Zatímco ještě na začátku tisíciletí tvořily odborné učitelky elitu ošetřovatelství, v posledních letech jejich prestiž klesá. Role vyučujících odborné praxe je přitom zásadní, zejména v utváření profesní identity všeobecných sester a v podpoře bezpečné péče. Téma otevřela Marie Zvoníčková z Ústavu ošetřovatelství 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze na konferenci Bez sester to nejde II v Poslanecké sněmovně.
Podle Zvoníčkové je nyní systém vzdělávání v ošetřovatelství na křižovatce, na které je třeba si uvědomit, jak důležité jsou učitelky pro rozvoj oboru. „Odborná učitelka je rodinné stříbro, pro školu, pro nemocnici, ale vlastně pro celou společnost. Protože ona rozumí realitě, do které student vstupuje. On jde do cizí země, já vždycky říkám do Číny – nerozumí jazyku, nerozumí znakům, nerozumí situaci. Chce tam jít, protože je nadšený, ale nerozumí vůbec ničemu. Bez odborné učitelky můžeme nabrat studentů, kolik chceme, ale my je tam neudržíme, když jim nebudeme srozumitelným způsobem vysvětlovat jedinečnou roli sestry,“ je přesvědčena Zvoníčková.
Kromě toho, že je odborná učitelka průvodkyní v zemi klinické praxe, představuje pro studenty zdravotnických škol také oporu ve složitých situacích a vzor sestry v profesionálním chování, komunikaci, činnosti směrem ke spolupracovníkům, nadřízeným a samozřejmě pacientům. „Úkol sestry spočívá v tom, že pomáhá tomu, kdo by se o sebe rád postaral sám, kdyby to dokázal. Není to jen o odborných výkonech, ale o pochopení celé role. A to může zprostředkovat jenom odborná učitelka,“ podtrhuje Zvoníčková.
Nutnost trvalé flexibility
Úkolů má odborná učitelka během skupinové praxe hned několik. Vede šest až osm žáků nebo studentů tak, aby se adaptovali, zapojili do ošetřovatelské péče a naučili se plánovat a provádět předepsané výkony. „Zkuste si představit osm začátečníků, které vedete na internu nebo na chirurgii. Jsou mladí, mají úplně jiné starosti, jsou nadšení, ale vůbec neví. Riziko chyby je obrovské. Já to vím podle sebe, na prvních praxích mám úplně propocené tričko, protože za sebou vodím osm lidí, pořád něco vysvětluji, chci, aby přišli i příště,“ popisuje Zvoníčková s tím, že odborná učitelka takto přebírá zodpovědnost i za chyby, které se na praxi stanou. „Slyšíme, že se bojí. My chceme, aby se nebáli, aby se v tom prostředí naučili žít a provádět výkony,“ dodává.
Profese odborné učitelky je náročná i z mnoha dalších úhlů. „Začínáme dost brzy. V době, kdy se ostatní odborní asistenti z dalších oborů otáčí na druhý bok, my už jsme na praxi a přebíráme službu. Nikdy nevíme, co nás čeká, nikdy nejsme dost připraveni, musíme být schopni okamžitě reagovat,“ vysvětluje dále Zvoníčková a doplňuje, že výkony je prakticky nemožné plánovat předem vzhledem k tomu, že žáci nemusí přijít, pacienti mohou být propuštěni nebo přeloženi, výkony se často ruší a při plánování výuky je tak nutná trvalá flexibilita.
Mezi další povinnosti pak patří nácvik komunikace a samotné provádění činností, dokončování i nepovedených činností, péče o psychohygienu žáků a v ideálním případě také o psychohygienu vlastní.
Jak odborné praxi a mentorství vrátit prestiž?
Tím však výčet aktivit nekončí. „Spolupracujeme také s těmi, kteří přebírají naši práci na souvislé praxi, a to jsou mentorky. Sestry, které mají pořád ještě zájem se starat i o studenty a které to obvykle dostanou úkolem od staniční nebo vrchní sestry. Málo škol má propracovaný systém mentorek, kdy každý student ví, kdo bude jeho mentorka, většina studentů chodí každý den k někomu jinému,“ nastiňuje dále Zvoníčková a upozorňuje, že výše popsané je náročné pro všechny: „Dvojnásob pro mentorky, které mají ještě navíc pacienty. O to víc, když student není úplně nejlepším studentem. A my nemáme jen nejlepší studenty.“
Co s tím? „Pro nás je velmi důležité, aby si někdo konečně uvědomil, že ani bez odborných učitelek to nejde a že z pedagogické práce by se měla udělat také prestižní záležitost,“ odpovídá Zvoníčková. Za zásadní považuje atraktivní odměňování, aby mentorky finančně netrpěly tím, že neslouží. Je tedy nutné, aby vládní podpora sester směřovala i do oblasti odborné výuky a mentorství. Kromě finanční stránky je důležité umožnit kariérní růst, kdy se z mentorky pro studenty může stát školitelka pro absolventy a následně koučka pro mentorky.
Mohlo by vás zajímat
„Je také nezbytné umožnit sestrám, aby neztratily klinickou kompetenci, protože jedině svou trvalou přítomností na oddělení nám pomáhají zvyšovat kvalitu poskytované péče,“ uzavírá.
