Dostupnost lékařské péče ve věznicích je kritická. Výjimkou nejsou ani případy, kdy se vězněný člověk s akutní infekční chorobou dostane k lékům až po bezmála dvou týdnech. Zlepšit úroveň zdravotnické péče o vězněné osoby a otevřít větší možnosti v náboru nových zdravotníků a lékařů do vězeňství má nová organizační jednotka Zdravotnická zařízení Ministerstva spravedlnosti. V současné době pod ni vězeňská zdravotnická zařízení postupně přecházejí.

Vězeňské zdravotnictví spadalo donedávna pod Vězeňskou službu, což však podle právníka Kanceláře veřejného ochránce práv Milana Svobody znamenalo nesoulad s kompetenčním zákonem i mezinárodními standardy. „Z tohoto zařazení vyplývá v praxi řada eticky problematických situací ve vztahu lékař–pacient. Zdravotničtí pracovníci ve věznicích jsou dle CPT (Evropská úmluva o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, pozn. red.) v riziku konfliktu mezi povinností starat se o pacienty (vězněné osoby) a potencionálními pokyny vedení věznice a bezpečnostními opatřeními. Tyto skutečnosti mohou dle CPT vést ke složitým etickým otázkám a rozhodnutím,“ uvedl Svoboda ve svém článku pro Časopis zdravotnického práva a bioetiky v roce 2016.

Optimální systémové začlenění zdravotnické služby v podmínkách ČR je také jedním z cílů Koncepce vězeňství do roku 2025, schválené v roce 2016. Jde o strategický plán rozvoje tuzemského vězeňství v dlouhodobém horizontu a v širším pojetí, za který zodpovídá ministerstvo spravedlnosti. Možné řešení transformovat systém poskytování zdravotní péče buď pod systém obecného (civilního) zdravotnictví, případně zřízení veřejné zdravotnické organizace předpokládala už koncepce do roku 2015, žádný posun ale tehdy nenastal.

Přechod pod novou organizační jednotku stále probíhá

Konkrétní kroky se uskutečnily až v září 2023, kdy vznikla Zdravotnická zařízení Ministerstva spravedlnosti (ZZMS). Jde o příspěvkovou organizaci, která má zajišťovat služby pro vězně místo Vězeňské služby. „Kromě formální změny pro zdravotnický personál věznic – tedy, že už nebudou zaměstnanci Vězeňské služby, ale Ministerstva spravedlnosti, by změna měla přinést snazší možnosti spolupráce s civilními zdravotnickými zařízeními,“ vysvětlil ve svém článku pro Českou justici Svoboda.

Přechod zdravotnických zařízení pod ZZMS ovšem neprobíhá jednotně. Organizace fakticky zahájila činnost od 1. dubna 2024, kdy pod ní přešly dvě tuzemské vězeňské nemocnice, tedy Nemocnice s poliklinikou Praha Pankrác a Nemocnice Brno, včetně jejich zdravotních středisek.

Jak Zdravotnický deník informovala tisková mluvčí Generálního ředitelství Vězeňské služby České republiky Markéta Machová Prunerová, migrace zdravotnických středisek ostatních věznic a vazebních věznic a jejich zaměstnanců má být dokončena do dubna 2025. „Tento krok by měl vést ke zlepšení úrovně zdravotnické péče o vězněné osoby, měl by otevřít větší možnosti v náboru nových zdravotníků a lékařů do vězeňství. Příspěvková organizace hospodaří podle jiných pravidel než rozpočtová organizace a má tedy mnohem lepší podmínky a možnosti pro odměňování a motivaci zdravotníků a lékařů. Tato organizace by měla být konkurenceschopná na trhu práce,“ uvedla mluvčí.

Mohlo by vás zajímat

Podle Milana Svobody je před novou organizací řada práce. Je třeba rozšířit možnosti substituční léčby, připravit se na stárnutí (vězeňské) populace nebo podpořit možnosti absolvovat v průběhu výkonu trestu ochranné léčení uložené soudem. Zásadním úkolem je ovšem už zmíněný nábor zdravotníků a personální stabilizace.

Léky na akutní chorobu za 12 dnů

Dostupnost lékařské péče ve věznicích je totiž dlouhodobě kritická. Upozornil na to například Český helsinský výbor v Monitoringu vězeňství v České republice za říjen 2022 až leden 2023: „Z rozhovorů s odsouzenými dovozujeme, že dostupnost lékařské péče je pro vězněné osoby plošně zcela nedostatečná. (…) Monitorovací tým byl opakovaně odsouzenými upozorněn, že v případě akutního onemocnění se odsouzeným nedostává včasné lékařské péče (standardem je např. akutní ošetření kožním lékařem po třech týdnech). Nemocní obdrží léky často až po zotavení. Obdržené léky si pak pacient ponechá pro potřeby své nebo spoluvězňů, kteří onemocní později,“ uvádí zpráva. Právě stav zdravotnického personálu vůči počtu vězňů označuje Český helsinský výbor jako jeden z faktorů nedostatečné péče.

Jak konkrétně může vypadat nedostatek zdravotní péče pro vězněné osoby, popisuje zpráva veřejného ochránce práv z léta 2024. Právníci Kanceláře veřejného ochránce práv tehdy provedli návštěvu objektu ve Velkých Přílepech, ve kterém jsou umístěny pouze ženy ve výkonu trestu odnětí svobody a který spadá pod vazební věznici Ruzyně.

„V zařízení nepůsobí ani lékař, ani zdravotní sestra, s čímž jsem se v žádné české věznici dosud nesetkal. (…) Odsouzené popisovaly situaci, kdy žena, u níž v neděli propukla angína, se k lékaři dostala ve čtvrtek a antibiotika, která lékař předepsal, měla k dispozici až následující týden v pátek. To znamená, že dotyčná žena dostala léky na akutní infekční chorobu, jakou angína bezesporu je, s odstupem 12 dnů od chvíle, kdy se u ní projevily symptomy onemocnění. To na první pohled ani zdaleka neodpovídá zásadě, podle níž má stát zajistit vězněným osobám přístup k takové péči, jakou poskytuje osobám na svobodě,“ shrnul ve zprávě zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.

Kancelář na základě návštěvy zveřejnila seznam opatření k nápravě, zdravotní péče se týkala třetina. Problém se podle dalších dostupných dokumentů podařilo vyřešit jen částečně. Z vyjádření věznice vyplynulo, že od listopadu 2024 je v objektu jednou týdně po dobu osmi hodin přítomna sestra, lékař nikoli.

„Z důvodů, že v současné době jsou ve Vazební věznici Praha Ruzyně zaměstnáni pouze jeden praktický lékař na poloviční úvazek, dále dva praktičtí lékaři na DPČ a jedna zubařka, tak varianta, že by při současném stavu praktický lékař byl jednou týdně v objektu Velké Přílepy, by zapříčinila nedostupnost lékařské péče pro vězněné osoby v Ruzyni, kde je o cca 520 vězněných osob více a s tím spojená větší časová náročnost na zajištění lékařské péče. Z výše popsaných důvodů zůstává převoz odsouzených do Vazební věznice efektivnější variantou,“ vysvětlil ředitel Zbyšek Trepeš, který si možné zlepšení personální situace slibuje právě od přechodu věznice pod správu ZZMS. Podle zástupce ombudsmana ale zůstává otázkou, zda se změnou systému vězeňského zdravotnictví skutečně k navýšení počtu lékařů dojde.

Celkový počet ošetření klesl, roste počet dispenzarizovaných osob

Poslední údaje týkající se statistik zdravotní péče zveřejnila Vězeňská služba za rok 2023. Podle statistické ročenky v tomto roce sice celkový počet provedených vyšetření a ošetření oproti roku předchozímu klesl o 5,8 procent, v některých oborech ale potřeba péče výrazně stoupla. K nárůstu vyšetření o více než 7 procent došlo u stomatologické péče. „Vykazovaný vzestup je s největší pravděpodobností podhodnocený, neboť někteří mimovězeňští poskytovatelé stomatologické péče neposkytují Vězeňské službě potřebná data, která by mohla být vykázána jako zajištěná stomatologická péče,“ uvádí ročenka.

Meziroční nárůst nastal také v případě vyšetření a ošetření ambulantními specialisty, celkem o 9,7 procenta. Zajímavým fenoménem je podle ročenky také pokračující vzestup počtu dispenzarizovaných osob. Tedy osob se specifickým rizikovým faktorem pro onemocnění nebo osob s onemocněním, které dosud nevyžaduje léčebný zásah – příkladem jsou srdečně-cévní onemocnění, diabetes nebo nádorová onemocnění. „V roce 2023 počet dispenzarizovaných vězněných osob stoupl celkem o 2 897 vězněných osob, tj. celkově o 30,6 procent,“ stojí dále ve statistikách.