Hospodaření německých zdravotních pojišťoven, jež jsou součástí systému zákonného (veřejného) zdravotního pojištění, skončilo v loňském roce v ještě větším schodku, než se čekalo. Zdravotní pojišťovny loni vydaly na zdravotní péči o šest miliard eur více, než kolik inkasovaly od svých pojištěnců. „Finanční situace zdravotních pojišťoven se vyvinula od špatné až ke katastrofální,“ uvedl pro odborný deník Deutsches Ärzteblatt Andreas Storm, šéf zdravotní pojišťovny DAK-Gesundheit. Podle prezidenta Spolkové lékařské komory Klause Reinhardta je nutné omezit plýtvání.

Německé zdravotní pojišťovny v loňském roce hospodařily se schodkem převyšujícím šest miliard eur (v přepočtu přes 150 miliard korun). S odkazem na údaje zdravotních pojišťoven to uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt. Oproti roku 2023 se tak schodek německých zdravotních pojišťoven zahrnutých v systému zákonného zdravotního pojištění (GKV) prakticky ztrojnásobil. Předloni totiž hospodařily s deficitem necelých dvou miliard eur.

Největší negativní rozdíl mezi inkasovaným pojistným a výdaji na zdravotní péči zaznamenala pojišťovna DAK-Gesundheit, která skončila ve schodku 2,5 miliardy eur. Následovaly pojišťovny AOK (1,5 miliardy eur), Betriebskrankenkassen (1,4 miliardy eur) a Innungskrankenkassen (662 milionů eur). „Finanční situace zdravotních pojišťoven se vyvinula ze špatné až ke katastrofální,“ řekl odbornému deníku Deutsches Ärzteblatt Andreas Storm, šéf zdravotní pojišťovny DAK-Gesundheit.

Úkol pro novou vládu? Zahájit stabilizační program

Ačkoli se jedná o předběžný výsledek hospodaření zdravotních pojišťoven, již nyní lze říci, že je schodek za loňský rok výrazně hlubší, než se očekávalo. A to i s ohledem na skutečnost, že situace už ve třetím loňském kvartále nevěstila nic dobrého.

„Takto vysoký deficit téměř zcela vyčerpal zbývající rezervy, které v systému zákonného zdravotního pojištění zůstaly. Nezbývá téměř žádný prostor pro případné další krytí schodků. Pokud se situace bude i nadále zhoršovat, část zdravotních pojišťoven se ocitne na pokraji své platební schopnosti,“ dodal Storm.

Podle něho je naprosto neodkladné, aby nová spolková vláda, která vzejde z předčasných parlamentních voleb, okamžitě spustila program pro stabilizaci zákonného zdravotního pojištění.

Mohlo by vás zajímat

Zdravotní pojišťovny uvedly tři hlavní důvody dramatického prohloubení jejich deficitu. V první řadě jde o zvýšené výdaje na nemocniční péči, dále pak o zvýšené výdaje na léky, a v neposlední řadě na další léčivé přípravky.

Jak už bylo řečeno, celoroční schodek hospodaření zdravotních pojišťoven je výrazně hlubší, než ještě v prosinci odhadovala Spolková asociace zdravotních pojišťoven (GKV-Spitzenverband). Asociace očekávala, že by se schodek mohl přiblížit hranici 5,5 miliardy eur (asi 138 miliard korun). I to byl již výrazně pesimističtější odhad, než jaký asociace představila během podzimu.

Musíme méně plýtvat

Nad příčinami prohlubujícího se schodku systému veřejného zdravotního pojištění se zamýšleli také prezident Spolkové lékařské komory Klaus Reinhardt a předseda Spolkové asociace lékařů zdravotních pojišťoven Andreas Gassen. Kde vidí prostor pro úspory, se jich ptal odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Oba se shodli, že je nutné motivovat pacienty, aby se se zdravotními potížemi v první řadě obraceli na své praktické lékaře. „V současné době jsme jednou z mála zemí světa, která má zdravotnický systém, v němž o léčbě de facto rozhodují lidé, kteří mají nejméně odborných znalostí. Totiž pacienti,“ zaznělo v rozhovoru.

Andreas Gassen tak narážel na skutečnost, že v Německu fakticky neexistuje omezení pro pacienty, kteří se namísto k praktikovi vydají rovnou do nemocniční ambulance. Klaus Reinhard v této souvislosti připomněl, že v roce 2023 Německo zaznamenalo více než 12 milionů případů, kdy byla péče poskytnuta v nemocničních ambulancích.

Na pohotovosti se ošetřuje příliš mnoho případů, které tam nepatří

Podle Gassena by pomohlo, kdyby lidé více využívali možnosti takzvaného druhého lékařského názoru. „Bylo by to ovšem spojeno se závazkem pro pacienta. Lékař by posoudil naléhavost a úroveň péče, kterou potřebujete a za to byste dostali jakousi vstupenku k této péči. Ti, kteří by ale šli rovnou do nemocnice či nemocniční ambulance, by měli být také sankcionováni,“ řekl Gassen.

S tím souhlasí i šéf lékařské komory Reinhardt. „Musíme si zkrátka přiznat, že v nemocničních ambulancích nebo na pohotovostech ošetřujeme příliš mnoho případů, které ovšem do těchto prostor nepatří,“ řekl deníku Deutsches Ärzteblatt. Tím pádem dochází k plýtvání zdravotní péčí, která je navíc nákladnější. Také on si dovede představit, že by se více využívalo druhého lékařského názoru.