Bezbariérový pokoj pro tělesně postižené, označení Braillovým písmem pro nevidomé, pomoc on-line tlumočníka do znakového jazyka pro hluchoněmé. Vhodný přístup během gynekologických vyšetření i porodu s ohledem na zdraví matky i dítěte. To jsou možnosti, které nabízejí české porodnice rodičkám se zdravotním postižením. Zdravotnický deník je s dotazy týkajícími se specifik péče o tyto ženy oslovil na základě článku o nedostatcích, které v této oblasti vykázalo zdravotnictví ve Velké Británii.

Zdravotnický deník nedávno informoval o britské političce Marii Tidballové, která coby žena s tělesným zdravotním postižením promluvila o svých zkušenostech z období těhotenství, porodu a poporodní péče. Podle poslankyně nebyl tamní zdravotnický systém vůbec připravený na tělo, jako je to její, zdravotníci prý vůbec nebrali v úvahu její potřeby v oblasti tělesného postižení.

Oslovili jsme proto české porodnice, abychom zjistili, jaké zkušenosti mají s rodičkami s tělesným či mentálním postižením a jakou péči jim nabízí.

O bohaté zkušenosti se může opřít Fakultní nemocnice (FN) Ostrava, jak potvrzuje přednosta tamní Gynekologicko-porodnické kliniky Ondřej Šimetka: „Jsme specializované centrum, kde se staráme o ženy s různým stupněm postižení, například ženy na vozíku, po úrazech, s vrozenými deformitami, po amputacích, nevidomé nebo s těžkou poruchou vidění, hluchoněmé a tak dále, ale i ženy s mentálním postižením.“

Podobně je na tom také Fakultní nemocnice Olomouc, na tamní Porodnicko-gynekologické klinice se nejčastěji jedná o rodičky s postiženým pohybovým aparátem (tedy na vozíku), neslyšící, nevidomé či silně slabozraké. „Jsme ale schopni poradit si s hospitalizací ženy s jakýmkoliv postižením,“ doplňuje vrchní sestra kliniky Martina Andrésová.

Mohlo by vás zajímat

„Setkáváme se s nejrůznějšími zdravotními omezeními – ať už jde o somatické postižení, tedy například omezenou hybnost nebo chronická onemocnění, nebo psychické potíže, jako jsou úzkosti, deprese či jiná duševní onemocnění. Máme zkušenosti také s péčí o maminky se smyslovým postižením, například se sluchovým či zrakovým omezením. Naše týmy jsou připraveny přizpůsobit péči individuálním potřebám každé ženy, aby se během porodu cítila bezpečně a podporovaně,“ odpovídá vedoucí perinatologického centra Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (1. LF UK a VFN) Michal Koucký.

Podobně jsou na tom se zkušenostmi také Fakultní Thomayerova nemocnice, Fakultní nemocnice v Plzni nebo v Brně. V těchto zařízeních se shodně nejčastěji setkávají s rodičkami se smyslovým handicapem – nevidomé či hluchoněmé ženy, případně ženy s pohybovým handicapem na invalidním vozíku.

Další oslovené nemocnice tolik zkušeností nemají. Například v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně se podle mluvčí Dany Lipovské jedná ročně o jednotlivce. Menší množství takových případů vykazuje také Nemocnice Jihlava. „Jednou jsme měli ženu po amputaci dolní končetiny, rodila císařským řezem. Jedna žena byla slepá – u porodu měla doprovod, vše proběhlo bez problémů,“ říká mluvčí Monika Zachrlová.

Péče šitá na míru

Většina oslovených zástupců a zástupkyň porodnic se shoduje, že rodičky se zdravotním postižením vyžadují specifický přístup podle toho, o jaký handicap se jedná. „Ošetřovatelská péče je náročnější, pokud je žena omezeně pohyblivá. Nevidomé ženy zase potřebují doprovod a zásadně odlišnou edukaci v péči o novorozeně,“ říká vrchní sestra Martina Andrésová z Fakultní nemocnice Olomouc, kde mají pro rodičky mimo jiné bezbariérové pokoje na oddělení intenzivní péče i na standardním oddělení, umožňují vždy trvalou přítomnost doprovodné osoby, partnera nebo kohokoliv jiného, v minulosti umožnili i přítomnost asistenčního psa.

„Neexistuje jednotný univerzální přístup, protože každá žena má jiný zdravotní stav a vyžaduje jiný postup. Naším cílem je proto poskytnout péči šitou na míru, aby byl porod co nejbezpečnější a zároveň co nejvíce odpovídal přáním rodičky,“ popisuje Michal Koucký z 1. LF UK a VFN. Konkrétně může být u žen s postižením náročnější standardní těhotenské a porodní vyšetření, například ultrazvuk může vyžadovat jinou polohu nebo asistenci. Tamní lékaři a porodníci jsou podle Kouckého na takové situace připraveni, a to i u samotného porodu. „Některé ženy s tělesným postižením nemohou rodit přirozeně kvůli své diagnóze, například kvadruplegii (úplné ochrnutí všech čtyř končetin a trupu – pozn. red.) či roztroušené skleróze a je u nich doporučen císařský řez. Jiné naopak mohou s podporou týmu rodit vaginálně. Volíme nejvhodnější postup s ohledem na zdraví matky i dítěte,“ doplňuje s tím, že porodnice je plně vybavena pro péči o rodičky s různými zdravotními omezeními, samozřejmostí jsou bezbariérové prostory i specializované pomůcky.

Petr Sulek z Fakultní Thomayerovy nemocnice pak zmiňuje, že jejich zařízení dbá na zvýšenou pomoc nelékařského personálu včetně práce s novorozencem, zásadní je také edukace rodičky, jejího partnera a rodiny v oblasti péče o novorozeně. „Velký důraz je kladen na nácvik nových postupů péče o sebe – tedy hygieny, péče o prsa a kojení – i o dítě – tedy přebalování, koupání, manipulace s ním. Je to řada aktivit a postupů, které se snažíme těmto rodičkám co nejvíce usnadnit a přizpůsobit jejich potřebám,“ říká. Z konkrétních specifik jmenuje například označení Braillovým písmem a přítomnost vodicího psa nevidomých rodiček, kterým nabízí také možnost nechat psa vyvenčit, pro hluchoněmé funguje nabídka pomoci on-line tlumočníka do znakového jazyka. „Mentálně postiženým rodičkám nabízíme velice jednoduché a srozumitelné edukační materiály a individuální přístup,“ dodává mluvčí.

Přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky ve FN Ostrava Ondřej Šimetka poznamenává, že ideální je probrat specifické potřeby ještě před porodem samotným tak, aby mohla být přijata opatření a byl informován veškerý personál.

Podobně to vidí i v dalších zařízeních. „Tělesné handicapy rodiček vždy konzultujeme dopředu, domlouváme se na potřebách rodičky a způsobu vedení porodu, vycházíme vstříc daným potřebám,“ říká mluvčí Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně Dana Lipovská s tím, že preferovanou možností je přítomnost doprovodu rodičky – ať už partnera, matky či duly. „Podporujeme vytvoření porodního přání, porodní asistentka dokáže vždy vyhovět konkrétním potřebám rodiček s tělesným i smyslovým postižením, například můžeme zavolat tlumočníka do znakové řeči,“ specifikuje.

Podle mluvčí FN Brno Lenky Martinkové rodičky se smyslovými nebo pohybovými poruchami speciální péči ani vyšetření nepotřebují. „Jen je třeba tuto skutečnost vždy dopředu znát a danému postižení uzpůsobit chod poskytované péče – například prostornější pokoj v případě invalidní vozíku, využití bezbariérového porodního pokoje, kde může nastávající maminka invalidním vozíkem vjet i do sprchového koutu a podobně,“ říká s tím, že ve většině případů mají hendikepované rodičky s sebou doprovázející osobu, která potřebné věci s porodní asistentkou a lékařem vykomunikuje.  „Je-li rodička neslyšící, máme k dispozici tablety, kterými je online propojíme s tlumočníky znakové řeči, kteří dopomohou k perfektnímu dorozumění,“ dodává.

Vzdělávání zdravotníků už v rámci studia

Aby proběhl porod žen se zdravotním handicapem dobře, je kromě vybavení nezbytný také přístup personálu. Všechny oslovené nemocnice jsou si toho vědomy a své zdravotníky v této oblasti edukují. „Již studentky porodní asistence se vzdělávají v oblasti péče o těhotné, rodičky, šestinedělky a pacientky s handicapem,“ říká mluvčí FN Plzeň Gabriela Levorová.

V rámci studia jsou vzděláváni také zdravotníci FN Brno. „Pro praxi máme interně nastavené postupy a metodické pokyny, se kterými je obeznámen veškerý personál naší kliniky. A díky tomu není třeba dalšího vzdělávání,“ dodává Lenka Martinková.

Pravidelná školení probíhají například ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze nebo ve FN Ostrava. Martina Andrésová z Porodnicko-gynekologické kliniky FN Olomouc pak zmiňuje důležitost zpětných vazeb od pacientek: „Mohou nám poskytnout cenné rady a zkušenosti přímo ze své hospitalizace. Zase se můžeme zlepšit.“ Pravidelných vzdělávacích seminářů a aktivit zaměřených na oblast péče, komunikace a pomoci rodičkám se zdravotním postižením se pravidelně účastní také zdravotníci Fakultní Thomayerovy nemocnice.