Digitální technologie, včetně chytrých telefonů, sociálních sítí a online her, jsou nedílnou součástí každodenního života dospívajících. Jak ale skutečně ovlivňují jejich duševní zdraví? Šestiletý výzkum Interdisciplinárního týmu pro výzkum internetu a společnosti (IRTIS) z Masarykovy univerzity na výsledcích 15 studií ukázal, že dopady nejsou jednoznačné – vždy záleží na individuálních faktorech a způsobu využívání technologií. Například sociální sítě měly pouze mírně negativní vliv na psychiku, zatímco hraní her nikoli. Odborníci proto namísto zákazů, postavených na zjednodušujících soudech a morální panice, doporučují podporovat dospívající ve zdravém a smysluplném využívání digitálních technologií.
Jedním z klíčových zjištění je, že technologie nedopadají na všechny mladistvé stejně, ale velmi se liší podle individuálních charakteristik, jako jsou věk, pohlaví, osobnostní rysy či konkrétní způsob používání digitálních médií. Činit obecná tvrzení pro celou populaci dospívajících je proto problematické.
Dopad sociálních sítí je malý
Druhý klíčový poznatek ukazuje, že technologie mohou mít různé dopady na různé aspekty duševního zdraví. Například zvýšená frekvence používání chytrých telefonů během dne může u některých jedinců zvyšovatovat úroveň stresu. Na druhou stranu sledování videí nebo hraní her nemá na psychickou pohodu žádný prokazatelný negativní či pozitivní vliv. Používání sociálních sítí může mít drobný negativní dopad na emoční rozpoložení, ale tento efekt je minimální. „Používání chytrých telefonů mírně zhoršuje psychickou pohodu, ale praktický dopad je velmi malý. Na druhou stranu jsme nezjistili žádný kauzální dopad na cit adolescentů v případě používání zábavních aplikací, tj. videí a her,“ píší autoři studie.
Co se potom týče vyloženě hraní násilných videoher, které často kritizují rodiče dětí, neboť se obávají, že zvyšují agresivitu a snižují empatii jejich ratolestí, ani zde jim vědecký výzkum nemůže dát za pravdu. „Stejně jako u mnoha dalších témat, o nichž pojednává naše publikace, zůstávají vědecké poznatky o násilných videohrách nepřesvědčivé. Naše nové studie na tom nic nezměnily. Přímá příčinná souvislost mezi hraním násilných videoher a nárůstem agrese u dospívajících je podle našich zjištění malá, neprokázaná, nebo dokonce negativní,“ konstatují vědci.
Dobrou zprávou také je, že není důvod k obavám o sociální dovednosti dospívajících. Studie totiž neprokázaly žádné negativní ani pozitivní kauzální vlivy používání chytrých telefonů či sociálních sítí na schopnost navazovat vztahy nebo hledat sociální oporu. Samotné videohry dokonce mohou pomoci udržet sociální kontakty v období izolace, jako tomu bylo například v období lockdownů kvůli onemocnění covid-19.
Nenáviděné standardy krásy?
Výzkum také odhalil genderové rozdíly v dopadech digitálních technologií. Například čtení komentářů na sociálních sítích, které vyzdvihují idealizované standardy krásy, vedlo ke zhoršení spokojenosti s vlastním tělem, ale pouze u dívek. Tyto rozdíly však nebyly konzistentní napříč všemi studiemi a závisely na konkrétním aspektu duševního zdraví. „Výsledky ukazují, že ačkoli komentáře chválící ideály krásy na sociálních sítích mohou přispívat ke zvýšené nespokojenosti s tělem u dospívajících dívek, zapojení do idealizovaného obsahu souvisejícího se vzhledem nemusí nutně vést ke zvýšené nespokojenosti s tělem v delším časovém období,“ upřesňují autoři.
Důležité je rovněž to, jak dospívající technologie využívají. Některé formy používání sociálních sítí mohou mít negativní vliv na psychickou pohodu, zatímco sledování videí nebo hraní her (viz výše) neprokázalo žádný kauzální efekt. Kromě toho je nutné rozlišovat mezi krátkodobými a dlouhodobými dopady. Vědci upozorňují, že krátkodobé změny v emočním rozpoložení nelze automaticky přenést na dlouhodobou životní spokojenost.
Mohlo by vás zajímat
Usínání s telefonem
Jedna ze studií se rovněž zaměřila na zkoumání vlivu používání mobilních telefonů před spaním. Ani zde nejsou výsledky zcela v souladu s obecným přesvědčením. „Ve dnech, kdy dospívající před spaním používali své chytré telefony více než obvykle, chodili spát o něco dříve a spali o něco déle. To je poměrně překvapivé zjištění, které naznačuje, že v některých případech mohou chytré telefony působit jako pomocník při usínání,“ stojí v dokumentu. Zároveň se však zvýšené používání médií, jako je počítač či televize, mělo projevit na pozdějším usnutí.
Celkově vzato, dopad digitálních technologií na dospívající není jednoznačně dobrý ani špatný. Namísto zjednodušujících závěrů a plošných zákazů je zapotřebí věnovat větší pozornost individuálním rozdílům a specifickým způsobům využívání technologií. „Otázka dopadu chytrých telefonů, sociálních médií a dalších technologií na dospívající nemá jednoduchou a jednoznačnou odpověď. Měli bychom se vyvarovat zjednodušujících, ukvapených závěrů a morální paniky, které se v této oblasti často šíří,“ radí závěrem vědci z Masarykovy univerzity.
