Zachování tendrů na ambulantní péči či úhrada pro porodní asistentky. Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění má první pozměňováky

Sněmovní zdravotnický výbor včera schválil velkou novelu zákona 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění a také vyčlenění kategorizačního stromu zdravotnických prostředků na poukaz do zvláštního zákona. Padla přitom už i avíza na pozměňovací návrhy. Ty by se měly týkat zachování výběrových řízení pro poskytovatele ambulantní péče, úhrady péče porodních asistentek u matek v šestinedělí či úpravy v oblasti úhrady senzorů pro diabetiky.

Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění přináší širokou škálu změn, od úprav úhrad ve stomatologii přes změny ve fondovém hospodaření pojišťoven po přeshraniční péči (psali jsme zde, zde, zde nebo zde). I když je materiál teprve před druhým čtením na plénu, dva poslanci již avizovali své pozměňovací návrhy.

První z nich, který už je načtený i v systému Poslanecké sněmovny, předkládá poslanec Milan Brázdil (ANO). Týká se novinky, která byla hojně připomínkována už v připomínkovém řízení a proti které se staví i některá lékařská sdružení či Česká lékařská komora. Jde o to, že by měla být zrušena výběrová řízení před uzavřením smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb s výjimkou jednodenní nebo lůžkové péče. Místo toho by každá zdravotní pojišťovna měla pravidelně vydávat zprávu o síti, kde bude informovat o počtu poskytovatelů jednotlivých odborností v regionech na počet pojištěnců.

„Zdravotní pojišťovna bude každoročně deklarovat preferované oblasti uzavírání smluv s poskytovateli. Pokud uzavře smlouvu nad rámec deklarace, musí svůj postup odůvodnit, například tím že některý poskytovatel ukončil činnost bez náhrady. Současná výběrová řízení neodpovídají rozdělení systému veřejného zdravotního pojištění, kdy je za tvorbu sítě a dostupnost péče odpovědná zdravotní pojišťovna, nikoliv výběrová komise. S řízením jsou také spojeny náklady, a to nejen finanční, ale primárně na lidské zdroje a čas. Výběrové řízení v této chvíli velmi komplikuje rychlé nalezení nového poskytovatele, navíc ani kladný výsledek řízení nezakládá právo na uzavření smlouvy. Fakticky to tedy beztak zůstává na rozhodnutí pojišťovny. Nově by proto měl být celý proces v gesci zdravotní pojišťovny,“ objasňuje v novele zákona navrhovanou změnu náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Mnozí ovšem mají obavy z toho, že zrušením výběrových řízení přijdeme o jasná pravidla výběru. Milan Brázdil proto ve svém pozměňovacím návrhu navrhuje zachování současného stavu.

Mohlo by vás zajímat

Systém eRecept se propojí s databázemi správy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven

„Nelze se ztotožnit s názorem ministerstva zdravotnictví, že dosavadní praxe poukázala na zcela zanedbatelný význam konání výběrových řízení pro poskytování zdravotních služeb touto formou zdravotní péče a další přetrvávání těchto výběrových řízení představuje pouze nadbytečnou administrativní zátěž pro všechny zúčastněné strany. Výběrová řízení byla v minulosti do zákona o veřejném zdravotním pojištění zakotvena s cílem zajistit transparentní proces při posuzování uchazečů o smlouvu se zdravotní pojišťovnou. Každý člen komise výběrového řízení má určenou oblast, ve které uchazeče posuzuje, přičemž se nesmí řídit osobním názorem, nicméně musí reprezentovat názor subjektu, který v dané komisi zastupuje (krajský úřad, profesní organizace, odborná společnost, zdravotní pojišťovna). Problémy, které se v praxi v souvislosti s výběrovými řízeními vyskytují (podjatost členů komise, hlasování podle vlastního názoru nebo podle názoru zástupce zdravotní pojišťoven atp.) je třeba řešit kultivací průběhu těchto řízení na úrovni krajů a nikoli zrušením institutu výběrového řízení jako takového,“ píše Brázdil v odůvodnění.

Poslanci zatím o návrhu nehlasovali, problematika tedy nepochybně přijde dále na přetřes jak na plénu, tak na zdravotnickém výboru.

Úhrada návštěv v šestinedělek poslance nenadchla

Že bude předkládat pozměňovací návrh, oznámila také Olga Richterová (Piráti). Ta chce prosadit již v minulosti předloženou a zamítnutou úpravu zavádějící úhradu péče porodních asistentek v šestinedělí. Podle návrhu by měly být hrazeny tři návštěvy asistentky i bez indikace lékaře. „Ráda bych napomohla k tomu, aby měly ženy v šestinedělí v Česku tu nejlepší podporu a některým problémům se tak předešlo. Je to i preventivní profese, aby nedocházelo k takové zátěži zdravotnických zařízení,“ zdůvodňuje Richterová.

„Je otázka, kolik by to stálo prostředků z veřejného zdravotního pojištění. Dnes mají pediatři hrazenou jednu návštěvu novorozence v rodině, všechny další návštěvy se konají v ordinaci. Také to není pro rodiče vždycky komfortní. Kdybychom službu tří návštěv u šestinedělky měli přijmout, nevyužívali by ji jen ti, kdo to opravdu potřebují, a byly by to neskutečné finanční objemy. Závažné komplikace by beztak musel řešit ‚zlý‘ doktor v nemocnici,“ reaguje poslankyně a dětská lékařka Romana Bělohlávková (KDU-ČSL). K návrhu se bez nadšení vyjádřili i Věra Adámková (ANO) či Bohuslav Svoboda (ODS).

Dotazy poslanců ohledně novely zákona 48/1997 dále mířily také do oblasti úhrady stomatologické péče či příspěvků pro celiaky (které sice ministerstvo aktuálně řeší, ale problematika není tématem projednávané novely). Při hlasování o návrhu bylo 11 poslanců pro, žádný proti a osm se jich zdrželo.

Jednohlasný souhlas s vyčleněním kategorizačního stromu

Dalším projednávaným návrhem, taktéž souvisejícím s úpravou zákona o veřejném zdravotním pojištění, bylo vyřazení kategorizačního stromu zdravotnických prostředků na poukaz do zvláštního zákona. Důvodem je usnadnění zavádění změn v reakci na vývoj v oblasti zdravotnických prostředků, aniž by hrozilo, že v parlamentu novelizaci zablokuje salva pozměňovacích návrhů k zákonu 48/1997 (psali jsme například zde).

Zároveň by v rámci vyčlenění mělo dojít k úpravám, na nichž se v uplynulých letech shodla kategorizační komise. Nově by měl být rozšířen okruh úhradových skupin zdravotnických prostředků na poukaz, které mohou předepisovat kvalifikované zdravotní sestry v domácí péči – jedná se zejména o krytí ran a stomické pomůcky. Předepisování by ale vždy mohlo probíhat jen v koordinaci s lékařem, který by preskripci mohl delegovat.

Mělo by také dojít k rozšíření úhrady senzorů pro pacienty s diabetem, zde ale ještě proti aktuálnímu znění novely zřejmě dojde ke změně. „Jednáme o úpravě znění a jsme domluvení s odbornou společností i příslušnou pacientskou organizací na jednání, které by mělo proběhnout příští pondělí. Utekla nám tam jedna věc, takže připravíme úpravu,“ avizuje pozměňovací návrh Jakub Dvořáček.

Výbor novelizaci, která je po prvním čtení na plénu, schválil všemi 17 přítomnými hlasy.