Plzeňští dronaři z městské organizace Správa informačních technologií (SIT) města Plzně začali ve spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou Plzeňského kraje (ZZSPK) jako první v Česku testovat převoz zdravotnického materiálu výkonným dronem. Dron unese až 30 kilogramů nákladu – například automatizovaný externí defibrilátor (AED), generátor kyslíku, škrtidla pro zastavení krvácení či aplikátor s adrenalinem pro prudkou alergickou reakci. Drony mohou materiál dopravit do míst, kam se sanitka nedostane dostatečně rychle, řekl dnes novinářům ředitel ZZSPK Pavel Hrdlička.
„Právě včasné použití AED hraje u záchrany osob s náhlou zástavou oběhu zásadní roli. Už po pěti minutách za standardních podmínek dochází k nezvratnému poškození mozku. Každá minuta nečinnosti, zejména pokud není prováděna zevní srdeční masáž, znamená o deset až 15 procent snížení pravděpodobnosti přežití. Naopak pokud je AED použito do tří až pěti minut, šance na přežití může dosáhnout až 70 procent. Po deseti minutách nečinnosti a bez použití AED je šance na přežití prakticky již nulová,“ řekl. Pokud dron dopraví AED na místo, jeho použití zvládne každý, navíc operátor záchranné služby radí s pomocí po telefonu.
Dronaři nyní rozjíždějí asi roční pilotní projekt testování v lokalitě Líně, odkud z letiště vzlétá i vrtulník letecké záchranné služby. V hustě osídlené Plzni totiž zatím nesmí dron s nákladem vzlétat. Chtějí prověřit technické parametry dronů, logistiku a spojení v reálných podmínkách.
„Musíme otestovat dolet dronu, výdrž baterií, spojení přes mobilní 5G síť, zátěž, kterou dron unese, nebo testování spojení kamery, která operátorovi tísňové linky přinese obraz dané situace. Strategický bude i výběr vhodných lokalit, kde se bude nacházet takzvaná garáž pro výměnu baterií dronu,“ popsal ředitel SIT Luděk Šantora. Výhledově se počítá s tím, že drony by mohly létat spíše v odlehlých nebo horských oblastech, kde je dojezd sanitek komplikovanější, například v Brdech, řekl Hrdlička.
Kromě testování technických parametrů je nutné řešit i legislativu
Městské drony provozuje sekce Drony SIT, která je od roku 2018 součástí integrovaného záchranného systému. S menšími drony zasahuje u dopravních nehod, požárů, pátrání po lidech – loni v rekordních 128 výjezdech. Pro transport materiálu testují dronaři jiný stroj – DJI FlyCart 30, který plně vybavený pro let stojí kolem 650 tisíc korun. Čtyřramenný dron s osmi rotory má rozpětí kolem 2,5 metru, má vlastní padák, vertikální a horizontální radar a 17 metrů dlouhý naviják pro zavěšení a spuštění nákladu. Pokud by dostal povolení létat i v noci, doplnila by se infrakamera. Plně osazený dron váží až 90 kilogramů, z toho je třetina hmotnost nákladu, každá ze dvou baterií váží 12 kilogramů. Stroj létá maximální rychlostí 20 metrů za sekundu, zvládne let v dešti i ve stálém větru o rychlosti až kolem 50 kilometrů v hodině, popsal ředitel Drony SIT Josef Navrátil. Odhadl, že naložený dron by mohl uletět kolem 15 kilometrů, to se ale přesně zjistí při testovacím projektu.
Tento stroj už dronaři zkoušeli. „Na taktickém cvičení jsme doručovali antihistaminika při simulaci alergické reakce po bodnutí hmyzem. A ukázalo se, že jsme dorazili na místo za čtyři minuty, tedy o 11 minut dříve než sanitka, která vyjela ze stejného místa jako my s dronem,“ poznamenal.
Současně s testováním technických parametrů se ale musí vyřešit i legislativa. Podle současných předpisů není zatím možné drony k transportu materiálu používat. Stroje sice mají bezpečnostní certifikace, město ale musí na případném povolení letů spolupracovat a jednat s Úřadem pro civilní letectví ČR. První ostré nasazení by Šantora rád viděl zhruba za dva roky. Projekt je v ČR unikátní, v Evropě se podobné věci testovaly například ve Švédsku. Plošné nasazení dronů pro přepravu zdravotnického materiálu nikde v Evropě není, dodal Šantora.
