Již více než dva roky ve Spojených státech platí takzvaný Inflation Reduction Act (IRA) neboli zákon pro snížení inflace. V jeho rámci byly představeny nástroje, jimiž americká administrativa může působit na výrobce léků na předpis tak, aby jejich ceny rostly pomaleji. Cílem je ušetřit desítky miliard dolarů daňovým poplatníkům. Nová administrativa pod vedením Donalda Trumpa se již nechala slyšet, že o cenách léků bude s velkými farmaceutickými firmami jednat transparentněji, než tomu bylo za jeho předchůdce Joea Bidena, uvedla agentura Reuters. Brzdění cenového nárůstu u léčivých přípravků má však i své negativní dopady, vyplývá z aktuální analýzy americké Národní asociace lékárníků.

Farmaceutické společnosti, které působí na trhu Spojených států amerických, již oznámily nové ceny u více než osmi stovek patentově chráněných léků na předpis. Podle amerického listu The Wall Street Journal mediánové zdražení těchto léčivých přípravků dosáhlo čtyř procent. To je jen o něco málo méně než před rokem.

Mediánové čtyřprocentní zdražení

Téměř u všech položek došlo ke zdražení do deseti procent. Existují ale výjimky. K největšímu zvýšení ceny došlo u dvou léků. Prvním případem je lék Matulane, který se podává při léčbě Hodgkinovy nemoci, a který na americký trh dodává dceřiná společnost italské farmaceutické firmy Essetifin. Matulane zdražil o 15 procent.

Druhým případem je léčivý přípravek Cystaran, u něhož cena vzrostla asi o pětinu. Jedná se o oční kapky, které se podávají při léčbě symptomů cystinózy. Cistynóza představuje defekt lyzozomálního transportu cystinu, který vede k jeho ukládání ve slezině, játrech, uzlinách, kostní dřeni, ale také například ve spojivkách.

Nová americká administrativa pod vedením čerstvě inaugurovaného prezidenta Donalda Trumpa se již nechala slyšet, že vyjednávání s farmaceutickými firmami o cenách léků na předpis povede „s vyšší mírou transparentnosti”, než tomu bylo za prezidentství Joea Bidena. Trumpův kabinet se při tom odvolával na údajnou kritiku Bidenova postupu ze strany výrobců léků.

Druhá skupina léků určená ke zlevnění

Na Trumpovu administrativu čeká vyjednávání o druhé skupině 15 léků a léčivých přípravků, které jsou ve Spojených státech dostupné na předpis, a které jsou hrazené z programů Medicare a Medicaid. O cenách první skupiny léků vyjednávala právě administrativa Trumpova předchůdce.

Mezi léky, jejichž ceny budou předmětem jednání mezi americkou vládou a farmaceutickými firmami, najdeme také dva z takzvaných „blockbusterů“ dánské farmaceutické společnosti Novo Nordisk – léky na diabetes a obezitu Ozempic a Wegovy. Na řadu přijdou také přípravky z dílny americké farmaceutické skupiny Pfizer – Ibrance a Xtandi, které se podávají při onkologické léčbě.

Mohlo by vás zajímat

Právě tato skupina léků patří mezi ty, které jsou v rámci systémů Medicare a Medicaid nejnákladnější. Bývají totiž často předepisovány pacientům starším 65 let, kde je výskyt zmíněných onemocnění velice častý. Výsledné ceny, které Trumpova administrativa vyjedná, budou poprvé platit od počátku roku 2027.

Cenové vyjednávání doprovázela již od začátku kritika ze strany výrobců léků, kteří tvrdili, že v důsledku omezení růstu cen léčivých přípravků dojde také k omezení inovační aktivity. Právě to byl podle agentury Reuters i důvod, proč se výrobci léků snažili ještě před Trumpovou inaugurací na jeho tým tlačit, aby pravidla pro cenová vyjednávání zmírnil.

Na kolik a zda vůbec cenová vyjednávání vedou či povedou ke snížení inovační aktivity v americkém farmaceutickém sektoru, ještě není možné dostatečně věrohodně posoudit. To ovšem neznamená, že nejsou již dnes patrné jiné negativní dopady.

První obětí jsou lékárny

Americká Národní asociace lékárníků totiž koncem minulého týdne přišla s analýzou, v níž vyčísluje dopady vyjednávání o cenách léků na lékárny. Hlavní závěry publikoval portál BusinessWire.com.

Z analýzy vyplývá, že Zákon o redukci inflace a program pro vyjednávání o cenách léků představují pro malé nezávislé lékárny „významné finanční riziko“, které má potenciál dokonce narušit dostupnost základních léků a lékárenských služeb pro seniory.

Autoři analýzy rovněž varují, že implementace IRA a programu pro vyjednávání o cenách léků znamenají fundamentální změnu pro provoz lékáren a jejich dosavadní praxi. Malé nezávislé lékárny prý čelí ztrátě části svých příjmů a podstatnému narušení svého cash flow. To vše bez adekvátních opatření, která by jim pomohla se s nastalými změnami vyrovnat a absorbovat je.

Lékárnám se týdenní cash flow snížilo průměrně o 11 tisíc dolarů, jejich roční tržby se snížily v průměru o 43 tisíc dolarů. Takový výpadek příjmů přibližně odpovídá roční mzdě jednoho lékárenského technika. Vedle výpadků části příjmů se lékárny musí vypořádávat se zpožděním, které nastává u plateb za vydávání léků na předpis.