Svět čelí globální epidemii obezity, kterou se nedaří zvrátit. Od roku 1990 se počet osob, které jsou obézní nebo mají nadváhu, více než zdvojnásobil. A dále roste. Negativní trend se nedaří zvrátit a pokud nedojde ke změně, bude v roce 2050 z celosvětové populace obézních nebo s nadváhou 57,4 procent mužů a 60,3 procenta žen. Dramaticky roste zejména podíl obézních dětí a mladých lidí. Vyplývá to z prospektivní studie publikované v prestižním žurnálu The Lancet.

Svět kolem nás se mění a stále více přizpůsobuje tomu, že narůstá počet lidí, kteří žijí s nadváhou nebo přímo s obezitou a mají své odlišné potřeby, kterým se přizpůsobují aerolinky, divadla, ale také třeba pohřební služby. Konkrétních příkladů si všímá britský deník The Guardian. V roce 2014 bylo při Světovém mistrovství ve fotbale v Brazílii vůbec poprvé nabídnuto 1 675 sedadel určených pro osoby žijící s obezitou nebo nějakým omezením. Prakticky šlo o místa o velikosti dvou standardních, schopná unést osobu do 250 kg váhy. Lístky na tato sedadla bylo možné koupit, pokud člověk doložil lékařské potvrzení, že jeho BMI je vyšší než 30.

Změnami prochází i britský zdravotnický systém, kdy narůstá počet hospitalizací přímo souvisejících s obezitou. Mezi lety 2022-23 v rámci NHS (National Health Service) takto proběhlo 1,2 milionu hospitalizací, což je téměř dvojnásobek oproti předchozím pěti letům. Rostou i náklady na zdravotní vybavení, například nemocniční postele, vozíky či berle schopné zvládnout větší zátěž.

Ve Velké Británii také probíhá kampaň, která chce pod značně výmluvným názvem Fat Friendly Seat zpřístupnit umělecké zážitky obézním lidem. Jejím cílem je například podporovat provozovatele divadel, kin, sálů a dalších míst, aby na svých webových stránkách informovali o nabídce míst pro obézní osoby či přemýšleli nad tím, jak prostor učinit pro tyto lidi více přístupný. Potřeba většího prostoru se projevuje i v nabídce aerolinek. Například Air France nabízí 25procentní slevu na zakoupení vedlejšího sedadla pro pasažéry s většími rozměry, pokud „šíře sedadla není vyhovující“. Canadian Airlines u domácích letů umožňuje, aby pasažéři dostali vedlejší sedadlo zdarma v případě, že doloží potřebné osobní údaje včetně BMI.

Mohlo by vás zajímat

Přizpůsobily se i pohřební služby. Během posledních deseti let vzrostla průměrná šířka rakví z 51 až 56 cm na 56 až 61 cm. Častěji také tyto služby musí být vybavené vozíky s vyšší nosností a v některých případech to znamená i kopat širší hroby, protože „standardní“ šíře nepostačí odlišným potřebám.

Nárůst obezity se týká celého světa, ale nerovnoměrně

Poptávka po službách a výrobcích uzpůsobených lidem s nadváhou či přímo obezitou velmi pravděpodobně nepůjde dolů. Spíše naopak. Jak ukazuje prospektivní studie žurnálu The Lancet, počet osob s nadváhou nebo obezitou bude dále růst. V roce 20250 budou tito lidé tvořit více než polovinu celosvětové populace. Přesněji – obezita nebo nadváha se budou týkat 57,4 procenta mužů a 60,3 procenta žen.

Nyní na světě žije 2,11 miliardy dospělých starších 25 let a 493 miliony dětí a mladých lidí ve věku od 5 do 24 let, kteří mají nadváhu nebo jsou obézní. Pro srovnání – v roce 1990 bylo na světě v této kategorii 731 milionů dospělých a 198 milionů dětí a mladých dospělých. Pokud bude současný trend pokračovat, pak to v roce 2050 bude 3,8 miliardy dospělých a 746 milionů dětí a mladých dospělých. To znamená, že budou tvořit více než polovinu celosvětové populace. Pokud jde o region Střední Evropy, v roce 1990 tvořily ženy s nadváhou a obezitou 50,6 procenta ženské populace, v roce 2021 pak 55,3 procenta a v roce 2050 to bude 64,5 procenta. Podíl mužů s nadváhou a obezitou byl v roce 1991 v mužské populaci 53,5 procenta, v roce 2021 pak 65,9 procenta a v roce 2050 to bude 73,2 procenta.

Vůbec největší populaci osob s nadváhou či obezitou budou mít v roce 2050 Čína (627 milionů), Indie (450 milionů) a USA (214 milionů). S ohledem na populační růst zažijí největší nárůst, a to až o 254 procent, země Subsaharské Afriky. V Nigérii počet osob s nadváhou nebo obezitou vzroste dokonce o 287 procent z 36,6 milionu v roce 2021 na 141 milion v roce 2050. To znamená, že zde bude žít čtvrtá nejpočetnější populace lidí s obezitou či nadváhou na světě.

„Bezprecedentní globální epidemie nadváhy a obezity je obrovskou tragédií a monumentálním společenským selháním,“ komentovala pro zpravodajský portál BBC News závěry studie profesorka Emmanuela Gakidou, která působí na Institute for Health Metrics and Evaluation, jenž je součástí University of Washington a vedla vědecký tým této studie.

Dopady nadváhy a obezity na zdravotnické systémy i populace jsou však podle studie rozdělené nerovnoměrně. „Zdaleka největší počet předčasných úmrtí, které lze připsat vysokému BMI, je v zemích s nižšími a středními příjmy, což ukazuje na špatnou úroveň dostupnosti léčby,“ konstatuje autorský tým. S tím souhlasí i Johanna Ralston, výkonná ředitelka World Obesity Federation, která pro deník The Guardian uvedla: „Obezita má významné zdravotní, ekonomické a společenské dopady, kterou mohou být náročnější na zvládnutí pro země s nižšími zdroji.“

Naopak pro vyspělé země, kam patří i Česká republika, je pak velkým problémem do budoucna to, že spolu s nárůstem nadváhy a obezity dochází také k poklesu porodnosti a stárnutí populace, což opět zvyšuje finanční náklady pro zdravotnický systém. Mimo jiné proto, že chirurgické zákroky u seniorů starších 65 let, kteří jsou také obézní, jsou náročnější a nákladnější, ale současně také spojené s horšími výsledky.

Velkou výzvou je obezita u dětí a mladých lidí

Značným problémem je prudký nárůst nadváhy a obezity u dětí a mladších teenagerů. Mezi lety 1990 a 2021 vzrostl podíl tímto problémem postižených mladistvých z 8,8 na 18,1 procenta, u dospělých mladších 25 let pak za stejnou dobu došlo ke zdvojnásobení z 9,9  na 20,3 procenta. „Pokud budeme jednat hned, stále je možné zabránit úplnému přechodu obezity dětí a mladých lidí v globální problém,“ uvedla Jessica Kerr, která působí na australském Murdoch Children’s Research Institute a byla součástí autorského týmu. Konkrétní strategie by pak podle ní měly směřovat zejména na děti a mladé lidi ve většině zemí Evropy a v jižní Asii.

Preventivní programy by měly cílit především na dospívající dívky v Severní Americe, Oceánii, Austrálii, Blízkém Východě a Latinské Americe, protože i ony jsou ohrožené nárůstem obezity. „Je to nezbytné, aby se zabránilo mezigeneračnímu přenosu obezity a zabránilo také vlně vážných zdravotních problémů i obrovským finančním a společenským nákladům pro budoucí generace,“ dodala Jessica Kerr.