Střídání letního a zimního času se může zdát být jen drobnou nepříjemností, pro některé lidi ovšem může mít závažné zdravotní dopady, včetně kardiovaskulárních potíží. A to zejména při přechodu ze zimního na letní čas. I proto se proti střídání času staví některé významné světové odborné instituce, které upozorňují na možné negativní důsledky na lidské zdraví. Zrušení změny času v členských státech Evropské unie bylo před několika lety na spadnutí, došlo ale k odložení a není jasné, jaký bude další vývoj.

Dvakrát za rok si zhruba čtvrtina světové populace posune o jednu hodinu čas. I když se to může zdát jako pouhá drobná změna, pro část populace je spojena s menšími či většími zdravotními problémy. K zaznamenaným obtížím patří krátkodobá únava, mozková mlha či podrážděnost. Pro lidi, označované jako „sovy“ (chodí později spát a později vstávají), tyto obtíže mohou přetrvávat i týdny.

Podle americké kardiologické organizace American Heart Association však mohou být dopady změny času ještě závažnější, a to při přechodu na letní čas. Data studie hospitalizací v nemocnicích amerického státu Michigan ukazují nárůst počtu případů infarktu myokardu a cévních mozkových příhod. V případě infarktu myokardu je počet příjmů k hospitalizaci oproti průměrným dnům o 24 procent vyšší během pondělí následujícím po změně času. U ischemické cévní mozkové případy ukázala studie finských vědců nárůst o 8 procent ve dvou následujících dnech po změně času.

Pomohou malé změny k lepšímu spánku

„Ve skutečnosti přesně nevíme, proč počet infarktů a cévních mozkových příhod během přechodu na letní čas narůstá. Pravděpodobně je to spojeno s narušením vnitřních hodin organismu či cirkadiálních rytmů,“ vysvětlila kardioložka Maria Delgado-Lelievrová, která působí na lékařské fakultě University of Miami. Podle ní je důležité, aby si veřejnost byla tohoto zvýšeného rizika vědoma, zejména pokud se jedná o lidi, kteří už v minulosti těmito závažnými stavy prošli. I proto je důležité, aby lidé znali včasné příznaky infarktu myokardu či cévní mozkové příhody a dokázali je včas rozeznat a následně zavolat záchrannou službu.

Podle Delgado-Lelievrové se negativní dopady změny času také více projevují u obézních osob, lidí žijících s depresivním onemocněním či kognitivními poruchami. „Více než každý třetí dospělý nemá dostatečné množství spánku pro zdraví svého srdce. Přitom je důležité udržovat zdravé spánkové vzorce,“ dodala expertka s tím, že k nim patří například to, že člověk po zazvonění budíku skutečně vstane, a nezůstane v polospánku poté, co budík zamáčkne. Řešením je podle ní dát budík na druhou stranu místnosti. Velký vliv má také přirozené denní světlo, ideálně například v podobě procházky venku hned ráno. Ke kvalitnímu spánku přispívá taká vyvážená strava s dostatkem vlákniny ze zeleniny, ovoce, luštěnin a celozrnných obilovin. Naopak vysoký kalorický příjem později večer může spánek zhoršit, obdobně jako velké množství sladkých, alkoholických či kofeinových nápojů. Vhodné je před spaním také omezit používání elektronických zařízeních.

„Udělat malé změny ve svých denních zvycích může znamenat velký rozdíl v kvalitě vašeho spánku a celkovém zdraví. Místo toho, abyste usnuli před zapnutou televizí, si raději čtěte nebo si dělejte deníkového záznamy ze svého dne. Odložit telefon v jiné místnosti vás také může odradit od bezmyšlenkovitého scrollování v posteli,“ je přesvědčená kardioložka. Pokud je člověk schopen udělat, a hlavně udržet tyto malé změny k lepšímu, je pak podle ní lépe připraven na to, aby zvládl přechod na letní čas.

Mohlo by vás zajímat

Významný dopad na cirkadiální rytmy

Před negativními dopady střídání času na lidské zdraví varuje také British Sleep Society, profesní organizace lékařů, vědců a zdravotníků zabývajících se poruchami spánku. Ta dokonce vyzvala britskou vládu k tomu, aby tyto změny zcela zastavila a Velká Británie natrvalo přešla na Greenwichský čas, a tak snížila zdravotní rizika. Tato odborná společnost požaduje „ukončit střídání času dvakrát ročně, aby se předešlo akutním nežádoucím účinkům na zdraví, výkon a bezpečnost“.

Proti střídání času se staví také Jeffrey Kelu, který působí na Faculty of Life Sciences and Medicine King’s College London, který se věnuje výzkumu spánku a cirkadiálních rytmů. „Přibývají vědecké důkazy, že změny času, zejména na jaře, mají významný dopad na cirkadiální rytmy a spánkové zdraví. Naše vnitřní hodiny, které jsou synchronizovány zejména skrze vystavení se dennímu světlu, regulují základní fyziologické funkce, jako jsou cyklus usínání a probouzení, nebo metabolismus. Posouvání čas o jednu hodinu vytváří rozpojení mezi společenským časem a přirozeným střídáním světla a tmy, a tak narušuje cirkadiální rytmy,“ popsal.

Ke krátkodobým negativním dopadům změny zimního na letní čas patří náhlé zkrácení doby spánku a obtíže s adaptací na dřívější vstávání. Výsledkem pak může být chronické „cirkadiální rozpojení“, tedy něco jako „společenský jet-lag“, což samo o sobě zvyšuje riziko obezity, metabolického syndromu a poruch nálady. Podle něj by tak střídání času mělo skončit nejen ve Velké Británii, ale na celém světě, a to právě ze zdravotních důvodů.

Změny času měly ve státech Evropské unie skončit už v roce 2021. Evropský parlament v roce 2019 schválil, že si členské jednotlivé státy zvolí, zda si ponechají přirozený přírodní neboli „zimní“, nebo letní čas. Kvůli pandemii covidu byla ale realizace odložena. Členské státy se navíc neshodly, jaký čas by měl vlastně platit po celý rok – zda. K jednání o tomto tématu by se europoslanci měli vrátit v příštím roce.

Autorka je externí spolupracovnicí redakce. Je zaměstnána na Ministerstvu zdravotnictví v odboru ochrany veřejného zdraví.