Sněmovní zdravotnický výbor včera poměrně těsně odsouhlasil novelu zákona o zdravotních službách. Poslanci z řad ANO přitom seslali kritiku na převod odpovědnosti za organizaci lékařské pohotovostní služby (LPS) z krajů na zdravotní pojišťovny. Poté, co ministerstvo připustilo, že změna zřejmě nebude znamenat zapojení praktických lékařů do pohotovostí formou smluvních dodatků, vyslovili zklamání i někteří koaliční poslanci. Druhým diskutovaným tématem pak byla centra komplexní péče o děti, respektive jejich personální zabezpečení. Obsahu novely jsme se podrobně věnovali například zde či zde.

„Dnešní systém poskytování zdravotní péče v ČR je organizován tak, že ji pro své pojištěnce zajišťují v naprosté většině oborů a oblastí zdravotní pojišťovny. Pouze v malé oblasti, lékařských pohotovostních službách, tak činí kraje. Návrh tak není nic jiného než uvedení do souladu s většinou zdravotní péče. Partnerem pro pojišťovnu přitom není konkrétní zdravotnický pracovník, ale poskytovatel zdravotních služeb. Pojišťovna tak bude vycházet ze své smluvní sítě poskytovatelů, s nimiž v rámci své smluvní politiky bude domlouvat zajištění lékařských pohotovostních služeb,“ načrtává vrchní ředitel pro legislativu a právo na ministerstvu zdravotnictví Radek Policar.

„Zdravotní pojišťovny podle nás mají silné nástroje, zejména ty ekonomické, jak pacientům zajistit dostupnost pohotovostní péče,“ říká k tomu náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník s tím, že pojišťovny mohou uzavírat zvláštní smlouvy či smluvní dodatky.

Podle ředitele odboru regulace cen a úhrad ministerstva zdravotnictví Tomáše Trocha jsou při odečtení příspěvku krajů LPS ztrátové – průměrná ztráta na jednu nemocnici se za LPS pohybuje kolem pěti milionů korun. To na celou republiku činí dohromady zhruba 400 milionů za pohotovosti pro děti a dospělé (zahrnuty nejsou zubní pohotovosti). Tuto částku by tak nově měly místo krajů hradit pojišťovny.

„Háček je v tom, že u různých nemocnic je ztráta různě vysoká. Kraje to řeší vyrovnávací platbou, kdy to mohou specifikovat dle ztráty konkrétní nemocnice. Zdravotní pojišťovny oproti tomu zřejmě budou muset pomocí individuálních dodatků diferencovat úhradu tak, aby nemocnice měla na zajištění služby dostatek prostředků,“ objasňuje Troch.

Mohlo by vás zajímat

Zároveň se podle něj pro nemocnice chystají bonifikační výkony, přičemž se rozlišuje, zda se péče odehrává na samostatném oddělení LPS s vlastními úvazky, nebo jde o péči poskytovanou lékaři s úvazky na lůžkových odděleních.

Bez praktiků zůstaneme na třetině cesty

Právě rozdílné odměny byly ovšem na výboru hojně kritizovaným krokem. Poslanci ANO také vyjádřili obavu, že změna povede pouze ke zhoršení současného stavu v krajích, kde se systém povedlo nastavit. „Tam, kde to doteď fungovalo, to rozbijete. Kraj je často zřizovatelem holdingu a může tak na nemocnice vyvíjet tlak, aby pohotovosti skutečně fungovaly,“ upozorňuje Jiří Mašek, podle kterého se převodem odpovědnosti tlak na ty, kdo doposud pohotovosti dávali dohromady, rozplyne.

„V Pardubickém nebo Hradeckém kraji se sice našel odpovídající přístup, ale obecně to není dobře fungující. Třeba v Olomouckém kraji je to něco úplně jiného. Naopak vnímáme stížnosti krajů, že nejsou schopny efektivně službu zajistit a dávají na to velké prostředky z rozpočtu určeného na jiné veřejné služby. Často se pak řeší různé stížnosti a žaloby, takže je to velmi neefektivní,“ poukazuje Václav Pláteník s tím, že převod odpovědnosti podpořila i Asociace krajů.

Opoziční poslance také zajímalo, jak by vlastně měly pojišťovny pohotovosti zajišťovat. „Až vznikne 80 urgentních příjmů s integrovanými LPS, bude pozice lepší. Ale ještě loni v Pardubicích zajišťoval pohotovosti pro dospělé soukromý subjekt. Systém je zkrátka roztříštěný a není to v něm příliš uchopitelné,“ nerozumí situaci Mašek.

„Chtěl bych vědět, jak mají nástroje pojišťoven vypadat. Mluvilo se o dodatcích, ale co když lékař dodatek nepodepíše, nebo ho nepodepíše se všemi pojišťovnami?“ ptá se poslanec David Kasal.

„Povinnost směřuje na zdravotnické zařízení, tedy na nemocnici,“ reaguje Václav Pláteník. „Nemocnice, kde bude v ideálním případě urgentní příjem a samostatná místnost pro LPS, si spočte, jaké budou její náklady na LPS. S tím přijde za zdravotními pojišťovnami, že to potřebuje pro zajištění LPS zohlednit. Pojišťovny pak budou vyjednávat s nemocnicí, aby byla péče zajištěna. Pokud by to ale zajišťovaly externí subjekty, fungovalo by to jinak, to by záleželo na dohodě s těmito poskytovateli. Tam nepředjímám, jak by to mohlo fungovat,“ připouští Troch.

Na to reagovali zklamaně nejen poslanci ANO, ale i někteří koaliční poslanci. „Zdravotní pojišťovny by do toho měly vstoupit a s praktickými lékaři o tom jednat, a to i formou úhradových dodatků. Pokud by to mělo zůstat na tom, že budeme uzavírat smlouvy se zdravotnickými zařízeními, hlavně nemocnicemi, potažmo poliklinikami, ale praktické lékaře do toho nevtáhneme, tak zůstaneme na třetině cesty,“ pozastavuje se Vít Kaňkovský (KDU-ČSL).

Minimální personální standard center pro děti není definitivní

Poslankyně Ivana Mádlová (ANO) zvedla ale i další téma, a to centra komplexní péče o děti, která by měla vytvářet podmínky pro dlouhodobé setrvání dítěte s vážným zdravotním omezením v rodině. Poskytovat by tak měla lůžkovou péči, včetně péče respitní, stacionární péči a zdravotní péčí ve vlastním sociálním prostředí pacienta (podrobně jsme psali zde).

Mádlové se ale nezdají minimální personální požadavky – podle ní by měl být zmírněn požadavek dvou dětských sester na dvě všeobecné sestry tak, aby kvůli situaci na trhu práce nebylo zablokováno fungování center. Naopak zcela nedostatečný je podle ní požadavek šesti úvazků všeobecných nebo praktických sester, kdy druhé zmíněné mají jen středoškolské vzdělání. Mádlová přitom vyslovila obavu, že při takovém personálním zajištění by byla na noční službě praktická sestra samotná.

„Návrh je zcela neslučitelný se zajištěním provozu, a to i z hlediska bezpečnosti,“ konstatuje Mádlová.

Minimální personální požadavky jsou ovšem stanoveny vyhláškou, která teprve projde oponenturou odborných společností a dalších subjektů. „V oponentuře bude prostor vychytat mouchy, na které upozorňujete,“ reaguje Václav Pláteník.

„Co se týče praktických sester, vždy se počítá s tím, že pracují pod dohledem všeobecných sester a je prakticky nemožné, aby praktická sestra sama sloužila. To je respektováno i u center komplexní péče,“ dodává ředitelka odboru zdravotní péče ministerstva zdravotnictví Venuše Škampová.

Poslanci zdravotnického výboru po téměř hodinu a půl trvající diskuzi odsouhlasili novelu v poměru devět pro, nula proti, sedm poslanců se zdrželo.