Izraelský zdravotnický systém zůstává odolný a dokáže fungovat navzdory extrémně nepříznivým okolnostem, přesto čelí mnoha problémům – od nedostatku zdravotnického personálu přes dlouhé čekací lhůty až po dopady války na psychický stav populace. Ukazuje to nový report výzkumné instituce specializující se socioekonomické otázky Jerusalem’s Taub Center for Social Policy Studies, který je určen pro politiky a státní správu s cílem podpořit efektivní správu země. Kapitolu tohoto reportu věnovanou zdravotnictví shrnul izraelský deník The Jerusalem Post a příznačně ji nazval Jen málo dobrých zpráv.

Kapitola reportu věnovaná zdravotnictví nese název „Mezi odolností a přetrvávajícími výzvami“ a potvrzuje, že válka mezi Hamásem a Izraelem negativně ovlivňuje jak zdravotnický systém, tak zdravotní stav izraelské populace. Přesto, jak zdůrazňují autoři této části reportu, profesoři Nadav Davidovitch a Natan Lev, „navzdory těžké ráně, kterou systém utrpěl, vykazuje odolnost a fungoval na extrémně vysoké úrovni“, se izraelské zdravotnictví potýká s omezováním rozpočtu, nedostatkem zdravotnického personálu.

Podle reportu bylo rok od začátku války mezi Hamásem a Izraelem 70 tisíc lidí uznáno jako přímé oběti „nepřátelských akcí“ a téměř 13 tisíc lidí požádalo o obdobu trvalého invalidního důchodu, zejména z důvodu psychických onemocnění. A to znamená nemalé ekonomické náklady. Během prvního roku války bylo vynaloženo více na 370 milionů šekelů (téměř 2,5 miliardy korun) jako sociální podpora pro osoby s uznaným zdravotním postižením a dalších více než 250 milionů šekelů (zhruba 1,7 miliardy korun) bylo vynaloženo na rehabilitaci. Náklady na zdravotní péči o přímé oběti války tvořily více než 1,2 miliardy šekelů, tedy asi 8 miliard korun.

Za první rok války (od 7. října 2023 do 7. října 2024) v ní padlo 726 izraelských vojáků a vojaček a 4 576 vojáků a vojaček muselo být hospitalizováno v přímé souvislosti s válkou. U dalších 15 tisíc příslušníků a příslušnic izraelské armády bylo klasifikováno, že trpí válečným traumatem v důsledku stresu při vystavení traumatickým událostem, 18 procent z nich bylo kvůli tomu vyřazeno z bojových akcí. Od začátku bojových akcí rehabilitační odbor ministerstva obrany, které poskytuje také zdravotní péči vojákům a vojačkám, přijímá zhruba tisícovku pacientů a pacientek měsíčně, většinu z řad záloh. Podle reportu se očekává, že do konce minulého roku vzrostl celkový počet těchto pacientů a pacientek na 20 tisíc, přičemž zhruba 40 procent z nich bude řešit psychické problémy.

Spotřeba léků proti úzkostem narostla extrémně

Válka se výrazně negativně podepisuje na zdravotnímu stavu celé izraelské populace. Zpráva uvádí, že došlo k nárůstu užívání léků proti úzkostem o 50 procent napříč celou populací. V oblastech, které přímo sousedí s územím Gazy, je nárůst dokonce 200 procent. Právě u přímých obětí války je podle zprávy zhoršení zdravotního stavu nejvýraznější. U zhruba 80 procent rodinných příslušníků rukojmích unesených teroristickým hnutím Hamás došlo k výraznému zhoršení v tom, jak oni sami hodnotili svůj zdravotní stav. Také byl u nich zaznamenán výrazný úbytek hmotnosti a nárůst užívání léků proti úzkosti a hypnotik. Ke zhoršení zdravotního stavu došlo také u osob, které musely být v důsledku války evakuovány, zejména u žen.

Dopady války se projevů i v oblasti veřejného zdraví. „Válka má významný dopad na veřejné zdraví, včetně poklesu proočkovanosti a nárůstu ohnisek infekčních onemocnění. Významnou mimořádnou událostí je šíření polioviru (virus způsobující dětskou obrnu – pozn. red.) v Pásmu Gazy, následované negativním vlivem na hygienické podmínky a dostupnost očkování v této oblasti. Kromě přímého rizika pro obyvatele Gazy, toto propuknutí nákazy představuje hrozbu také pro izraelské občany, a znamená nezbytnost posílení regionální spolupráce na očkovacích kampaních, a klinickém a epidemiologickém monitoringu,“ konstatuje zpráva.

Mohlo by vás zajímat

Nedostatek zdravotníků i dlouhé čekací lhůty

Izraelské zdravotnictví se – obdobně jako řada evropských zemí – potýká s nedostatkem pracovních sil. Počet lékařů a sester zůstává pod průměrem zemí OECD, na tisíc lidí v Izraeli připadá 3,47 lékařů a 5,04 sester. S ohledem na predikce lze navíc očekávat další zhoršení situace, kdy v roce 2035 údajně bude na tisíc obyvatel připadat 3,02 lékařů, a to navzdory skutečnosti, že narůstá počet nových absolventů, kteří vstupují do terénu.

Tento stav mimo jiné vede k dlouhým čekacím dobám, nicméně mezi lety 2023 až 2024 došlo k jejich mírnému zkrácení u většiny specialistů. Naopak se prodloužily čekací lhůty u dermatologů, kdy v první čtvrtině roku 2023 byly v průměru 35 dnů a rok později již 37 dnů. Nejdelší čekací lhůty byly u endokrinologů a neurologů, okolo 50 dnů. Nejkratší čekací lhůty měly naopak gynekologické a ortopedické ambulance.

Celkové náklady na izraelské zdravotnictví v roce 2023 byly 136,3 miliard šekelů (zhruba 919 miliard korun), které tvořily 7,2 procenta HDP země, což znamenalo proti předchozímu roku pokles celkového objemu prostředků z veřejných rozpočtů o 0,9 procenta. Soukromé prostředky, které šly do zdravotnictví, odpovídaly 2,5 procentům HDP země, a tvořily 33,9 procenta v roce 2022 a 34,8 procenta v roce 2023 z celkového rozpočtu zdravotnického systému.

Autorka je externí spolupracovnicí redakce. Je zaměstnána na Ministerstvu zdravotnictví ČR v odboru ochrany veřejného zdraví.