Duševní zdraví mladé generace v Evropě se zhoršuje a vyžaduje okamžitou reakci, varoval evropský komisař pro mezigenerační spravedlnost, mládež, kulturu a sport Glenn Micallef na zasedání Evropského parlamentu tento týden. Podle statistik se každý pátý mladistvý potýká s psychickými problémy a polovina mladých lidí má pocit, že jejich potřeby v této oblasti nejsou dostatečně naplňovány. Evropská komise proto spustila komplexní program na podporu duševního zdraví s rozpočtem 1,3 miliardy eur (asi 32 miliard korun). Klíčovými opatřeními jsou nové sítě pro duševní zdraví dětí a mládeže, regulace digitálních služeb a prevence kybernetické šikany.
Micallef upozornil na alarmující údaje, které ukazují, že stav duševního zdraví evropské mládeže se musí zlepšit. Podle statistik Evropské unie se každý pátý mladistvý potýká s duševními problémy. Důkazy od Světové zdravotnické organizace (WHO) přitom odhalují, že dnešní mladí lidé mají horší duševní zdraví než předchozí generace, přičemž nejhorší výsledky se týkají patnáctiletých dívek. „Polovina naší mládeže ve výzkumu sdělila, že jejich potřeby nejsou naplňovány, pokud jde o duševní zdraví,“ konstatoval Micallef. Výzkum z roku 2023 pak ukázal, že 60 procent mladých ve věku 18 až 24 let v posledním roce zažilo emocionální nebo sociálně psychologické problémy, například deprese či úzkosti.
Evropská komise si podle Micallefa uvědomuje naléhavost této situace a přijala v roce 2023 svůj první komplexní přístup k duševnímu zdraví jako součást politiky Evropské zdravotní unie. Na tento program bylo vyčleněno 1,3 miliardy eur a zahrnuje 20 vlajkových iniciativ, z nichž čtyři se zaměřují speciálně na ochranu duševního zdraví dětí a mládeže. „Jsou to nové vyhrazené sítě pro duševní zdraví pro děti a mládež. Dochází k vývoji inovativních nástrojů, například pokud jde o zdravý životní styl a duševní odolnost,“ vysvětlil komisař. Komise také klade důraz na lepší ochranu dětí jako uživatelů digitálních služeb, včetně sociálních médií a videoher, přičemž vychází z aktu o digitálních službách. Ve spolupráci s UNICEF pak vyvinula nový soubor preventivních nástrojů, které propojují duševní a fyzické zdraví.
Sociální média jako prostor pro kreativitu i hrozba
K úspěchu těchto iniciativ je podle Micallefa zásadní aktivní účast mladých lidí a naslouchání jejich potřebám. Zdůraznil, že „je důležité vytvořit podpůrná a inkluzivní prostředí za účelem prevence a včasného zásahu“, přičemž zapojeni musí být všichni – od učitelů až po rodiny. Zvláštní důraz kladl na význam sportovních a kulturních aktivit, které mohou mít pozitivní dopad na duševní zdraví. „Sport a kultura mají pozitivní dopad a mohou poskytnout příležitosti pro sociální interakce, emocionální well-being a zlepšit sebeúctu,“ uvedl.
Micallef zároveň upozornil na specifickou roli sociálních médií. Ty sice nabízejí prostor pro propojení, učení a kreativitu, ale zároveň mohou představovat hrozbu. „Kybernetická šikana, nenávistné projevy, příliš mnoho času stráveného u obrazovky a nevhodný obsah mohou mimo jiné umocnit problémy v oblasti duševního zdraví mezi mládeží,“ varoval. Avizoval proto, že se Evropská komise zaměří na dopad sociálních médií a provede celoevropské šetření se zvláštním zaměřením na mladé uživatele. Současně plánuje navrhnout nový akční plán proti kybernetické šikaně.
Na projevy Micallefa reagoval europoslanec a koordinátor za frakci EPP Tomislav Sokol, který upozornil na závažnost duševních onemocnění. Připomněl, že deprese a úzkosti jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí mezi mladými lidmi. „A toto téma je stále tabu,“ podotkl. Zdůraznil také, že když se mladí lidé potýkají s psychickými problémy, často nenacházejí pochopení ve svém okolí. Podle něj je proto nutné investovat do léčby neurologických onemocnění a zlepšit výměnu dat v této oblasti. Sokol apeloval na zlepšení financování všech souvisejících iniciativ a vyzval k přijetí legislativy na ochranu mladých lidí na internetu. „Nastal čas, aby Evropská unie spolu se členskými státy převzala otěže boje proti duševním problémům,“ uzavřel.
