Gastroenterologie, neurologie, geriatrie a hematologie a transfúzní lékařství. To jsou oddělení standardní akutní lůžkové péče s největší ošetřovatelskou zátěží. Alespoň to vyplývá z výsledků pilotního měření, které má za cíl objektivně hodnotit zátěž ošetřovatelského personálu. Na lednové konferenci Bez sester to nejde II, která v Poslanecké sněmovně proběhla pod záštitou poslankyň Ivany Mádlové a Věry Adámkové, výsledky prezentovala Markéta Bartůňková z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR).
Autoři měření vycházeli ze dvou zdrojů. Tím prvním byl Národní registr hrazených zdravotních služeb (NRHZS), konkrétně data od zdravotních pojišťoven za rok 2023 a první polovinu roku 2024. Ke stanovení výsledků pomohlo devět základních ukazatelů, například denní obrátka pacientů, průměrná délka hospitalizace, podíl přijatých hospitalizačních případů od lékařské služby první pomoci (LSPP) nebo záchranné zdravotnické služby (ZSS) či podíl víkendových ošetřovacích dnů.
„Jednotlivé ukazatele jsme sledovali na pracovištích podle smluvní odbornosti. To znamená, že jsme vycházeli z toho, jak je péče nasmlouvaná u zdravotních pojišťoven, kdy u každého identifikačního čísla pracoviště je smluvní hlavní odbornost, a podle ní jsme jednotlivá pracoviště hodnotili,“ vysvětlila Bartůňková.
Co se týče denní obrátky pacientů, nejvyšší se v roce 2023 odehrála na standardních akutních lůžkách v oboru kardiologie, následované dětskou otorinolaryngologií a dětskou chirurgií. Nad průměrem pak bylo ještě dalších 15 oborů. V případě přijatých hospitalizačních případů od LSPP a ZZS byl podíl nepřekvapivě nejvyšší na pracovištích popáleninové medicíny (46 %), následovalo vnitřní lékařství (39 %) a neurologie (38 %). Nad průměr s hodnotou 16,2 % se dostalo celkem 10 oborů, jak ukazuje graf níže:
Geriatrie zapsala prvenství v podílu hospitalizačních případů s vykázanou kategorií pacienta 3-5, který vyžaduje minimálně zvýšený dohled. Podíl takových hospitalizačních případů činil v roce 2023 u geriatrie 95 %. I když se jiná pracoviště nad hodnotu 90 procent nedostala, nad průměrem (51 %) jich bylo celkem 18.
V případě podílů víkendových ošetřovacích dnů vykazovala nejvyšší podíl pracoviště infekčního lékařství, neonatologie a vnitřní lékařství (shodně 28 %). „Na těchto pracovištích nerozeznávají, jestli je pondělí, středa, pátek nebo sobota či neděle, tam se jede pořád. Nižší podíl je například na pracovištích typu audiologie, dětské neurologie, dětské ORL. Není tam tak diametrální rozdíl, nicméně je vidět, že na některých pracovištích se dá nějakým způsobem plánovat a třeba na víkendy pacienty propouštět domů, proto ten podíl je nižší,“ popsala Bartůňková.
V celkovém hodnocení všech ukazatelů vyšla jako pracoviště s vyšší ošetřovatelskou zátěží u standardních akutních lůžek v roce 2023 a prvním pololetí roku 2024 traumatologie, popáleninová medicína, nefrologie, gastroenterologie, vnitřní lékařství, infekční lékařství, neurologie, geriatrie, ortopedie a traumatologie pohlavního ústrojí, hematologie a transfúzní lékařství, pneumologie a ftizeologie a klinická onkologie.
Zapojení referenčních nemocnic
Druhým zdrojem pro pilotní měření se stal mimořádný sběr specifických výkonů ošetřovatelské péče v referenčních nemocnicích, které se nevykazují zdravotním pojišťovnám, a to za květen až červen 2024. Zapojilo se celkem 21 zařízení a jejich 83 pracovišť, která podle Bartůňkové celé tři měsíce sbírala informace o své činnosti u jednotlivých hospitalizačních případů. „Zapojené nemocnice sledovaly každého pacienta, kterého měly na lůžku,“ doplnila.
Pro měření se stanovilo šest okruhů, ve kterých byly specifické výkony vymýšleny:
Mohlo by vás zajímat
Hodnotilo se opět devět ukazatelů. Bartůňková vypíchla počet sledovaných výkonů v minutách na jeden hospitalizační případ, kde byl nejvyšší počet vykázán opět v geriatrii. U počtu sledovaných výkonů v minutách na jeden den hospitalizace vyšlo nejvíce minut v rámci odborných výkonů na pracoviště kardiologie. Na celkově nejvíce bodů za sledované ukazatele pak kromě těchto dvou oborů dosáhly ještě gastroenterologie, neurologie, hematologie a transfúzní lékařství, gynekologie a porodnictví, kardiochirurgie a chirurgie.
V rámci srovnání výsledků obou analýz pak nejvyšší ošetřovatelskou zátěž vykázaly obory gastroenterologie, neurologie, geriatrie a hematologie a transfúzní lékařství.
Kromě standardní akutní péče má ÚZIS aktuálně k dispozici výsledky také u následné a dlouhodobé péče, zároveň probíhají i další individuální analýzy nad produkčními daty jednotlivých pracovišť. Cílem je podle Bartůňkové objektivní hodnocení ošetřovatelské zátěže na pracovištích, které pomůže posoudit zejména zátěž sester.
