Sociální sítě se staly samozřejmou součástí našich životů. Odborníci ale dlouhodobě upozorňují na negativní důsledky, které platformy jako Instagram nebo TikTok mají na děti a dospívající – ať už jde o riziko (kyber)šikany, poruchy příjmu potravy, úzkosti, zhoršené sociální vztahy či zmatky ve vytváření vlastní identity. Na problematiku digitálního světa a jeho toxicity se zaměřuje také v současnosti oceňovaný seriál Adolescent.
Počet dětí s problematickým užíváním sociálních sítí roste. Poslední průzkum projektu Zdravá generace z roku 2023 ukázal, že každý dvanáctý člověk ve věku 11 až 15 let se řadí mezi problematické uživatele sociálních sítí, které necharakterizuje čas na nich strávený, ale spíše další problematické jevy – například zanedbávání koníčků, lhaní okolí o množství času na sítích nebo konflikty s rodinou či kamarády.
Problematické používání sociálních sítí je také spojeno s násobně vyšším rizikem depresí, osamělostí, emocionálními problémy či problémy s chováním, zhoršeným spánkem, vyšším rizikem (kyber)šikany (jak v podobě oběti, tak i agresora) nebo chatrnějšími sociálními vztahy.
Sociální sítě jako dvousečná zbraň
David Kolouch, Jakub Kerner a Michal Hrdlička z Dětské psychiatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol upozorňují na jeden z nejškodlivějších faktorů působících na sociálních sítích – mechanismus sociálního srovnávání. Jde o „proces získávání informací o sobě samých a o lidech kolem nás a následné posuzování těchto informací ve vztahu k nám samým, zejména ve smyslu identifikace jednotlivých podobností či odlišností“. Na jedné straně takové sociální srovnávání může vést k posilování pocitu sebedůvěry a nárůstu motivace, na straně druhé může podnítit pocity neschopnosti a poraženectví.
Influenceři mají u dospívajících větší vliv, protože mají výhodnější postavení než reálné postavy – ty po nich někdy chtějí i něco nepopulárního.
Se sociálním srovnáváním jde ruku v ruce hledání vzoru, který u mnohých současných dospívajících probíhá právě na sociálních sítích. V minulosti bylo takové hledání cestou, která vyžadovala určité úsilí a skutečný vztah – například se skautským vedoucím, trenérem ve sportovním oddíle nebo fungujícím rodičem. Podle psychologa a šéfa psychoterapeutického centra Nákel Daniela Krejcara v dnešní době tuto funkci do velké míry převzali influenceři. „Mají v určitém smyslu větší vliv, protože mají výhodnější postavení než reálné postavy, které po nich někdy chtějí i něco nepopulárního. Tendence upínat se k autoritě je v dětském a mladém věku naprosto v pořádku a influenceři zabírají prostor, který je vývojově a psychologicky přirozený a logický, ale reálné autority pak v konkurenci technologií nemají šanci si místo udržet,“ říká.
Vzhlížení k influencerům s sebou navíc nese také velké množství rizik. „Klamavé zobrazení na platformách, jako je Instagram, TikTok a Facebook, často způsobuje, že se dospívající potýkají s nerealistickými standardy a zmatkem v kritickém období svého vývoje,“ upozorňuje dětská a dorostová psycholožka Yanet Vanegasová.
I když jsou sociální sítě v dnešní době nezbytné pro navazování kontaktů nebo pocit začlenění do společenských trendů, zároveň podle psycholožky podporují prostředí, kde je běžná manipulace s obrazem a selektivní sdílení. „Influenceři a celebrity často prezentují idealizované verze svých životů a ukazují pouze své nejlichotivější okamžiky a úspěchy. To vytváří zkreslenou realitu, kterou se dospívající mohou snažit napodobit, což vede k pocitům nedostatečnosti a nízkému sebevědomí,“ podtrhuje s tím, že je to právě dospívání, které je klíčovým obdobím pro vývoj vlastní identity, kdy jsou mladí lidé k vnějším jevům obzvláště náchylní. A přestože některé vzory skutečně mohou nabídnout inspiraci, v šumu sociálních sítí je těžké skutečnou autenticitu rozpoznat.
Touha dosáhnout nedosažitelného
Tlak na dodržování nerealistických standardů může mít řadu negativních důsledků. Kromě zvýšených úzkostí spojených s rozdílem mezi skutečným životem dospívajících a domnělou dokonalostí on-line idolů a už zmíněného zmatku identity mohou idealizované příspěvky vyvolat také nespokojenost s vlastním tělem.
„Převaha upravených a filtrovaných obrázků může zhoršit problémy dospívajících s tělesnou vizáží. Touha dosáhnout nedosažitelného vzhledu může vést k nezdravému chování, jako je neuspořádané stravování a nadměrné cvičení,“ informuje portál Good Health Psychiatric Services. Zmiňuje také, že od roku 1999 do roku 2022 dosáhl počet poruch příjmu potravy u dospívajících v celosvětové populaci nárůstu o 22,36 procent.
Mohlo by vás zajímat
„Výskyt poruch příjmu potravy u dospívajících přímo kvůli sociálním médiím roste. Týká se to zejména mladých dívek. Stále více důkazů ukazuje pozitivní korelaci mezi rozvojem poruch příjmu potravy a delším působením sociálních médií,“ podtrhuje web. Dospívající jsou na sociálních sítích vystaveni propagaci například přípravků na hubnutí, ale i upraveným fotografiím a videím, u nichž však často nepoznají, že nejsou skutečné.
Problémy mladých mužů v digitální době
Další aspekt sociálních sítí, který se týká pro změnu chlapců, zvedá aktuálně populární seriál Adolescent. Pojednává o třináctiletém klukovi obviněném z brutální vraždy spolužačky. Seriál se však tolik nezaměřuje na zločin jako takový, spíše na jeho následky na rodinu, spolužáky nebo vyšetřující. A tématem seriálu, které u mnoha diváků (zejména z řad rodičů) rezonuje, je právě význam sociálních sítí a jejich toxicity. „Poukazuje na znepokojivé trendy – jak si třináctileté děti vyměňují explicitní fotografie, jak snadno může docházet ke kyberšikaně a jak je nestálý a mysl otupující obsah často konzumován jako skutečnost,“ píše server Center pro léčbu závislostí ve Velké Británii.
Seriál se věnuje také tomu, že kromě tradičního tlaku sociálních médií se mezi mladými muži prosadila rostoucí online subkultura známá jako hnutí „Red Pill“ (vzetí červené pilulky, metafora vypůjčená z filmu Matrix, pozn. red.), která formuje jejich vnímání mužnosti, vztahů a sebeúcty. Ideologie, která má „probouzet“ muže k údajné tvrdé realitě genderové dynamiky, často propaguje misogynní a hypermaskulinní názory a pomáhají ji propagovat právě platformy jako Instagram, TikTok nebo YouTube.
„Ideologie rámcuje ženy jako vrozeně a zcela ovládané svými emocemi a muže jako hyperlogické, ale zároveň vykreslují ženy jako cynické a manipulativní a muže jako měkkosrdcaté, beznadějné romantiky. Ačkoli se prodává jako průvodce sebezdokonalováním a posilováním, často podporuje odpor, potlačování emocí a zkreslený pohled na vztahy,“ doplňuje server s tím, že právě seriál Adolescent osvětluje problémy současných mladých mužů vyrůstajících v digitální době, která je bombarduje protichůdnými zprávami o mužnosti.
Co s tím?
Podle Daniela Krejcara se sociální sítě podílí na zrychleném tempu dnešní doby. „Od mladých lidí, kteří k nám chodí, zjišťuji, že se neumí zastavit tak, aby nespadli do izolace. Zpomalit, odpočinout si, nabrat sílu a zároveň nevypadnout z kolektivů a výkonnosti, je těžké,“ říká s tím, že označení sněhové vločky, které se často pro mladou generaci používá, je kategorizující a hanlivé. „Myslím si, že život jako takový je pro třináctileté dítě opravdu v něčem těžší, než byl pro nás. Sune se na ně hodně věcí, brzo a rychle,“ dodává.
Yanet Vanegasová říká, že pro zmírnění negativních dopadů sociálních sítí je nezbytné, aby rodiče, pedagogové a odborníci na duševní zdraví vedli dospívající k zodpovědnému pohybu v digitálním prostředí. Dosáhnout toho lze zvyšováním mediální gramotnosti, podporou autentických vztahů a offline aktivit a také vyzdvihováním pozitivních vzorů – což však může být ve světě, v němž sociální média zkreslují realitu a vyzdvihují povrchní standardy, náročnější než kdy jindy.
