Měly by mít zdravotní pojišťovny rezervní fondy, nebo je na místě záměr ministerstva je zrušit? Podle poskytovatelů péče je hlavní, aby plátci měli rezervní prostředky pro případy nouze. Zda budou uloženy na rezervním fondu, nebo jinde, už není tak podstatné, lepší by ale bylo, pokud by rezervní fond zachován byl, vyplynulo z ankety ZD.
Ministerstvo zdravotnictví plánuje v rámci velké novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, která je nyní v Poslanecké sněmovně, zrušit rezervní fond. „V oblasti fondového hospodaření se navrhuje zrušení rezervního fondu, který není dlouhodobě využíván ke stanoveným účelům (např. při pandemii covid-19 byly namísto v něm alokovaných prostředků využity zůstatky na ostatních fondech zdravotních pojišťoven) – uvolněné prostředky se stanou součástí základního fondu zdravotního pojištění,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu.
Zatímco svazové zdravotní pojišťovny se stavějí proti, podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka zrušení fondu problém nepředstavuje. „Rezervní fond je vymezen 1,5 procenty celkových nákladů. Má specifikum v tom, že je to ve skutečnosti jediný fond, který se dá nazývat rezervou, všechno ostatní jsou disponibilní zůstatky. Rezervní fond je předmětem novely zákona o zdravotním pojištění s tím, že by měl být zrušen. Mně to nevadí – jde o 3,9 miliardy, které jsou určeny pro čerpání v krizových situacích se souhlasem správní rady. Když ale hospodaříme s více než 300 miliardovým rozpočtem, tak 3,9 miliardy není něčím, co bychom mohli nazývat rezervou. Tím můžeme nazývat částku v rozmezí 30 až 50 miliard,“ řekl v rozhovoru pro ZD Kabátek.
Rezervy na tři měsíce?
A jak se na věc dívají poskytovatelé? „Zůstatky na účtech pojišťoven jsou jakýmsi červeným hadrem pro řadu poskytovatelů, podobně jako velké zisky fakultních nemocnic pro některé zdravotní pojišťovny. Financování zdravotnictví je u nás stále průběžné, tedy to, co se vybere, jde bez prodlení na úhradu poskytnuté péče poskytovatelům. Rezervní fondy jsou v kontextu financování celého zdravotnictví jen marginálním problémem ve výši pěti až deseti miliard. Dovedl bych si představit diskusi o jejich výši a pravidlech čerpání. Nicméně i v rámci nemocnic akciových společností jsme povinni vytvářet rezervní fond, takže mi přijde logické, že by jej měla vytvářet a mít i zdravotní pojišťovna,“ říká předseda Asociace českých a moravských nemocnic a ředitel prachatické nemocnice Michal Čarvaš.
Ten ovšem zároveň podtrhává, že za nastavení ekonomické a finanční stability systému je zodpovědný stát, který vydává úhradové vyhlášky. „Stát by měl vždy správně nastavit pravidla čerpání na příští rok tak, aby byly zajištěny všechny nezbytné potřeby zdravotnictví. Ne tedy tak, jako je tomu třeba letos. Pacienti i poskytovatelé by měli mít jistotu zabezpečení potřeb a služeb ve zdravotnictví, pokrytí oprávněných nákladů a aby systém byl transparentní a nezvýhodňoval vybrané subjekty,“ dodává Čarvaš.
Pro rezervní fond je i předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. „Nejsem schopen odhadnout, kolik by si která zdravotní pojišťovna měla držet v rezervách, nějak si ale neumím představit, že by mohla jakákoli firma fungovat v klidu bez toho, že by měla v rezervě finance potřebné k placení všech povinných výdajů aspoň na tři měsíce dopředu. Z toho pohledu je, myslím, jedno, jestli tento rezervní fond má nějaké určené jméno, nebo jde jen o odložené peníze, o nichž všichni vědí, že je riskantní na ně sahat. Byl bych ale spíše pro to, aby rezervní fondy rušeny nebyly a aby bylo ze strany ministerstva zdravotnictví co nejméně zasahováno do kompetencí pojišťoven s nimi pracovat,“ domnívá se Jojko.
Mohlo by vás zajímat
Tomu, že by pojišťovny měly v rezervě peníze na čtvrt roku dopředu, se ale čím dál více vzdalujeme – a to vůbec není řeč o poměrně marginálních prostředcích na rezervních fondech, ale disponibilních prostředcích celkem. Zásoby na účtech základních fondů zdravotního pojištění jednotlivých pojišťoven se totiž podle Hodnocení vývoje systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2023 snížily. Ke konci roku 2023 v denních ekvivalentech plateb za zdravotní služby dosahovaly zásoby na 2 až 21 dnů, přičemž u všech pojišťoven tento ukazatel meziročně klesl. U zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven lze přitom sledovat klesající trend již delší dobu – zatímco v roce 2020 měly zásoby na 49 dní, v roce 2023 to bylo jen na devět dní.
Na druhou stranu je třeba připomenout, že například VZP měla ke konci roku 2023 disponibilní zůstatky ve výši 38,7 miliardy, ovšem „jen“ zhruba 15,3 miliardy měla na výše zmíněném základním fondu; 17,1 miliardy měla na provozním fondu, 3,5 miliardy na rezervním fondu a dvě miliardy ve fondu reprodukce majetku.
Rezervy nemají ležet v nemocnicích, míní Šmucler
Že pojišťovny musí mít rezervy, potažmo disponibilní zůstatky, si myslí také prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. „Stomatologové si pamatují, jaké to bylo, když nebyly pojišťovny schopny platit včas faktury a lékařům hrozily exekuce. Pojišťovny musejí mít určité minimální rezervy, třeba když nečekaně stoupne nezaměstnanost, což náš systém, narozdíl od ciziny, neumí řešit. Rezervy by ale měly být uměřené – dříve sloužily k odčerpání na politické projekty. Pokud dobře vím, tak skoro celý loňský deficit mají státní a krajské nemocnice na svých účtech nevyužitý. Očekáváme, že se nebude vytvářet rezervní fond u státních nemocnic, kde je schovaný před ambulantními lékaři a jejich pacienty,“ míní Roman Šmucler.
Podle šéfa České lékárnické komory Aleše Krebse je ale jedno, jestli rezervní peníze budou uloženy na rezervních fondech či jinde. „Zdravotní pojišťovny by měly spravovat své finance odpovědně jako správný hospodář. V době ekonomické stability by měly vytvářet rezervy, které jim pomohou zvládnout méně příznivá období. Nezáleží tolik na formě těchto úspor, ať už jde o rezervní fond či jiný mechanismus – klíčové je, aby byly efektivně využity k hrazení poskytnuté zdravotní péče,“ podtrhává Aleš Krebs.
Důležitost zachování rezervního fondu naopak akcentuje Česká lékařská komora, která se v připomínkovém řízení k novele zákona proti zrušení důrazně ohradila. „ČLK se ztotožňuje s argumentací, že v době rostoucích nákladů na hrazené služby a nepředvídatelných událostí je třeba vytvářet rezervu, ze které bude možné hradit závazky vůči smluvním poskytovatelům, přičemž zdravotní pojišťovny by měly mít tyto prostředky k dispozici ve zjednodušeném režimu. Hrozba snížení dostupnosti hrazené zdravotní péče z důvodu nedostatku finančních prostředků je zcela reálná a je třeba vytvářet mechanizmy, které budou této hrozbě čelit, nikoli ji prohlubovat,“ napsala v připomínkách ČLK.
