V souvislosti se zvyšujícím se geopolitickým napětím ve světě se zvyšuje nejistota i ve zdravotnické části německé armády – Bundeswehru. Vojenští zdravotníci si nejsou zcela jisti, zda by zvládli dopady nějaké větší krize, která by mohla přijít v důsledku války Ruska proti Ukrajině a náhlé změně postoje Spojených států vůči tomuto konfliktu. Proto by Bundeswehr uvítal posílení integrace a spolupráce mezi vojenskou a civilní složkou německého zdravotnického systému, píše odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Přestože se v Německu zvyšuje přípravná aktivita, není kritická infrastruktura ve zdravotnictví dosud dostatečně nachystána na mimořádnou událost. K tomuto závěru došli experti během odborné zdravotnické konference, která se konala koncem minulého týdne v Berlíně.

Onou mimořádnou událostí nemusí být podle diskutujících zrovna vojenský útok na Německo. I kdyby například došlo k eskalaci ze strany Ruska například vůči pobaltským zemím, německý zdravotnický systém by to nejspíše pocítil. „Německo by muselo plnit velké množství úkolů už jen jako odbavovací či logistické centrum,“ cituje deník Deutsches Ärzteblatt jeden z názorů, který na konferenci zazněl.

I dočasné příměří na Ukrajině jako zátěž

Ale ani případné příměří, které by na Ukrajině mohlo krátkodobě zavládnout, by nemuselo znamenat potenciální snížení tlaku na německé zdravotnictví. „Pokud na Ukrajině nastane klid zbraní, může to znamenat nárůst nároků na německý zdravotnický systém, protože by západním směrem z Ukrajiny mohlo putovat až 600 tisíc zraněných,“ uvedl Axel Ekkernkamp z Berlínské úrazové nemocnice.

Ten odhaduje, že v důsledku válečného konfliktu dnes na Ukrajině žije kolem 145 tisíc lidí s nějakou formou amputace končetin. „Německé zdravotnictví se na takové úkoly musí připravit na mnoha úrovních a také se naučit jednat pragmatičtěji,“ dodal.

Ředitel nemocniční sítě BG Kliniken Reinhard Nieper, vysvětlil, že jeho společnost již řadu let spolupracuje s Bundeswehrem a že je připravena armádě v případě nouze poskytnout až polovinu své kapacity pro léčení následků traumat.

Mohlo by vás zajímat

Flexibilněji a efektivněji

Nieper ale v této souvislosti poukázal na zkostnatělý systém, v jehož rámci nelze reagovat pružně v případě, že armáda coby součást veřejného sektoru bude kapacity jeho nemocnic skutečně potřebovat.

„Pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou v takových případech absolutně irelevantní a mnoho let selhávají. Toto je Německo v roce 2025,“ povzdechl si šéf BG Kliniken. Podle Niepera je nevyhnutelné a nutné veškeré překážky efektivní spolupráci mezi civilním a vojenským zdravotnictvím systematicky a rychle odstraňovat.

Podle prezidenta německé Spolkové lékařské komory Klause Reinhardta je zapotřebí zavést pragmatičtější přístupy, které je ale nutné také v dostatečné míře nacvičit právě pro případ krizové situace. „V Německu máme určitou tendenci k přetechnizování procesů. Ale ne každý rozhodovací strom musí být propracován do poslední větve. Namísto toho musíme mít struktury, které v případě nouze umožní jednat flexibilně a efektivně,“ vysvětloval Reinhardt.

Realita je hořká, varuje bavorský exministr

„Musíme být k sobě v první řadě upřímní. Jsme špatně připraveni. Stojíme před obrovskou výzvou a jsme vyčerpaní,“ apeloval bývalý bavorský ministr zdravotnictví a současný předseda zemského poslaneckého klubu CSU Klaus Holetschek. Podle něho nejde o pesimismus, nýbrž o „hořkou realitu“.

Jednou ze slabin německého zdravotnictví v případě krize je podle diskutujících také velmi zranitelná infrastruktura, která má zajišťovat dostatečné dodávky jak zdravotnického materiálu, tak například elektřiny, vody nebo připojení k internetu. Vedle toho prý ani neexistuje jasný přehled o kapacitách a personálních požadavcích v případě krize v ambulantním sektoru. V tom musí podle účastníků konference Německo zcela bezodkladně situaci zlepšit, aby získalo přehled o tom, co je v případě krize k dispozici a co je zapotřebí udělat jako první, druhou či třetí věc.

Výrazně pozitivněji však situaci vidí generálporučík André Bodemann, zástupce velitele operačního velitelství Bundeswehru a velitel teritoriálních úkolů. Bodemann zdůraznil, že operační plán pro Německo, který je vyvíjen nepřetržitě od roku 2023, je zcela průlomový a v případě krize použitelný i v jiných zemích. Sousední spojenecké země by se prý mohly spolehnout na struktury v plánu definované.

Bundeswehr: Spolupráce s civilní sférou je stěžejní

„Navíc se toho na celostátní úrovni děje už mnoho, nicméně z povahy věci to zde nemohu detailně probírat a vysvětlovat,“ upozornil Bodemann. A připomněl, že současná situace, ve které se nejen Německo ve vztahu ke konfliktu na Ukrajině nachází, „není formálně válka, ale už to není ani mír“.

Německo podle Bodemanna čelí neustále řadě hybridních hrozeb, což mimo jiné znamená cílené snahy o politickou destabilizaci země, koordinované vypouštění dezinformací nebo koordinované kybernetické útoky a sabotáže.

Bodemann v této souvislosti vysvětloval, že fungující spolupráce mezi civilním a vojenským zdravotnickým systémem je nezbytná i pro ozbrojené síly. „Bundeswehr rád pomůže, ale nemůže dlouhodobě zaručit funkčnost civilní infrastruktury, aniž by tím částečně rezignoval své vlastní poslání,“ řekl. Také on je přesvědčen, že je nutné vytvořit takové podmínky, aby bylo možné v případě krize získat rychle, ale zároveň ústavně potřebné zdroje. „Decentralizace odpovědnosti a kompetencí to ale jen ztěžují,“ uzavřel André Bodemann.