Tuzemští lékaři, především praktici a ambulantní specialisté, často zmiňují z praxe vyplývající problém, který komplikuje a znepříjemňuje jejich práci. Trápí je, že jim české legislativní nastavení znesnadňuje ukončit péči u pacientů, kteří jsou vůči lékařům agresivní nebo vulgární. Že jde o problém velmi rozšířený, potvrdil Zdravotnickému deníku i prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek. A popsal i řešení, které by podle něj situaci vyřešilo a které se komora – zatím neúspěšně – snaží do zákona prosadit již mnoho let.

Obtížná vypověditelnost pacientů je podle prezidenta ČLK velmi důležitým, leč stále opomíjeným tématem. Problém podle něj nabývá na důležitosti v souvislosti s rostoucí mírou agrese, které jsou ze strany pacientů a jejich příbuzných zdravotníci vystavováni. „Na počátku epidemie covidu lidé zdravotníkům tleskali, postupně na nás ale pod vlivem různých dezinformátorů začali útočit. Nekontrolovaný rozmach sociálních sítí, které z veřejného prostoru vytlačují seriózní média, vede k polarizaci ve společnosti a růstu agresivity, jejíž terčem se stávají bohužel i zdravotníci, tedy lidé, kteří se snaží pacientům pomáhat. Tento smutný trend můžeme sledovat prakticky v celém světě a ani Česká republika není výjimkou,“ okomentoval situaci pro Zdravotnický deník Milan Kubek. Dodal, že se shodou okolností zástupci ČLK tomuto problému věnovali minulý týden v rámci veřejného slyšení, kdy měli možnost oslovit v Bruselu poslance Evropského parlamentu.

„Česká lékařská komora vnímá tyto problémy velice intenzivně. Naše právní kancelář řeší každý týden několik telefonických či písemných dotazů lékařů na toto téma. A disciplinární orgány ČLK se zase setkávají se stížnostmi pacientů, kteří jsou na lékaře agresivní a vulgární, a následně pokračující ještě podáním stížnosti, při jejímž šetření vyjdou tyto skutečnosti najevo,“ upozornil Kubek, podle kterého by této oblasti prospěly legislativní změny.

Vycházet z vnitřního řádu poskytovatele nestačí

„Komora by přivítala, kdyby do ustanovení § 48 odstavce 2 zákona o zdravotních službách bylo vloženo nové ustanovení zakotvující, aby poskytovatel byl oprávněn ukončit péči o pacienta, je-li závažným způsobem narušen vzájemný vztah důvěry. Toto ustanovení se komora snaží do zákona prosadit již mnoho let a prozatím marně. Pokud pacient svému lékaři nedůvěřuje, pak léčení zkrátka nemůže probíhat dobře a je v zájmu pacienta najít si lékaře jiného. Rovněž lékař může jen těžko nést odpovědnost za výsledek léčby, pokud pacient jeho doporučení vůbec nerespektuje,“ vysvětlil Kubek, jak by se podle ČLK měla legislativa změnit.

Současné legislativní vymezení nedává v oblasti možného vypovězení agresivních a vulgárních pacientů z péče lékařům příliš možností. V zákoně o zdravotních službách je ve výčtu důvodů, pro které může poskytovatel zdravotních služeb péči o pacienta ukončit, uvedeno „pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů, úmyslně a soustavně nedodržuje navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas, nebo se neřídí vnitřním řádem a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem“. Možnosti ukončení péče o agresivní nebo vulgární pacienty tedy vychází z toho, jak je definován vnitřní řád poskytovatele. A to podle ČLK, stejně jako podle řady expertů na zdravotnické právo (jejichž názory vám přiblížíme v dalších článcích), není dostatečné. „Odkaz na vnitřní řád poskytovatele vnímáme jako nedostatečný a měli bychom zájem o výše navrhované doplnění zákona,“ ujistil Kubek.

Opětovné přijetí do péče: pomohlo rozhodnutí soudu

Donedávna existoval (a čistě podle výkladu zákona stále existuje) i další zásadní problém. Pokud lékař péči o agresivního nebo vulgárního pacienta přece jen ukončil, mohl tento pacient – třeba hned druhý den – zažádat stejného lékaře o opětovné přijetí do péče. Mezi zákonnými důvody pro nepřijetí do péče totiž nic o nevhodném chování pacientů také není. Tento problém byl nicméně v loňském roce předmětem soudního přezkumu, který stanovil, že pacient po právu vyloučený z péče nemusí být znovu přijat do péče u stejného poskytovatele.

„Nejvyšším správním soudem bylo pravomocně rozhodnuto, že pokud se jedná o zákonný důvod nepřijetí, zejména o kapacitní důvody, lze z tohoto začarovaného kruhu vystoupit. Tuto vleklou kauzu zahrnující přezkum krajským úřadem, ministerstvem zdravotnictví a soudy řešila i právní kancelář ČLK,“ zmínil Kubek. (Více si o postupu komory můžete přečíst v časopise komory Tempus Medicorum, na stranách 25 – 27).

Mohlo by vás zajímat

Na náš dotaz, zda jsou dnes lékaři nějak systematicky připravováni na to, jak postupovat v situacích, kdy se cítí pacienty nebo jeho doprovodem ohroženi, odpověděl Milan Kubek kladně. „Vzdělávání na tato témata probíhá na půdě komory a jistě již i na lékařských fakultách,“ uzavřel.

Souvisejícímu tématu zvýšené agresivity pacientů v tuzemských nemocnicích a opatřením, které kvůli tomu fakultní a také některé další nemocnice přijímají, jsme se věnovali v miniseriálu loni v září.