Včerejší kulatý stůl pořádaný senátním Výborem pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice se zabýval peticí, kterou se skupina nezávislých lékárníků snaží upozornit na nelichotivý stav českého lékárenství (více zde). Jinak víceméně klidná diskuze se vyhrotila v závěru, kdy zástupkyně petičního výboru, lékárnice Lucie Nedopilová, uvedla, že kvůli poukazování na problematiku krácení dodávek na sebe lékárníci strhávají zvýšenou pozornost kontrolních orgánů. Proti tomu se kategoricky vymezil ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Tomáš Boráň.

„Vždycky někde řeknu, jak to je, a druhý den mi přijde kontrola… Nejde pouze o SÚKL, ale o revizi práce, hasiče a další… Je to jenom proto, že se jmenuji Nedopilová a vždycky někde řeknu, co si myslím,“ uvedla zástupkyně petentů s tím, že nejde o ojedinělé případy a podobné zkušenosti mají i někteří její kolegové.

Osočení na sobě nenechal ležet ředitel SÚKL a náležitě se proti němu coby vedoucí kontrolního orgánu ohradil. „Pokud tady očerňujete SÚKL, tak to nějak doložte. Není to pravda,“ řekl. „Pokud nemáte doloženo, že vás SÚKL bombarduje inspekcemi, tak to neříkejte, protože to očerňuje mě a mé kolegy,“ dodal a opětovně vyzval lékárníky, aby případy, kdy jim distributor léčiv zruší nebo zkrátí objednávku léčivých přípravků, nahlašovali. „SÚKL se bez podnětů neobejde,“ řekl.

Se shodnou výzvou na kulatém stole vystoupil i prezident České lékárnické komory (ČLnK) Aleš Krebs. „Lékárníci těch podnětů podávají málo, a to přesto, že k tomu lékárníky vyzýváme,“ uvedl s tím, že jedině tak se podaří situaci napravit. Někteří nezávislí lékárníci však nemají s časově náročným podáváním podnětů dobrou zkušenost, neboť mají za to, že odpovědné orgány s nimi nijak užitečně nepracují (viz zde). Krebs se následně vyslovil za stanovení rovných podmínek pro všechny poskytovatele.

Ministerstvo: Jsme připraveni jednat

Přestože tématem setkání měla být petice „pro zajištění rovné dostupnosti léčiv ve všech lékárnách v ČR bez zvýhodňování monopolních struktur lékárenských řetězců“, diskuze se rozbíhaly do všech směrů. Člen petičního výboru Aleš Nedopil upozorňoval na různé neduhy lékárenského odvětví, od nutnosti transparentní cenotvorby léčivých přípravků, přes snižující se počet studentů farmaceutických fakult a frivolní zacházení s výrazem „lékárna“ až po potřebu regulace sítě lékáren, která by zajistila, že si například vedle nezávislé lékárny neotevře pobočku řetězcová konkurence.

Poslední bod kvitoval náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. „Myslím, že je správná doba diskutovat o tom, jak je lékárenská péče geograficky rozložena. Jsme připraveni o tom diskutovat,“ řekl jménem resortu. Doplnil, že této diskuze by se podle něj měli účastnit mimo jiné i zástupci distributorů.

Mohlo by vás zajímat

Rozhodne až plénum

Celkově pak náměstek spíše zopakoval své původní stanovisko, které pronesl již během lednové schůze senátního Výboru pro zdravotnictví, kde se tato petice probírala. „Pokud lékárnictví jako obor přijde s koncepcí, která bude nějakým způsobem jasně definovat, jak si lékárníci představují svoji budoucí úlohu v České republice, Ministerstvo zdravotnictví je připraveno s tím pracovat… Zatím ale nikdo takovou strategii nepředložil,“ shrnul Dvořáček.

Zdůraznil, že pro Ministerstvo zdravotnictví je v jednáních o těchto věcech primárním partnerem Česká lékárnická komora a pokud ta přijde s návrhem, jak prostředí upravit, je resort připravený o tom jednat. To se však nelíbilo zástupcům petentů, kteří namítli, že v diskuzích o ekonomických podmínkách farmaceutů by se ministerstvo nemělo orientovat pouze na lékárnickou komoru, ale jednat i s ostatními lékárníky.

Kulatý stůl byl příležitostí pro různé stakeholdery představit druhé straně svůj pohled na věc. Z povahy akce z ní však nevyplynuly žádné oficiální závěry a o samotné důvodností petice rozhodne až plénum Senátu.