Tento týden se ve Varšavě uskutečnilo neformální setkání ministrů zdravotnictví zemí Evropské unie. Hlavními tématy jednání bylo duševní zdraví dětí a mladistvých v digitálním světě, podpora prevence a zdravotní osvěty a také zajištění dostupnosti léčiv v rámci EU. Ministři se zaměřili na diskusi o faktorech ovlivňujících účinnost preventivních programů a možnostech, jak zajistit, aby pacienti v celé Evropě měli přístup k potřebným lékům. Více o průběhu setkání Zdravotnickému deníku pověděl mluvčí ministerstva zdravotnictví.
Téma duševního zdraví mladé generace v kontextu moderních technologií bylo jedním z hlavních bodů diskuse. Česká republika na jednání vyjádřila plnou podporu důležitosti této problematiky, která je již součástí Národního akčního plánu pro duševní zdraví 2020-2030. „Jako podstatnou ČR vnímá práci s rodinami a zvyšování kompetencí rodičů, kam spadá i téma vedení dětí ke zdravému užívání digitálních technologií,“ uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Dodal, že ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v současné době zvažuje, jak k tématu ochrany a podpory duševního zdraví dětí a mladistvých v digitálním prostředí přistupovat a jak jej efektivně řešit. Strategie České republiky v této oblasti je specificky řešena v rámci Koncepce pro rozvoj digitálního vzdělávání v programu Digitální Česko.
Během setkání rovněž měla zaznít obecná shoda na nutnosti regulace sociálních sítí, které mohou být návykové a mít negativní dopad na duševní zdraví dětí a dospívajících. Konkrétní opatření však, s výjimkou již zavedeného zákazu používání chytrých telefonů ve školách v některých státech, nebyla zmíněna.
Výroba v EU může léky zdražit
Dalším klíčovým tématem byla otázka zajištění bezpečnosti léčiv v Evropské unii. „Česká republika dlouhodobě upozorňuje na potřebu hledání řešení na úrovni celé EU a vítá proto návrh Aktu o kritických léčivech. Návrh představuje dobrý základ, ale debata se bude muset zaměřit nejen na definici ,výrobku EU‘, ale také nutnou koordinaci aktivit členských států, aby se v národní podpoře strategických investic naše snahy nezdvojovaly, nebo naopak nebyla některá oblast opomenuta,“ vysvětlil Jakob.
Současně upozornil na možné důsledky přísnější regulace výrobců, které mohou vést ke zvýšení cen léčiv, což by se ve výsledku promítlo do výdajů na zdravotní péči. Ministrům se však na schůzi nepodařilo dojít k jasnému závěru, neboť jednání probíhalo pouze mezi nimi a konkrétní výsledky zatím nejsou známy.
Shoda nad regulací tabáku
V oblasti prevence Česká republika vystoupila s podporou většiny států ohledně nutnosti novelizace takzvané tabákové směrnice. „Upozornili jsme také na nebezpečí energetických nápojů,“ doplnil mluvčí ministerstva zdravotnictví (více o v současnosti projednávané novele zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek zde). Právě tato směrnice, která již nejen podle českého resortu neodpovídá současným podmínkám na trhu a nedostatečně reguluje prodej nových tabákových a nikotinových výrobků, byla jedním z klíčových bodů diskuse o jednotnější zdravotní politice v EU. „Naprostá většina členských států využila vystoupení v tomto bodu k důraznému apelu na Evropskou komisi, aby přikročila k již několikrát odložené novelizaci tzv. tabákové směrnice,“ uvedl dále mluvčí.
Neformální setkání ministrů zdravotnictví ukázalo, že členské státy EU sdílejí podobné obavy a zájmy v oblasti duševního zdraví mladých, dostupnosti léčiv i prevence nemocí. Přesto zůstává otázkou, zda se podaří dosáhnout konkrétních legislativních změn a jednotnějšího přístupu v rámci celé Evropské unie.
