Měli by mít občané povinné připojištění dlouhodobé péče? Je na místě zavést větší přerozdělování mezi pojišťovnami systémů zákonného zdravotního a soukromého zdravotního pojištění? Jak vysoká by měla být spoluúčast pacientů při financování zdravotní, ale i sociální péče? To byla témata, která v televizní debatě na veřejnoprávních kanálech ARD a ZDF diskutovali adepti na příštího předsedu německé spolkové vlády. Z duelu mezi stávajícím kancléřem Olafem Scholzem (SPD) a předsedou nejsilnější opoziční strany a kandidátem na kancléře Friedrichem Merzem (CDU) to nejpodstatnější z hlediska zdravotnictví a dlouhodobé péče vybral odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Na úvod je třeba říci, že oba kandidáti na příštího německého spolkového kancléře se prakticky neshodli na žádném ze zásadních témat, která se týkají zdravotní a sociální péče. Není nikterak překvapivé, že stávající kancléř Olaf Scholz prosazoval spíše levicový, sociálně demokratický, pohled na věc, zatímco jeho vyzyvatel Friedrich Merz kladl větší důraz na osobní zodpovědnost každého člověka, respektive pacienta.
Na dlouhodobou péči je třeba se pojistit
Jedním z prvních témat z oblasti zdravotní a sociální péče, kterého se oba politici dotkli, bylo financování dlouhodobé péče. Zatímco Olaf Scholz v zásadě hájil současný model, kdy se ze zdravotního pojištění financuje částečně i dlouhodobá péče, podle šéfa CDU by bylo lepší, kdyby lidé museli mít i povinné připojištění dlouhodobé péče.
Podle Merze by bylo příliš drahé a dlouhodobě neudržitelné, kdyby veškerá dlouhodobá péče byla hrazena ze zdravotního pojištění. „Lze si proto představit, že dodatečné peníze by mohly být získány skrze soukromé pojištění dlouhodobé péče,“ řekl. Friedrich Merz také zdůraznil, že o 85 procent lidí, kteří potřebují dlouhodobou péči, je pečováno doma. „Proto je také nutné zlepšit situaci pečujících příbuzných,“ doplnil.
Spoluúčast ano, ale…
Politici také diskutovali o finanční spoluúčasti. Podle Olafa Scholze by měl existovat strop ve výši tisíc eur (v přepočtu asi 25 tisíc korun) pro jakoukoli spoluúčast pacientů na úhradě nákladů zdravotní péče. Scholz také uvedl, že si dovede představit větší solidaritu mezi zdravotními pojišťovnami veřejného a soukromého zdravotního pojištění. „Nechci kombinovat zákonné a soukromé zdravotní pojištění, nýbrž chci kombinovat solidaritu,“ řekl.
„Pokud vydělávám 5 tisíc eur a jsem svobodný, platím i za svobodnou matku se třemi dětmi, která vydělává dva tisíce eur, a jejíž zdravotní pojištění nestačí na pokrytí všeho, co je třeba uhradit. Pokud ale vydělávám 8 tisíc eur, pak nic takového nedělám,“ dodal Scholz. To je podle něho právě důvod k tomu, aby mezi zákonným a soukromým zdravotním pojištěním existovala finanční propojenost.
Oba kandidáti na příštího spolkového kancléře se do voleb, které se konají 23. února, v televizních debatách utkají ještě několikrát. Jedna z nich se bude konat pouhý týden před hlasováním, což je novinka oproti dosavadní praxi. Další debaty proběhnou také na komerčních televizních stanicích, ovšem již ve společnosti lídrů dalších politických stran. Pravděpodobně poslední duel mezi Olafem Scholzem a Friedrichem Merzem před volbami se odehraje 19. února na platformách Welt-TV a Bild.de.
Mohlo by vás zajímat
SPD a CDU/CSU: odlišný pohled na zdravotnictví
Programy SPD a CDU/CSU se v oblasti zdravotnictví liší ale i v dalších aspektech, než o jakých zmínění lídři stran stihli v uvedeném duelu hovořit. Jedním z palčivých témat je nerovnost v dostupnosti termínů na vyšetření u specialistů pro pojištěnce v rámci systému zákonného a soukromého zdravotního pojištění. Zatímco pacient ze soukromého zdravotního pojištění získá termín třeba i druhý den, pacient ze zákonného zdravotního pojištění musí čekat i několik týdnů.
A právě SPD tuto situaci považuje za diskriminační a chce ji řešit. Podle sociálních demokratů by pacienti z obou systémů měli mít garanci stejné dostupnosti termínů u specialisty. Pokud tato garance zajištěna nebude, zasažení pojištěnci by měli podle SPD mít nárok na snížení pojistného.
Naproti tomu CDU/CSU vidí řešení nejen tohoto problému v posílení konkurence mezi zdravotními pojišťovnami, a především v zachování duálního systému zdravotního pojištění, tedy zákonného (veřejného) a soukromého. Důraz klade také na osobní odpovědnost, prevenci a posílení zdravotnické gramotnosti obyvatelstva. Křesťanští demokraté také chtějí upravit parametry nemocniční reformy, kterou dosluhující kabinet Olafa Scholze prosadil.