Zdravotnictví bude v příštích letech na Slovensku čelit personální krizi. Kvůli stárnutí obyvatelstva budou v nemocnicích a ambulancích chybět zdravotníci. Problém bude zejména se zdravotními sestrami. V podcastu Perspektívy zdravia, který vydává Zdravotnícky denník, to uvedli analytik Institutu ekonomických a sociálních studií (INESS) Martin Vlachynský a generální ředitel zdravotní pojišťovny Union Michal Špaňár.

Demografická krize na Slovensku nepřinese jen méně peněz od ekonomicky aktivního obyvatelstva. Stárnutí se totiž týká i zdravotnického personálu. Vlachyňský v podcastu upozornil, že už v nejbližších letech začne odcházet do penze velká část lékařů a hlavně zdravotních sester. Šéf Unionu byl ještě konkrétnější. „V horizontu 5 až 10 let budeme čelit velké zdravotnické krizi. Již dnes je ve zdravotnictví málo lidí. Respektive lékařů není až tak málo, statistiky jsou podobné jako v jiných evropských zemích, ale ostatního zdravotnického personálu je málo. A v každém případě se to zhorší,“ varuje Špaňár.

Vlachynský připomíná, že problém pracovní síly ve zdravotnictví není slovenský, ale řeší ho všichni – od Spojených států amerických, přes Británii a Německo, až po některé rozvojové země. Podle jeho slov se musí Slovensko připravit na to, že to, jak dnes personální stav funguje, se bude muset změnit. „Modelovali jsme přítok a odtok zdravotníků, to znamená na jedné straně, co přichází ze škol, a na straně druhé umíme jejich věkové složení namodelovat i poměrně do vysokého věku. Do roku 2030 naroste zátěž zdravotních sester důchodci zhruba o 50 procent. Je to dáno vysokým průměrným věkem zdravotních sester a tím relativně pomalým přítokem ze škol,“ tvrdí analytik.

Stát podle něj může provést kvantitativní změny, aby studovalo více zdravotních sester či lékařů. Můžeme také lákat zdravotníky z jiných zemí, ale to jsou podle analytika z INESS limitované možnosti. „Musíme se podívat i na to, aby systém fungoval jiným způsobem. Využívat více technologií či měnit kompetence, aby vysoce kvalifikovaná pracovní síla dělala co nejvíce vysoce kvalifikované práce. Lékaři v ambulancích velkou část pracovní doby věnují administrativě a podobně. Stále je nějaký prostor výrazně zefektivnit fungování zdravotnictví tak, abychom šetřili pracovní sílu,“ vysvětluje Vlachynský.

I přes pokles personálu však podle něj nemocnice nebudou prázdné. Reálná dostupnost zdravotní péče však podle něj bude výrazně nižší. „Pokud dostanete infarkt nebo mozkovou porážku, tak systém zafunguje, ale v případě nějakých chronických nebo odkladných věcí to bude už vcelku velký problém. Druhý scénář je, že se stanou změny, a pak to bude vypadat tak, že předtím, než vy vůbec zaklepejte na dveře nemocnice, se uděje spousta věcí. Zavoláte na call centrum, kde vás možná vyhodnotí pracovník, a přijedete do ambulance, kde vás nejprve zpracuje administrativní síla,“ míní Vlachynský. Podle jeho slov se pacient k lékaři dostane o několik kroků později, aniž by mu to nějakým způsobem zdravotně uškodilo.