Skutečně existují časové vzorce v tom, jak lidé vnímají své vlastní duševní zdraví a celkovou životní spokojenost. Toto vnímání se mění nejen s ohledem na roční období, dny v týdnu, ale také části dne. Na souvislosti mezi plynutím času a hodnocením životní spokojenosti se zaměřila nová rozsáhlá studie University College London, která byla publikována v žurnálu BMJ Mental Health.

Přestože poznání, že se naše nálada a celková životní pohoda v čase mění, není nijak nové, vznikly doposud na téma změn, k nimž dochází v průběhu dne, pouze malé studie. Nová rozsáhlá práce provedená na University College London to mění a potvrzuje to, co řada z nás intuitivně vnímá. Tedy že ráno se opravdu cítíme lépe.

Studie publikovaná v žurnálu BMJ Mental Health, která sledovala po dobu dvou let celkem 49 218 osob, se zaměřila na to, jak lidé během dne mění vnímání svého duševního zdraví a celkové životní spokojenosti i příznaků úzkosti, deprese a osamělosti. Potvrdilo se, že se lidé obecně probouzí s lepší náladou a nejhůře se cítí kolem půlnoci. Výrazně pozitivněji lidé hodnotili své duševní zdraví v létě, naopak jednotlivé dny v týdnu pak přinášely spíše mírné změny. Pocit osamělosti se pak s ohledem na dny v týdnu či denní dobu nijak výrazněji neměnil.

Nepotřebujeme více služeb otevřených večer?

Ačkoliv se může zdát, že studie sledovala něco naprosto samozřejmého, což už je známé, její závěry mohou mít i velmi praktické dopady. Znalost toho, jak se mění vnímání svého vlastního duševního zdraví i jak se proměňují úzkostné a depresivní symptomy, by mohla být cenná pro to, jak plánovat a realizovat různé intervence v oblasti duševního zdraví či jak s ohledem na denní dobu upravit dostupnost služeb, které nabízí pomoc při zhoršení psychického stavu.

Už nyní jsou, jak upozorňuje autorský tým, k dispozici data o tom, kdy volají „pravidelní a typičtí klienti“ na tísňové linky. Je to častěji odpoledne a večer, což odpovídá zjištění studie, kdy lidé v této části dne obecně hodnotili své duševní zdraví jako horší. Pak by bylo vhodné zvážit rozšíření kapacit služeb pomoci právě na pozdní odpoledne a večer. Ke zvážení pro klinickou praxi je podle autorského týmu také to, kdy probíhá odborný screening či vyšetření duševního zdraví, a jak mohou být výsledky ovlivněny částí dne.

Mohlo by vás zajímat

Tato studie však byla observační, tedy sledovala to, jak se lidé cítí, ale už se nezabývala příčinami zjištěného stavu. To může znamenat, že zde také existuje vliv různých spánkových cyklů či zeměpisné polohy místa, což ovlivňuje množství světla, počasí a průběh ročních období.

Nicméně jsou možná biologická vysvětlení, proč se lidé ráno obecně cítí lépe. Například to, že hormon kortizol vykazuje nevyšší hladiny krátce po probuzení a nejnižší před usnutím. Změny nálad v průběhu ročních období pak mohou být vázány na počasí a také na dostupnost denního světla. Nicméně svou roli mohou sehrávat také svátky a další události. Pokud jde o rozdílné výsledky s ohledem na dny v týdnu, pravděpodobně bude hrát roli časové rozložení činností, kterým se lidé věnují.

Téměř milion odpovědí sbíraných během dvou let

„Obecně platí, že se věci opravdu zdají lepší ráno,“ konstatuje v závěru studie autorský tým s tím, že lidé obecně nejhůře hodnotili to, jak se cítí později během dne či večera, v neděli a v zimě. To samo o sobě není nové, ale doposud byla k dispozici data pouze z menších studií. Tato práce je tak unikátní v tom, že sledovala velké množství osob a díky tomu dokázala zahrnout i jejich různorodost.

„Vycházeli jsme z velkého množství opakovaných dat – získali jsme téměř milion odpovědí od 49 tisíc účastníků během dvou let,“ citoval britský deník The Guardian Feifei Bu, specialistku na statistiku a epidemiologie působící na University College London, která vedla výzkumný tým.  „Naše zjištění naznačují, že v průměru je duševní zdraví lidí lepší ráno a nejhorší o půlnoci,“ dodala vědkyně s tím, že je na místě, aby závěry studie byly dále zkoumány, protože zde mohlo dojít k možnému zkreslení v podobě toho, že lidé, kteří se ráno obecně cítí lépe, mohou být ochotnější se právě v tuto dobu zapojit a odpovídat na výzkumný dotazník. „I když jsou tato zjištění zajímavá, je třeba je replikovat v dalších studiích, které plně zohlední toto možné zkreslení,“ vysvětlila Bu.

Autorka je externí spolupracovnicí redakce. Je zaměstnána na Ministerstvu zdravotnictví v odboru ochrany veřejného zdraví.