Minulý týden se v Bruselu uskutečnila významná konference na vysoké úrovni, pořádaná polským předsednictvím Rady Evropské unie, která se zaměřila na připravovaný Akt o kritických léčivých přípravcích. Cílem bylo poskytnout platformu pro výměnu názorů na hlavní příčiny ohrožení zdravotní bezpečnosti, zejména nedostatek kritických léčiv, a projednat potřebu finančních nástrojů pro řešení strategické výroby kritických léčiv a složek v Evropské unii. O průběhu akce informovalo předsednictví v tiskové zprávě a na sociálních sítích ji popsali i někteří její účastníci.
Evropský komisař pro zdraví a blaho zvířat Olivér Várhelyi ve svém úvodním projevu zdůraznil nezbytnost tohoto legislativního kroku a oznámil, že Akt o kritických léčivých přípravcích bude představen v prvních měsících nového mandátu Evropské komise, čímž potvrdil jeho prioritu na evropské agendě. Na sociální síti LinkedIn to uvedla účastnice konference a členka Evropského hospodářského a sociálního výboru Malgorzata Boguszová.
Navrhovaný Akt o kritických léčivých přípravcích je koncipován jako komplexní mechanismus EU ve formě nařízení, který má aktivně podporovat výrobu účinných látek (tzv. API) a hotových léčivých přípravků na území členských zemí Evropské unie. Tento mechanismus by poskytoval finanční prostředky na výzkum a vývoj, rozvoj infrastruktury a provozní náklady. Jeho přesné kontury zatím nejsou známy. Evropská komise ho však má představit v prvním čtvrtletí tohoto roku, podle všeho tedy příští měsíc.
Podporu této iniciativě na bruselské konferenci vyjádřila také náměstkyně polské ministryně zdravotnictví Katarzyna Kacperczyková. „Bezpečná Evropa začíná bezpečnými léky. Zajištění dostupnosti důležitých léků je jednou z hlavních priorit polského předsednictví. Tento úkol vyžaduje společnou akci – Evropa musí zajistit skutečnou bezpečnost pro pacienty,“ uvedla.
Výživný program, živé diskuze
Konference obsahovala dva bloky, přičemž v prvním, zaměřeném na příčiny ohrožení zdravotní bezpečnosti v důsledku nedostatku důležitých léčiv a možností financování, zasedli kromě Kacperczykové také belgický ministr zdravotnictví a sociálních věcí Frank Vandenbroucke, jeho kyperský kolega Michael Damianos, náměstek českého ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček a další. Diskuze se zúčastnila také ředitelka Evropské rady chemického průmyslu Maggie Saykaliová, která pochválila „velmi konstruktivní a živou debatu a zasvěcené příspěvky všech účastníků“.
Druhý blok byl zaměřen na bezpečnost léčiv v kontextu vojenské bezpečnosti, přičemž se hovořilo o potřebách zabezpečení kritických léčiv v členských státech, které jsou potenciálně vystaveny vojenskému konfliktu. Zúčastnili se ho mimo jiné zastupující generální ředitel HERA Laurent Muschel, předseda Výboru pro veřejné zdraví (SANT) Adam Jarubas či estonská ministryně zdravotnictví Riina Sikkutová.
Mohlo by vás zajímat
Budování odolnější zdravotní infrastruktury
Polské předsednictví Rady EU, které začalo 1. ledna 2025, se zaměřuje na posílení několika rozměrů evropské bezpečnosti, včetně zdravotní bezpečnosti. Tato konference byla důležitým krokem k dosažení konsenzu mezi členskými státy ohledně klíčových opatření pro zajištění dostupnosti kritických léčiv a posílení odolnosti evropských zdravotnických systémů.
Očekává se, že navrhovaný Akt o kritických léčivých přípravcích bude brzy zveřejněn Evropskou komisí, což by mělo urychlit jeho projednávání a následné přijetí. Tím by se Evropská unie měla podle očekávání přiblížit k vytvoření robustnějšího a odolnějšího systému zdravotní péče, schopného efektivně reagovat na současné i budoucí výzvy v oblasti veřejného zdraví.
