Elektronizace zdravotnictví pokračuje, EZ kartě přibydou nové zásadní funkce, elektronická žádanka má už vizuální podobu a díky skvělé spolupráci praktiků je připraveno veřejně dostupné sledování všech očkování v reálném čase. Mnohá řešení už jsou připravena, k jejich zavedení do praxe je ale potřeba, aby byla schválena aktuálně projednávaná novela zákona o elektronizaci zdravotnictví. Takové bylo hlavní sdělení pátečního setkání ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, ředitele ministerského Odboru Národního centra elektronického zdravotnictví Petra Foltýna a ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška s novináři, na kterém představili novinky v oblasti elektronizace zdravotnictví.
Odbourat veškeré papírování, to od elektronizace tuzemského zdravotnictví očekává resort zdravotnictví podle ministra Vlastimila Válka (TOP 09). „Našim cílem je, aby mezi zdravotnickými pracovišti neběhali pacienti, ale aby mezi nimi běhaly elektronické dokumenty,“ řekl Válek na setkání s novináři.
Ministr v této souvislosti vyzdvihl význam novely zákona o elektronizaci zdravotnictví. „Ta pro nás skutečně představuje zásadní krok. Jako lékař i pacient a bývalý náměstek fakultní nemocnice vím, že byrokracie plynoucí z nedostatečné digitalizace zatěžuje všechny, kteří se zdravotnictvím přijdou do styku. Elektronizace nám umožní lépe spravovat zdravotní data a zajistit, aby byla dostupná zdravotníkům i pacientům, a to přesně tam, kde jsou potřeba a přesně tehdy, kdy jsou potřeba,“ uvedl ministr. Dodal, že novela prošla druhým čtením, respektive zdravotním výborem a byly schváleny pozměňovací návrhy ve „velmi dobré sestavě.“
Za klíčové součásti elektronizace zdravotnictví považuje ministr Válek ukotvení EZ karty jako klíčového nástroje komunikace pacienta s elektronickým zdravotnictvím. „Podobný systém mají v Dánsku a my jsme de facto tento dánský model dostali do českého systému a dále ho rozvíjíme,“ řekl Válek. Za zásadní označil také ukotvení funkce elektronického očkovacího průkazu, e-Žádanky, nový systém centrálního objednávání na prevenci a screening nebo rozšíření a obohacení centrálního registru preventivních vyšetření.
Válek také ocenil šířku debat, která ohledně elektronizace zdravotnictví probíhala s odborníky. „Udělali jsme zcela novou koncepci elektronizace zdravotnictví do roku 2025, a tu jsme opakovaně předložili odborníkům – lékařům a zástupcům odborných společností, ale stejně tak i IT expertům a IT náměstkům ze všech zdravotnických zařízení. Na základě diskusí přicházely z terénu – ze soukromých a ambulantních pracovišť i velkých nemocnic – zajímavé podněty, které jsme zapracovávali,“ pochválil výsledný konsenzus.
Mohlo by vás zajímat
Foltýn: Zkrácením strategie k větší srozumitelnosti
Konkrétní projekty a agendy představil ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Petr Foltýn, čerstvý držitel ocenění eOsobnost Egovernmentu 2025, který většinu z nich podrobně popsal, a to včetně „jízdního řádu“ elektronizace, už v listopadovém rozhovoru pro Zdravotnický deník. „Národní strategie v oblasti elektronizace zdravotnictví obsahuje konkrétní milníky digitalizace a související nástroje. Do procesu jsme zapojili odbornou veřejnost a v horizontu do konce třetího kvartálu 2025 bude předán ucelený materiál, který umožní zacílit další rozvoj na konkrétní milníky strategie digitalizace rezortu,” shrnul Foltýn.
Po vzoru některých evropských zemí se Foltýnův tým snaží původně velmi obsáhlý popis strategie elektronizace postupně zeštíhlovat. „Naše původní strategie měla zhruba 170 stran. Materiály, které mají kolegové v jiných zemích, jsou přitom výrazně ‚dietnější‘. Chtěli bychom jít stejnou cestou – vytvořit spíše srozumitelný materiál s nástroji, které budou hlídat, zda se strategii daří plnit,“ popsal Foltýn s tím, že například strategie švédská má 30, dánská 34 a polská 48 stran.
Klíčovým produktem elektronizace zdravotnictví je podle Foltýna bezpochyby elektronická žádanka. „Stále zůstane i možnost vystavení žádanky papírové, ale pevně doufáme, že atraktivita elektronické cesty povede k tomu, že bude papírová forma postupně plně nahrazena elektronickou,“ řekl Foltýn. Legislativně bude eŽádanka uvedena do praxe od 1. ledna 2026. „Nový vizuál a funkce byly již připraveny a v současnosti probíhá jejich testování,“ dodal.
Ministerstvo aktuálně představilo již i první vizuály toho, jak eŽádanky a Národní portál elektronického zdravotnictví (NPEZ) budou vypadat. „Portál je vstupní branou do celého systému digitalizace zdravotnictví. Tento portál bude poskytovat občanům snadný přístup k důležitým zdravotnickým informacím a funkcím, jako je přístup k centrálním registrům a elektronické zdravotní dokumentaci,“ popsal Foltýn. Doplnil, že rozhraní portálu budou různá, přihlásí-li se lékař, pacient nebo zdravotnické zařízení.
Další důležitou komponentou elektronizace zdravotnictví je podle Foltýna rozšíření kmenových zdravotnických registrů – k veškerým informacích o pacientech jsou v rámci nové legislativy doplněny informace o způsobilosti k řízení motorových vozidel a o tom, zda je pacient držitelem oprávnění k nakládání se zbraněmi nebo municí. „Zahájili jsme spolupráci s ministerstvem dopravy i ministerstvem vnitra. A zájem všech stran je, aby byl systém plně funkční k 1. lednu 2026,“ uvedl Foltýn.
Dušek: Praktici elektronizaci fandí
Pro ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška bylo velkým překvapením, s jak velkým zájmem se elektronizace setkala u praktických lékařů, což velmi napomohlo plynulému rozjezdu další důležité součásti elektronizace – plně automatizované real-time centrální evidence očkování. „Do ní zadávají data dominantně praktičtí lékaři. A ti jsou – bez ohledu na svůj pokročilý věk – elektronizací nadšeni. Do zadávání naběhli během tří nebo čtyř měsíců. Dnes již máme na datovém mostu do centrály resortu a do Národního zdravotnického informačního systému 99,8 procent ordinací praktiků,“ upozornil Dušek.
Dnes jsou takto real-time v datech již veřejně k dispozici data o očkování proti covidu a chřipce, další očkování se přidají, až to umožní novela zákona o elektronizaci zdravotnictví. „My ta data dnes v reálném čase už máme, ale zákon nám neumožňuje prezentovat je široké veřejnosti,“ doplnil Válek. V reálném čase již umožnila elektronizace zdravotnictví i sledování výskytu infekčních nemocí.
Nové funkce postupně přibývají i zmíněné EZ kartě, která byla uvedena do ostrého provozu loni v březnu. “V roce 2025 bude EZ Karta obohacena o nové funkce, jako je přístup k datům z centrálních zdravotnických registrů, notifikace o preventivních prohlídkách a výpisy elektronické zdravotnické dokumentace. Také bude možné zobrazit a spravovat data o preventivních vyšetřeních a dalších zdravotních záznamech,” popsal Dušek. Krom toho bude v rámci EZ karty k dispozici i mapa zdravotnických zařízení, která o nich zobrazí detailní informace, jež nelze jinde získat – a to včetně čekacích dob nebo toho, jak ordinace praktiků a ambulantů přijímají nové pacienty.
K velkému posunu došlo i v oblasti standardizace zdravotnické dokumentace, zejména v porodnictví, kde byl úspěšně nasazen první standard pro dostupnost dat o porodech, matce a dítěti. „V plánu jsou i další standardy, které mají za cíl zjednodušit sdílení zdravotnických informací mezi odborníky a zlepšit dostupnost dat pro veřejnost,“ uzavřel Dušek.
