v nejbližší době obavy, že by umělá inteligence brala lékařům práci. Ale dokážu si barvitě představit, jak jim jejich práci může obohatit, zjednodušit ji a přinést jim více času, který mohou věnovat přímo pacientovi – ať už při rozhovorech, které pacienti očekávají a které jsou pro ně signálem kvalitní péče a zájmu lékaře, nebo při výkonech, kde je zatím lidská ruka nezastupitelná. Možná trochu paradoxně by tak mohla AI vést k větší humanizaci medicíny.

Nabízíte jako odborná společnost tuzemskýmdiabetologům v oblasti umělé inteligence nějaké vzdělávání?

Věřím, že jsme v současné době v diabetologii naše kolegy připravili na nástup umělé inteligence minimálně v rozsahu, který potřebují pro spolupráci s automatickými kamerami pro screening diabetické retinopatie. Spíš si ale myslím, že jsme jim poskytli i širší vzdělávací rámec týkající se AI, ať už při práci s texty, obrázky nebo pro vědecké potřeby.

Touto otázkou se v mnoha přednáškách zabýváme na celé řadě odborných vzdělávacích akcí – ať už prezenčních, nebo těch organizovaných online – od největších, jako jsou například Diabetologické dny v Luhačovicích, až po sympozia jednotlivých diabetologických center. O téma umělé inteligence pociťujeme velký zájem.