Speciálně navržené zahrady, které mají stimulovat smysly a poskytnout pocit naděje, vznikají v britských zdravotnických zařízeních fungujících v rámci Národní zdravotní služby (NHS) ve spolupráci s Royal Horticultural Society. Mají poskytnout prostor k odpočinku a nabrání sil pro pacienty, návštěvníky i zdravotnický personál. Tyto zahrady by pak neměly být vnímány jen jako zelená plocha, ale preventivní a terapeutický nástroj.

Pro Hayleigh Austin-Richardsovou, manažerku oddělení rehabilitace pro pacienty po cévní mozkové příhodě nemocnice Chapel Allerton v anglickém Leedsu, je zdejší speciálně vytvořená zahrada místem, kde může vydechnout, zpracovat emoce a třeba se jen potěšit přítomností motýlů. „Je tu ticho. Je navržena tak, že vás přivede dovnitř a vy se tu ukryjete. Máte pocit, že jste uprostřed prázdnoty,“ popsala své zkušenosti britskému deníku The Guardian a dodala: „Být pár minut nebo půl hodiny venku, v přírodě, někdy na slunci, to pomáhá. Uvolníte se a vrátíte se do práce svěží se znovuobnovenou energií, cítíte se veselejší a soustředěnější.“

Takzvané zahrady uzdravení neboli Garden for Recovery vznikají ve zdravotnických zařízeních jako společný projekt Národní zdravotní služby a Royal Horticultural Society, která má také za cíl shromažďovat další vědecké důkazy o vlivu těchto prostor na pacienty i personál. Jen za posledních 10 měsíců registrují 16 žádostí o vznik takových zahrad určených pro pacienty, návštěvníky i personál od nemocnic, poliklinik a dalších zdravotnických zařízení. Zahrady jsou speciálně navržené tak, aby poskytly „nadějné“ prostory pro odpočinek, zpracování emocí a současně stimulovaly smysly. Postupně pak vznikají na různých místech Velké Británie a jsou vytvářeny s ohledem na vědecké důkazy, které potvrzují pozitivní vliv zeleně na lidskou psychiku, například v oblasti zvládání stresu.

Podle Victorie Shearingové, zodpovědné za projekt těchto zahrad v rámci Royal Horticultural Society, se mění přístup samotných zdravotnických zařízení k zahradám. Přestávají být vnímány jen jako zelené plochy či místo, kterým se jen prochází, ale „nemocnice začínají vidět tyto prostory jako něco, co poskytuje skutečné zdravotní a wellbeing benefity pro jejich zaměstnance a návštěvníky“. Zahrady uzdravení vznikly například v National Spinal Injuries Centre, rehabilitačním centru specializujícím se na pacienty po úrazech páteře, v Aylesbury nebo v různých onkologických centrech.

Zdravotnický personál je pod tlakem, a proto potřebuje prostor k vydechnutí

Zahrady uzdravení jsou velmi důležité pro zdravotnický personál, který čelí nemalému tlaku a značnému stresu. „Pokoje pro zaměstnance jsou často přeplněné a nejsou moc prostředím, kde by bylo možné si vydechnout a zbavit se stresu,“ uvedla Linda Pollardová, předsedkyně Leeds Teaching Hospitals NHS Trust, podle níž personál zdravotnických zařízení často nemá k dispozici vhodné vnitřní prostory, kde by byl skutečně klid. I proto další ze zahrad uzdravení nyní vzniká v St. James’s University Hospital v Leedsu.

Podle Pollardové je budování těchto zahrad bezpochybně správným krokem. „NHS je stresujícím prostředím bez ohledu na to, jakou práci vykonáváte. Je to strašlivý tlak a od covidu je to ještě horší,“ dodala s tím, že se NHS potýká s nedostatkem zdravotnického personálu, což vede k dlouhým čekacím lhůtám pro pacienty. „Musíme se starat o své zaměstnance. NHS není jen o lidech, o které se staráme, ale o lidech, kteří zde pracují, a pokud na ně nebudeme myslet, nebudeme mít NHS,“ shrnula.

Mohlo by vás zajímat

První zahrada uzdravení vznikla v roce 2022 v University Hospital Lewisham, kde v rámci výzkumu, který proběhl jako součást projektu, 70 procent personálu uvedlo, že zahrada zlepšila jejich celkový pocit spokojenosti a pro 81 procent dotazovaných měla zahrada pozitivní dopad na pracovní morálku.

Zahrada jako prostor pro práci s emocemi

Podle Royal Horticultural Society je nezbytné pokračovat ve výzkumu dopadů zahrad uzdravení na pacienty i personál také z toho důvodu, že neexistuje a ani nemá existovat jeden typ zahrady pro všechny. Naopak je důležité, aby zahrada uzdravení byla vytvořena podle potřeb konkrétního místa a lidí, kteří se v něm pohybují.

To například znamená volit jinou paletu rostlin pro místa, kde je důležité, aby se lidé mohli zklidnit, a jinou naopak pro místa, kde je důležité naopak přinést radost a povzbuzení, například u pacientů s depresemi. „V nemocničním prostředí můžete zažít všechny možné lidské emoce, ať už je to hněv, slzy nebo chvíle radosti. Zahrady nám dávají prostor pro sebe. Pokud sledujete ptáka, který přilétá na strom nebo včelu sbírající pyl, nemyslíte v tu chvíli na nic jiného,“ vysvětlil Adam Frost, který navrhl několik zahrad uzdravení. Ty v sobě mají různé druhy rostlin, keřů a stromů tak, aby mohly fungovat napříč celým rokem, včetně toho, že se tu vyskytují různé živočišné druhy.

Autorka je externí spolupracovnicí redakce. Je zaměstnána na Ministerstvu zdravotnictví v odboru ochrany veřejného zdraví.