Evropská unie ke konci minulého roku schválila revidovanou směrnici o čištění městských odpadních vod, která zavádí přísnější ekologické normy s cílem omezit přítomnost znečišťujících látek ve vodách. Tato směrnice ukládá farmaceutickým a kosmetickým společnostem povinnost pokrýt minimálně 80 procent nákladů na zavedení tzv. kvartérního čištění odpadních vod, zaměřeného na odstranění mikropolutantů. Jaké riziko ale vlastně představují? Na to se Zdravotnický deník zeptal hygienika Františka Kožíška z Oddělení hygieny vody na Státním zdravotním ústavu (SZÚ).
„Léčiva v pitné vodě se v České republice ani v jiných zemích systematicky nesledují, protože se nepovažují za zdravotní problém pro konzumenty pitné vody,“ vysvětlil Kožíšek s tím, že se v minulosti sledovaly jen některé specifické lokality v rámci různých projektů, přičemž záchyty residuí léčiv v ČR nejsou časté. Důvodem je zejména to, že přibližně polovina pitné vody pochází z podzemních zdrojů a druhá polovina z chráněných nádrží na horních tocích řek, kam netečou vyčištěné odpadní vody.
„V těch zbylých rizikových lokalitách se některá léčiva našla, ovšem hluboko pod koncentracemi, které by mohly být považovány za zdraví škodlivé,“ dodal Kožíšek. Upozornil přitom, že není znám jediný případ, kdy by residua léčivých přípravků v pitné vodě způsobila lidem zdravotní problémy. „A to nejen u nás, ale ani ve světě,“ poznamenal.
„Nejde o člověka“
Jaký má tedy smysl zostřovat regulaci, pokud jde o městské odpadní vody? „Člověk není středobodem vesmíru a ne všechna opatření jsou přijímána s ohledem na něj. Domnívám se, že hlavní důvod k omezování přítomnosti stopových množství léčiv ve vodách je jejich negativní vliv na vodní organismy, který byl prokázán,“ vysvětlil dále hygienik Kožíšek s tím, že z hlediska člověka jsou to spíše psychologické důvody – jinými slovy, že se lidé residuí spíše bojí, než že by pro ně skýtala skutečné riziko.
Přítomnost reziduí léčiv v odpadních vodách skutečně může představovat riziko zejména pro vodní organismy. Například syntetické hormony z antikoncepčních pilulek mohou narušit hormonální rovnováhu ryb, což vede k feminizaci samců a snížené plodnosti. Antibiotika ve vodním prostředí zase podporují vývoj rezistentních bakterií, což představuje hrozbu pro veřejné zdraví. Některá léčiva, jako antidepresiva, mohou ovlivnit chování a nervovou soustavu vodních organismů, což vede ke změnám v aktivitě a sociálním chování.
Kladivo na výrobce generik?
Farmaceutický průmysl na novou směrnici reagoval s obavami. Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF) varuje, že implementace nových opatření by mohla sektor zatížit dodatečnými náklady ve výši až 10 miliard korun. Výkonný ředitel ČAFF Filip Vrubel upozorňuje, že směrnice by mohla vést ke snížení dostupnosti základních a kriticky důležitých léků, jako jsou antibiotika, léky na cukrovku nebo srdeční onemocnění. Generická léčiva mají zpravidla nízkou cenovou marži a nemohou náklady na nové čištění absorbovat, přičemž ceny většiny léků na předpis jsou v Česku zastropovány.
Evropská asociace Medicines for Europe odhaduje, že zvýšení nákladů jen o jeden cent na tabletu by mohlo ohrozit dostupnost léčiv. Generální ředitel asociace Adrian van den Hoven označil směrnici za „vodní daň“, kterou levné generické léky nemohou pokrýt, a přislíbil, že asociace zváží možnosti, jak tuto legislativní zátěž zvrátit.
Mohlo by vás zajímat
ČAFF také upozornil, že směrnice nepočítá s podobnými opatřeními v jiných sektorech průmyslu, a to i navzdory zodpovědnému přístupu farmaceutických firem, které již nyní využívají vlastní čistírny odpadních vod. Podle ČAFF jsou polutanty léčiv v odpadních vodách důsledkem lidské spotřeby a nemají přímý původ ve výrobním procesu.
