Podle nové kanadské studie se u tří z deseti uživatelů marihuany vyvine porucha z užívání této drogy. Pacienti, kterým byla diagnostikována, vykázali 2,8krát vyšší riziko úmrtí než běžná populace. Další provázaná studie zase ukázala, že od legalizace marihuany stoupl v Kanadě počet případů schizofrenie a psychóz. Na oba výzkumy upozornil deník The New York Times.

Vědecký tým z dostupných dat identifikoval bezmála 107 tisíc osob, kterým byla v letech 2006 až 2021 na pohotovosti nebo při hospitalizaci diagnostikována porucha definovaná jako neschopnost přestat konopí užívat navzdory škodlivým vlivům (cannabis use disorder, zkratka CUD). Studie naznačila, že přestože mnoho lidí užívá marihuanu rekreačně bez nežádoucích účinků nebo závislosti, výše zmíněná porucha se vyvine u tří z deseti uživatelů konopí.

Největší riziko u mladých dospělých

Pacienti s CUD měli mimo jiné desetkrát vyšší pravděpodobnost, že spáchají sebevraždu, než pacienti z běžné populace. Vykazovali také vyšší riziko úmrtí způsobených úrazem, otravou drogami a rakovinou plic. Během následujících pěti let od diagnózy umírali tito lidé téměř třikrát častěji než lidé bez ní.

Autoři studie navíc provedli úpravy tak, aby zohlednili další rizikové faktory, které mohly k úmrtí přispět – duševní poruchy, užívání jiných látek a další onemocnění včetně srdečních chorob a rakoviny. „I po vyloučení úmrtí z těchto jiných příčin dospěli výzkumníci k závěru, že u pacientů s poruchou způsobenou užíváním konopí bylo riziko úmrtí 2,8krát vyšší než u běžné populace. Toto riziko bylo největší u mladých dospělých ve věku 25 až 44 let,“ píše The New York Times.

Podle spoluautora studie a odborného asistenta na Ottawské univerzitě Daniela Myrana se navíc s největší pravděpodobností jedná o podhodnocené údaje. Odhadem připadají na každou osobu léčenou pro CUD další tři, které péči nevyhledaly. Studie ale nedokázala jednoznačně určit, zda riziko úmrtí zvyšuje samotné konopí, nebo zda se jedná o jiné faktory životního stylu nebo zdravotního stavu, které jsou u těžkých uživatelů konopí častější. „Ať tak či onak, tato skupina je opravdu vysoce riziková a mohla by mít prospěch z intervence, monitorování a prevence,“ doplňuje Myran.

Hrozba pro veřejné zdraví stejně jako alkohol

Stejný výzkumný tým publikoval také druhou studii, podle které se od legalizace konopí v Kanadě v roce 2018 objevuje více případů schizofrenie a psychóz spojených s poruchou způsobenou užíváním konopí. „Některé výzkumy žádnou souvislost mezi legalizací konopí a nárůstem těchto poruch neukázaly, ale mnoho studií je příliš malých na to, aby mohly zjistit změny v prevalenci psychotických poruch, které jsou vzácné,“ zmiňuje americký deník.

Podle nového výzkumu byla míra schizofrenie v Kanadě v průběhu času stabilní. Autoři však zjistili, že výskyt případů připadajících na poruchu způsobenou užíváním konopí se zvýšil z 3,7 před legalizací na 10,3 procenta po legalizaci. Míra psychóz bez diagnózy schizofrenie se pak téměř zdvojnásobila. Nejvíce ohroženi pak byli opět mladí dospělí, tentokrát ve věku 19 až 24 let. Podle odborníků jde o období života, kdy se mozek stále vyvíjí a vůči účinkům konopí je zranitelný, navíc psychózy a schizofrenie se rozvíjí také v mladé dospělosti.

Mohlo by vás zajímat

Psychiatrička Laura Bierutová pak pro The New York Times upozorňuje, že dnes prodávaná marihuana je mnohem silnější a škodlivější než ta, která se konzumovala v 60. a 70. letech minulého století. Přestože nové statistiky týkající se úmrtnosti ukázaly, že porucha způsobená užíváním konopí je přibližně o polovinu méně nebezpečná než závislost na opioidech a o něco méně nebezpečná než porucha způsobená užíváním alkoholu, je třeba nebrat ani tuto látku na lehkou váhu. „Je to hrozba pro veřejné zdraví stejně jako alkohol,“ doplnila Bierutová.