U ženatých mužů je ve srovnání se svobodnými 3,2x větší riziko, že budou obézní. U žen ale vstup do manželství riziko obezity nezvyšuje. Na tyto rozdíly upozorňuje nová polská studie prezentovaná na nedávném Evropském obezitologickém kongresu konaném ve španělské Malaze (o studii informoval britský deník The Guardian). Potvrzuje se tím nutnost vnímat obezitu nikoliv čistě jako medicínský problém s biologickými příčinami, ale jako stav, na jehož vzniku se podílí celá řada faktorů, od sociálních přes psychologické až po enviromentální. Navíc je zřejmé, že stejné faktory mohou mít různé dopady na muže a na ženy.

To, že počet obézních osob v populaci celosvětově přibývá, je fakt. O to důležitější je porozumět faktorům, které se podílí na vzniku obezity. Jak ukazuje nová, zatím nepublikovaná polská studie, která analyzovala zdravotní a statistické údaje o celkem 2 405 osobách, jejichž průměrný věk byl 50 let, jedním z nich by mohlo být to, zda muži žijí v manželství.

Podle výsledků prezentovaných na nedávném Evropském obezitologickém kongresu v Malaze mají ženatí muži 3,2x vyšší riziko obezity ve srovnáním se svobodnými. U žen však se však skutečnost, zda žena žije v manželství, či nikoliv, neměla na riziko rozvoje obezity vliv. V případě nadváhy už ale „efekt manželství“ platil u obou pohlaví, byť rozdílně. Manželství zvyšovalo pravděpodobnost nadváhy o 62 procent u mužů a o 39 procent u žen.

Studie provedená Národním kardiologickým institutem ve Varšavě si kladla za cíl ukázat, zda se na nárustu tělesné hmotnosti vedle již známých vlivů, jako jsou například nevhodné složení stravy či nedostatek pohybu, nepodílí i další faktory, jako je rodinný stav nebo duševní zdraví jedince. Na základě statistické analýzy zdravotních a demografických údajů pak vědecký tým dokázal jako jeden možných vlivů určit rodinný stav, a to u mužů.

Na nárustu tělesné hmotnosti se podílí také věk, kdy s každým rokem života roste riziko nadváhy o tři procenta u mužů a o čtyři procenta u žen, v případě obezity se pak riziko zvyšuje o čtyři procenta u mužů a o šest procent u žen. K dalším faktorům, které ovšem hrály roli pouze u žen, pak patří přítomnost deprese jako onemocnění, která dokonce riziko obezity zdvojnásobovala, a nedostatečná zdravotní gramotnost, jenž vedla k nárůstu rizika obezity o 43 procent. Častěji také obézní ženy žijí v malých komunitách, tedy spíše na venkově. Žádný z těchto faktorů však neměl vliv na muže.

Mohlo by vás zajímat

K nárůstu hmotnosti u mužů dochází i po narození dítěte

Souvislost mezi manželstvím a zejména rodičovstvím už ukázala dřívější britská studie provedená na University of Bath, která byla publikovaná v roce 2017 v žurnálu Social Science & Medicine. Podle této práce mají ženatí muži ve srovnání s těmi svobodnými vyšší BMI a v průměru se jejich tělesná hmotnost liší o 1,4 kg. To, že žena otěhotní, pak na jejich tělesnou hmotnost nemá vliv. Nicméně v následujících dvou letech od narození dítěte u mužů dochází k nárůstu tělesné hmotnosti.

Možným vysvětlením je podle autorského týmu to, že ti, kteří jsou svobodní, mají větší motivaci udržovat nižší tělesnou hmotnost, protože jsou často teprve ve fázi hledání vhodného protějšku. Navíc je možné, že manželství vede k větší intenzitě společenského života, jehož součástí je bohaté jídlo, případně, že u mužů manželství přináší pravidelnou stravu.

„Pro jedince je užitečné, aby porozuměli tomu, jaké sociální faktory mohou ovlivnit nárůst hmotnosti, zvláště ty časté, jako jsou manželství a rodičovství, aby mohli učinit informovaná rozhodnutí ohledně svého zdraví a celkové životní spokojenosti,“ uvedla Joanna Syrda, ekonomka, která vedla výzkumný tým.

Podle ní by si zejména ženatí muži měli uvědomit, že pokud nechtějí, aby došlo k nárůstu jejich BMI, mají přemýšlet nad změnami motivace, chování i stravovacích návyků. „Vzhledem k tomu, že obezita patří k velkým hrozbám pro veřejné zdraví, je větší sociálně-vědní pochopení, jaké faktory mohou vést ke kolísání tělesné hmotnosti, důležité,“ dodala.

Proč řešit společenské vlivy u obezity

Podle Katharine Jenner, ředitelky britské organizace Obesity Health Alliance, je polská studie další připomínkou toho, že nárůst tělesné hmotnosti je ovlivňován celým mixem společenských, psychologických a enviromentálních faktorů: „Jednoduše obezita není osobní volba. Každý přibývající rok života riziko nadváhy nebo obezity narůstá, zejména pro ženy. A současně, vazba mezi obezitou a manželstvím u mužů názorně ukazuje, jak životní události, změny životního stylu, zvyky a společenská očekávání utváří naše zdraví.“

Zmiňovaná studie také předpokládá, že muži nabírají tělesnou hmotnost po vstupu do manželství kvůli faktorům, jako je zvětšení porcí jídla, společenský život spojený s jídlem a pokles fyzické aktivity, zatímco ženy se zdají být obezřetnější ohledně své váhy kvůli společenskému tlaku. „Místo toho, abychom obviňovali jedince, potřebujeme konkrétní politiky, které učiní zdravé volby snadnějšími, a to skrze celkové prostředí, vzdělávání a podporu v každé fázi života,“ shrnula Jenner.

Na druhé straně by výsledky studie neměly být zjednodušovány, protože podle Jima Pollarda, konzultanta organizace Men’s Health Forum, nárůst tělesné hmotnosti u mužů může být spojen také se stresem v zaměstnání, kde muži tráví mnoho času, a obecně horším stravováním během pracovního dne: „Muži s vyšší pravděpodobností umírají předčasně kvůli onemocnění srdce a rakovině, a váha je klíčovým faktorem u těchto chorob. Potřebujeme více cílený přístup, který bude řešit mužskou a ženskou obezitu. Vláda slíbila, že vytvoří strategii zdraví speciálně pro ženy a pro muže, a tento výzkum potvrzuje, jak je důležité toto udělat správně.“

Autorka je externí spolupracovnicí redakce. Je zaměstnána na Ministerstvu zdravotnictví v odboru ochrany veřejného zdraví.