Velká novela zákona o veřejném zdravotním pojištění míří do druhého čtení na plénu Poslanecké sněmovny. Spolu s tím už se nyní ve sněmovním systému začínají kupit pozměňovací návrhy, které přicházejí s širokým spektrem úprav, od umožnění doplatků na nehrazený zdravotnický prostředek použitý při zákroku, přes vymýcení střetu zájmů v radách zdravotních pojišťoven až po zachování výběrových řízení u ambulantních poskytovatelů. Zdravotnický deník nyní přináší přehled dosud načtených pozměňovacích návrhů.

Předsedkyně zdravotního výboru Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS) spolu s Vlastimilem Válkem a dalšími přichází s návrhem, který by měl pojištěncům umožnit vybrat si ve spektru zdravotní péče i tu nehrazenou a následně si doplatit rozdíl mezi ní a hrazenou variantou (psali jsme také zde). Doposud si dle zákona musel pacient zaplatit vše – pokud se tedy rozhodl vybrat si například nehrazenou kloubní náhradu či nitrooční čočku, měl si z vlastní kapsy zaplatit jak zdravotnický prostředek, tak samotný výkon.

„Návrh zachovává stávající nároky pojištěnců a garantované standardy zdravotních služeb, které mají být pojištěncům uhrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Nad tento rámec přináší návrh pojištěncům možnosti pro širší rozhodování v oblasti jejich péče o vlastní zdraví. Návrh umožňuje, aby zdravotní služby z veřejného zdravotního pojištění nehrazené i zdravotní a další služby, které na přání pojištěnce překročí rozsah hrazených služeb, byly v rozsahu překračujícím úhradu z veřejného zdravotního pojištění pojištěnci poskytnuty za přímou úhradu,“ načrtává důvodová zpráva.

Zdeňka Němečková Crkvenjaš a další poslanci předkládají ještě jeden pozměňovací návrh, který dává do souladu navrhovanou novelu s již schválenou úpravou zákona o veřejném zdravotním pojištění přijatou v souvislosti s úpravou sociálně zdravotního pomezí. U této novely, která již vyšla ve sbírce zákonů, byl totiž přijat pozměňovací návrh usnadňující slučování zdravotních pojišťoven – což je oblast, kterou původně obsahovala i nyní projednávaná novela. Pozměňovací návrh tak reaguje na to, že nyní již je úprava redundantní.

Nový institut programů podpory zdraví

Jan Kuchař (STAN) zase navrhuje posílit podporu prevence ze strany zaměstnavatelů. „Pozměňovací návrh rozšiřuje jednu z hlavních priorit zákona, který si klade za cíl v co nejširší míře podporovat prevenci. Pro multiplikaci pozitivních dopadů plynoucích z posílení fondů prevence návrh předkládá institut programů podpory zdraví, který zvyšuje pozitivní motivaci pojištěnců, a to skrze zaměstnavatele zaručující vyšší dostupnost preventivních služeb. Ti jsou díky navrhovanému institutu, který je součástí pracovnělékařských služeb, motivováni se aktivněji podílet na pozitivním rozvoji zdravotního stavu zaměstnanců,“ stojí v odůvodnění.

Základem nového programu podpory zdraví by měla být nákladová efektivita spočívající v provedení analýzy rizikových faktorů pracovních podmínek a analýzy nemocnosti vycházející z dat státní správy, dále v odborném dohledu poskytovatele pracovnělékařských služeb, který schvaluje soubor navržených opatření, a také průběžném vyhodnocování výsledků.

Mohlo by vás zajímat

Předkladatelé si přitom od navrhované změny slibují hodně. „Očekávaný celospolečenský potenciál tohoto institutu, je-li založen na dobrovolnosti, je ve snížení pracovní neschopnosti o sedm procent a prodloužení aktivního života o půl roku, což díky vyšší produktivitě práce vede k postupné stimulaci ekonomiky o 0,98 procenta HDP. Samozřejmě potencionální zdravotní přínosy u jednotlivých zaměstnavatelů mohou dosahovat i vyšších hodnot,“ domnívají se předkladatelé. Připomeňme ještě, že obdobnou problematikou se zabývá i vládní novela zákona o specifických zdravotních službách, která čeká na první čtení ve sněmovně.

Petr Fifka (ODS) pak předložil návrh, který původně přišel jako senátní, pro urychlení projednávání byl ale předložen jako pozměňovací. Podle něj by měly vakcíny procházet hodnocením zdravotnických technologií (HTA). Problematice jsme se podrobně věnovali zde.

Podobně poslanec a předseda správní rady VZP Tom Philipp (KDU-ČSL) a další předkládají pozměňovací návrh, který už nějakou dobu leží ve sněmovně jako návrh poslanecký. Podle něj by zdravotní pojišťovny měly mít možnost z provozního fondu navyšovat kapitál svých dceřiných společností (podrobně jsme psali zde).

A když jsme u dceřiných společností zdravotních pojišťoven, pirátští poslanci v čele s Olgou Richterovou navrhují, aby se na firmy, kde mají zdravotní pojišťovny většinový podíl, vztahovaly obdobné povinnosti v oblasti transparentnosti a hospodaření jako na jejich matky.

Další pozměňovací návrh Toma Philippa stanovuje bližší podmínky pro poskytnutí, určení výše a účelu příspěvku pacientským organizacím z nového fondu obecně prospěšných činností zdravotních pojišťoven. „Bez tohoto doplnění se stát vzdává jakékoliv možnosti k transparentnímu nastavení podmínek příspěvku za rovných podmínek vůči registrovaným pacientským organizacím. Hrozí také, že vládním návrhem navrhovaná nová právní úprava nebude v praxi pojišťoven naplňována,“ píše se ve zdůvodnění.

Návrh Martina Dlouhého (TOP 09) zase usiluje o to, aby v radách zdravotních pojišťoven neseděli zaměstnanci poskytovatelů zajišťujících hrazené zdravotní služby. „Zdravotníci, kteří jsou členy orgánů zdravotních pojišťoven, jsou ve zcela jasném konfliktu zájmů, neboť ve svých funkcích rozhodují o finančních prostředcích, které směřují k jejím zaměstnavatelům. Často jde například o významné lékaře, kteří tak přímo či nepřímo mohou ovlivňovat vývoj úhrad pro svého zaměstnavatele či mohou ovlivňovat úhrady a výkony ve své odbornosti,“ stojí v odůvodnění.

Tendry na ambulantní poskytovatele zachovejme, žádá Brázdil

Pozměňovací návrh Milana Brázdila (ANO) míří na zachování stávajícího stavu, kdy poskytovatelé ambulantní péče procházejí na kraji výběrovým řízením. Vzhledem k tomu, že výsledek tendru není automaticky navázán na smlouvu s pojišťovnou, je to podle ministerstva jen prodloužení cesty k zapojení do sítě poskytovatelů, a proto se rozhodlo tato výběrová řízení zrušit. Místo nich by zdravotní pojišťovny měly pravidelně vydávat zprávu o stavu sítě, aby bylo transparentní, v jakých oblastech jsou plátci péče ochotni uzavírat nové smlouvy (pokud dojde k uzavření smlouvy nad rámec potřeb deklarovaných ve zprávě, musí to pojišťovna náležitě zdůvodnit, pozn. red.).

Proti této změně se ale postavila například Česká lékařská komora nebo Sdružení ambulantních specialistů, kteří tvrdí, že cestou je kultivace dnešního nepříliš vyhovujícího systému, ne jeho rušení (psali jsme např. zde). Poslanec Milan Brázdil, který je zároveň předsedou okresního sdružení ČLK v Olomouci, proto v tomto duchu předložil pozměňovací návrh.

„Problémy, které se v praxi v souvislosti s výběrovými řízeními vyskytují (podjatost členů komise, hlasování podle vlastního názoru nebo podle názoru zástupce zdravotní pojišťoven atp.) je třeba řešit kultivací průběhu těchto řízení na úrovni krajů a nikoli zrušením institutu výběrového řízení jako takového. Byť je pravdou, že doporučení ve výběrovém řízení dle současné právní úpravy nezakládá nárok na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou, je potřeba považovat zachování povinnosti projít před uzavřením smlouvy se zdravotní pojišťovnou výběrovým řízením pro transparentnost postupu zdravotních pojišťoven při navazování smluvních vztahů za vysoce žádoucí protikorupční opatření,“ píše se v odůvodnění.

Kamal Farhan (ANO) přichází s návrhem na změnu tabulky Úhradové skupiny potravin hrazené jako částečná i úplná enterální výživa. Novela totiž reformuje úhradovou regulaci potravin pro zvláštní lékařské účely, která byla provedena ve spolupráci s odbornou veřejností i dodavateli produktů. „Dodatečně však odborná veřejnost upozornila na jednu oblast, a to oligopeptidickou výživu, kde odborná společnost klinické výživy poukazuje na to, že jak z odborných medicínských důvodů, tak i z hlediska dopadů změn na pacienty, je zapotřebí tuto skupinu rozdělit na dvě skupiny,“ uvádí návrh.

Problematiky se týká i druhý Farhanův pozměňovák, který do tabulky zavádí Speciální enterální výživu bez tuku nebo se sníženým obsahem tuku. „Na podzim 2024 bylo ve správním řízení SÚKL vydáno rozhodnutí, kterým byla vytvořena nová pseudoreferenční skupina potravin pro zvláštní lékařské účely. Tato skutečnost nemohla být zohledněna v návrhu novely zákona, která byla tvořena v dřívějším období,“ stojí ve vysvětlení.

Ivan Adamec (ODS) se snaží udržet úhradu péče v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách, které nejsou zakotveny v zákoně o zdravotních službách. „Tento druh péče je klíčový pro děti a mladistvé, zejména z důvodu specifických zdravotních potřeb a preventivního významu ozdravných pobytů v klimaticky příznivých lokalitách. Každoročně tuto péči využívá více než 2 000 dětí z celé České republiky, avšak její další poskytování je v současnosti finančně závislé na krajských rozpočtech. Bez podílu zdravotních pojišťoven hrozí její zánik,“ zdůvodňuje předkladatel.  

Olga Richterová (Piráti) už na předchozím zasedání zdravotního výboru avizovala, že opět předloží pozměňovací návrh zavádějící úhradu návštěvy porodních asistentek u žen v šestineděli (psali jsme zde), což se také stalo. „Piráti dlouhodobě podporují zjednodušení systému úhrady péče porodní asistentky z veřejného zdravotního pojištění, které zlepšuje dostupnost této péče všem ženám,“ uvádí se v odůvodnění.

A nakonec návrh Evy Decroix (ODS) prodlužuje lhůtu, po kterou mohou nedobrovolně sterilizované osoby žádat o částku 300 tisíc korun, z doby do tří na pět let od účinnosti zákona. „Zákon nabyl účinnosti 1. 1. 2022 a lhůta tedy dle stávajícího znění uplynula 2. 1. 2025. Tato lhůta se však vzhledem k průběhu naplňování zákona ukázala jako zásadně nedostatečná,“ zdůvodňuje se.