Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) už začala využívat nový robotický ozařovač CyberKnife (kybernetický nůž) zhruba za 150 milionů korun. Na jeho pořízení získalo zdravotnické zařízení finance z Národního plánu obnovy ČR. CyberKnife nahradil původní přístroj, který už byl poruchový. Novinářům to dnes sdělila mluvčí nemocnice Petra Petlachová.

CyberKnife je roboticky řízený ozařovací přístroj, umožňující aplikaci velmi vysokých dávek záření do velmi malých objemů v těle. Ozařuje s desetkrát až třicetkrát větší přesností než jiné lineární urychlovače. Zařízení umožňuje léčit i malé nádory v důležitých oblastech těla. Jde o neinvazivní alternativu chirurgického zákroku, léčba se provádí ambulantně.

Starý přístroj ve zdravotnickém zařízení fungoval 15 let. Kvůli extrémní opotřebovanosti a také zastaralosti softwarového vybavení bylo nutné ho vyměnit. „V posledních letech byl nadměrně vytěžován. Zatížení bylo dvojnásobné až trojnásobné. I kvůli tomu jsme zaznamenali poruchy, které se neobjevily nikde jinde na světě,“ uvedl přednosta Kliniky onkologické Jakub Cvek.

Ročně se na CyberKnifu budou léčit stovky pacientů. Nový kybernetický nůž rozšiřuje možnosti léčby. Současná verze má totiž například lepší geometrii umístění robota. „Umožňuje nám pacienta ozařovat z levé i z pravé strany zcela totožně. U předchozího zařízení bylo více možností ozařování zprava než zleva, což znamenalo úskalí pro některé případy,“ řekl klinický inženýr Lukáš Knybel. Přístroj je navíc díky svému vybavení schopen ozařovat větší ložiska za kratší čas.

Prvním pacientem léčeným na novém zařízení je pětasedmdesátiletý Jiří Kopřiva, který přijel do Ostravy až z Českých Budějovic. „Mám nález na plicích. V minulosti jsem tady byl se stejným problémem na starém přístroji a moc mi to pomohlo. Věřím, že to stejně dopadne i teď,“ řekl Kopřiva.

Mohlo by vás zajímat

Jedno ozařování na CyberKnifu trvá přibližně 30 minut. V závislosti na typu diagnózy se ale může prodloužit až na hodinu. Přístroj řeší převážně onkologické případy. Nejčastěji jde o nádory plic. Velkou část pacientů tvoří ale i lidé s karcinomy prostaty a s nádorovými onemocněními mozku a míchy. Systém umí kontrolovat pozici nádoru během ozařování, takže reaguje na sebemenší pohyby pacienta nebo jeho vnitřních orgánů. Nedochází tedy k poškození zdravé tkáně a záření je zacíleno pouze na nádor.