Poslanecká sněmovna ve středu ve 3. čtení schválila novelu zákona o sociálních dávkách. Poslanci v porovnání s vládní předlohou rozšířili okruh zranitelných osob s vyšší podporou. Zařadili se mezi ně osoby s nárokem na vdovský nebo vdovecký důchod a na jeden rok pozůstalí manželé či partneři, naopak návrh na zařazení osob v I. stupni závislosti neprošel. Zelenou od poslanců dostal také návrh Lucie Šafránkové z SPD, který požaduje, aby se lidé, kteří pobírají sociální dávky, museli podrobit přezkumu svého zdravotního stavu u Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS) a měli tím pádem obdobný režim jako zaměstnanci.

„Není možné, aby někdo žil pouze ze sociálních dávek, říkal, že je nemocný, ale nikdo vlastně o jeho zdravotním stavu nic nevěděl a takto na takové ‚neschopence‘ byl řadu let, třeba sedm nebo devět. To je velmi nespravedlivé, protože zaměstnanci se musí podrobit přezkumu svého zdravotního stavu a buďto si zažádají o invalidní důchod, nebo se vrátí zpátky do práce,“ uvedla Šafránková během projednávání. Možnost přezkumu navrhla ve dvou variantách – po 380 nebo 730 kalendářních dnech.

Šafránková zmínila, že například v roce 2018 evidoval úřad práce celkem 231 531 uchazečů o zaměstnání a téměř 20 000 z nich nemohlo pracovat. „Tito uchazeči o zaměstnání na základě potvrzení, které jim vystavil lékař, nemuseli plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu. S tím, že navíc při kontrole se zjistilo, že vůbec nedodržovali ten režim dočasné pracovní neschopnosti,“ uvedla a dodala, že tlak na IPZS by podle jejího názoru nebyl nijak velký.

Bič na posudkové lékaře?

S tím nesouhlasila rovněž opoziční poslankyně Jana Pastuchová (ANO). Návrh označila za „zbytečnou administrativu a nesmysl, který zatíží posudkové lékaře“. Podle ní je nutné cílit spíše na lékaře, kteří nezaměstnaným roky vydávají potvrzení, že nemohou dojít na úřad práce. „Přehazujeme práci na posudkáře, aby si našli dokumentaci za dva roky. K čemu bude takový posudek? Nemáte se zaměřit na praktika, který nezaměstnanému dva roky vypisuje to, že nemusí jít na úřad práce? Co s tím udělá lékař institutu? Kde si vyžádá dokumentaci? Od praktika, který to vypisuje,“ uvedla s tím, že posudkových lékařů není mnoho a chybějí na potřebnější úkony, například na přiznávání invalidních důchodů.

Na problematiku je podle Pastuchové také nutné dívat se nejen z personálního, ale i finančního hlediska. „Institut posuzování zdravotního stavu bude zjišťovat hrozně dlouho, kde má nezaměstnaný dokumentaci. Podá si žádost lékaři a není to malá částka, takže budou další výdaje na to, abychom někoho zkontrolovali,“ doplnila.

Návrh Lucie Šafránkové na možnost přezkoumání zdravotního stavu u posudkového lékaře či u jiného poskytovatele zdravotních služeb určeného úřadem práce po 380 dnech pracovní neschopnosti ovšem získal potřebnou podporu. Ze 185 přítomných zákonodárců pro něj hlasovalo 114 z řad koalice i opozice. Výjimkou byli zástupci hnutí ANO, kteří se zdrželi.

Mohlo by vás zajímat

Opozice novelu nepodpořila

Šafránkové ovšem neprošel další návrh týkající se toho, aby se do zranitelných osob počítali lidé se zdravotním postižením ve všech čtyřech stupních závislosti na pomoci jiné fyzické osoby. Poslankyně považuje za nespravedlivé, že se první stupeň, tedy lehká závislost, u zdravotně postižených zcela vynechává. S návrhem vyslovilo souhlas pouze 22 poslanců.

Sněmovna nepodpořila ani dva návrhy Jany Hanzlíkové (ANO). První z nich požadoval definici zranitelné osoby rozšířit o osoby v I. stupni invalidity, druhý chtěl u lidí se zdravotním postižením zavést zvýhodněný výpočet dávky v oblasti bydlení. Hanzlíková argumentovala tím, že zdravotní stav těchto osob často vyžaduje zvýšenou teplotu anebo zvýšené náklady na energie. „Pozměňovací návrh se konkrétně zabývá zápočtem některých nákladů na bydlení, což je nájemné, pak energetickým paušálem a výše složky na živobytí,“ uvedla.

Protože (nejen) výše zmíněné návrhy ANO a SPD neprošly, rozhodly se tyto opoziční strany zdržet se hlasování o novele jako celku. „Vadí nám především to, že se nepodařilo rozšířit okruh zranitelných osob, že se nepodařilo prosadit lepší podmínky ohledně energií pro zdravotně postižené osoby, že se nepodařilo prosadit změny, které by vylepšily podmínky pro lidi 55 plus, kteří přijdou o práci, a stejně tak, že se nepodařilo vylepšit oblast exekucí, insolvencí,“ vysvětlila Alena Schillerová (ANO).

„My jsme samozřejmě byli u vzniku normy, základní princip a směr jsme podporovali, ale změny, ke kterým došlo i dnes, nejsou změny dobrým směrem,“ doplnila Olga Richterová za Piráty, kteří se na rozdíl od ostatních opozičních stran nezdrželi, ale byli proti.