Současná geopolitická situace vyvolává řadu otázek, na které nikdo dlouho nehledal odpovědi. Je Česká republika připravena na krizové situace? Stát se připravuje podle komplexních plánů, které zahrnují jak vojenské, tak civilní složky, konkrétní opatření v oblasti zdravotnického zabezpečení však zůstávají z velké části utajené nebo nejsou veřejnosti dostupné. Ministerstvo zdravotnictví v odpovědích na otázky Zdravotnického deníku poskytlo spíše obecné informace, které naznačují existenci strategií, avšak bez konkrétních detailů o jejich provedení.
Podle ministerstva „Česká republika buduje vojenské i nevojenské schopnosti potřebné pro kolektivní i individuální obranu státu a odstrašení před možnou agresí.“ To zahrnuje Ústřední plán obrany státu, plány hospodářské mobilizace či opatření národního systému reakce na krize. Z hlediska zdravotnické infrastruktury se stát opírá o kritická zdravotnická zařízení, která jsou definována na základě kritérií schválených vládou. Konkrétní detaily však zůstávají neveřejné.
V oblasti zásob krve a krevních derivátů ministerstvo odkazuje na metodiku přijatou v roce 2006 a aktualizovanou v roce 2017. Ta stanovuje roli tzv. krizových transfuzních center, kterých je v Česku celkem sedm. Ministerstvo přitom zdůrazňuje, že i soukromé transfuzní stanice jsou součástí tohoto systému na základě smluvních vztahů. V případě krizové situace může stát „rozšířit, omezit nebo zakázat distribuci léčiv, tj. včetně krve, krevních derivátů a transfuzních přípravků.“
Spoléhání na evropské struktury
Ohledně zásob léčiv a zdravotnického materiálu ministerstvo uvádí, že jejich zajištění je primárně odpovědností samotných poskytovatelů zdravotních služeb. Stát sice disponuje určitými pravomocemi v oblasti regulace distribuce léčiv a jejich rezervních zásob, avšak konkrétní údaje o množství dostupných zásob nejsou k dispozici. Ministerstvo přiznává, že dostupnost léků je ovlivněna „vysokou závislostí na třetích zemích, narušením dodavatelských řetězců a nedostatečnou výrobní kapacitou v EU.“ Proto se Česká republika spoléhá na mechanismy Evropské unie, včetně programu rescEU a Úřadu EU pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA).
Spolupráce s NATO se pak v oblasti zdravotnické připravenosti řídí aktuální strategií Aliance z roku 2022. Konkrétní závazky ČR vůči NATO však nejsou veřejně přístupné. Ministerstvo uvádí, že „konkrétní informace jsou neveřejné či v utajovaném režimu a podrobnosti nelze sdělit.“ Resort dále neurčitě dodal: „S ohledem na probíhající válku na Ukrajině dochází v NATO k přehodnocování stávajícího přístupu k plánování a požadavkům vůči aliančním státům.“
Kontroly zásob probíhají
Co se týče zásob na krizové situace, u nich Ministerstvo zdravotnictví provádí kontroly pouze ve zdravotnických zařízení, která zřizuje. Plány krizové připravenosti, které zahrnují také zásoby, se aktualizují každé čtyři roky. Kromě toho ministerstvo v tříletých intervalech kontroluje výkon přenesené působnosti krajských úřadů v této oblasti. Nicméně odpovědnost za zajištění dostatečných zásob nesou jednotliví poskytovatelé zdravotních služeb.
Z odpovědí ministerstva je patrné, že příprava na krizové situace v oblasti zdravotnictví je součástí širšího bezpečnostního rámce České republiky. Přesto však s ohledem na utajenou povahu strategických informací zůstává nadále mnoho otázek nezodpovězených.
