Zaveďme povinné ePoukazy či pravidelné tendry na ředitele fakultek, navrhují poslanci

Povinný ePoukaz, elektronický očkovací průkaz nebo pravidelné tendry na ředitele fakultních nemocnic – to jsou některé z pozměňovacích návrhů, které byly v rámci druhého čtení ve sněmovně ve středu v podvečer načteny k novele zákona o elektronizaci zdravotnictví. Vzápětí poslanci projednali ve druhém čtení také vyčlenění kategorizačního stromu zdravotnických prostředků do samostatného zákona, a i tady přibylo několik pozměňovacích návrhů. Konkrétně se týkají oprav elektrických vozíků a monitorace glukózy u diabetiků.

Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví zavádí EZKartu, eŽádanku a sdílený zdravotnický záznam. Ve druhém čtení k ní poslanci načetli celkem šest pozměňovacích návrhů. Čeho se týkají?

Souhrnný pozměňovací návrh koaličních poslanců Michaely Šebelové, Martiny Ochodnické, Zdenky Němečkové Crkvenjaš, Toma Philippa a Vlastimila Válka zahrnuje úpravy několika zákonů. V zákoně o ochraně veřejného zdraví zavádí elektronický očkovací průkaz a upravuje hygienické registry, kdy vzniká nový informační systém infekčních nemocí a výkonu státního zdravotního dozoru s jednotlivými moduly podle oblastí, jimž se věnují, jako například tuberkulóza, pohlavní nemoci či kategorizace prací. Dále dochází k dílčím změnám v oblasti laboratorních hlášení podle zákona o zdravotních službách či k rozšíření okruhu zapojených správ sociálního zabezpečení do systému započitatelných doplatků. Změna také obsahuje zakotvení dohody s mladými lékaři ohledně rozsahu a počtu školenců na počet školitelů a další rozvoj systému administrace vzdělávání ve zdravotnictví.

Důležitou novinku představila na plénu šéfka zdravotního výboru Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), která návrh předložila spolu s Tomem Philippem, Michaelou Šebelovou a Martinou Ochodnickou. „Jedná se o povinné ePoukazy. Už v dnešní době funguje elektronická preskripce zdravotnických prostředků. Je to zavedený funkční systém, nicméně stále existují provozovny, je jich menšina, ale existují, které tento systém ještě neakceptovaly a které nevydávají zdravotnické prostředky na ePoukaz. Myslím si, že v rámci digitalizace už je načase to změnit,“ říká Němečková Crkvenjaš ke změně, po níž už nějakou dobu odborná veřejnost volá. Předkladatelka zdůrazňuje, že stejně jako u eReceptů budou fungovat výjimky, kdy bude možné nahradit elektronický poukaz papírovým.

Připomeňme, že ePoukazy fungují už od května 2022, ovšem na dobrovolné bázi. Uživatelé tak přicházejí o možnost mít komplexní přehled o tom, jaké prostředky má pacient předepsané a na co má kdy nárok. Se zavedením povinnosti by se také podle experta na zdravotnické právo ze vzdělávací a konzultační společnosti Porta Medica Jakuba Krále vymýtilo takzvané batožení, což je forma kšeftování s papírovými poukazy, které jsou již vyplněné, načež je někdo od dodavatele sesbírá a vypere přes určitou výdejnu zdravotnických prostředků (problematice jsme se věnovali také například zde či zde).

Mohlo by vás zajímat

Nejen velké stavby a jiné podobné zakázky. V Motole se podle policie uplácelo i kvůli pojištění

„Rád bych pochválil předkladatele pozměňovacího návrhu, že jsme se od diskuzí a deklarací na konferencích po dobu několika let konečně posunuli k činu, který zásadně pomůže českým pacientům, zpřehlední výdej a preskripci zdravotnických prostředků a eliminuje prostor pro vekslování s vyplněnými poukazy po vzoru raných 90. let,“ říká k tomu Jakub Král, který připomíná, že povinný ePoukaz podporují jak ministerstvo zdravotnictví a SÚKL, tak pacienti, dodavatelé a v zásadě i zdravotní pojišťovny.

Tendr na ředitele fakultky každých pět let, navrhují Piráti

S pozměňovacím návrhem k zákonu o elektronizaci přišel také Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Smyslem pozměňovacího návrhu i po dohodě s kolegy z ministerstva zdravotnictví je, abychom dokázali propojit Českou správu sociálního zabezpečení a její okresní pracoviště na kmenové registry zdravotnických pracovníků. Například pro zjednodušení a zrychlení takových věcí, jako je vyřizování žádosti o důchod, posuzování zdravotního stavu a tak dále,“ přibližuje.

Pirátští poslanci zase načetli pozměňovací návrh týkající se tendrů na ředitele fakultních nemocnic. „Navrhujeme transparentní výběrová řízení na pozici ředitele fakultní nemocnice s pravidelným intervalem přesoutěžení, přičemž funkční období ředitele se omezuje na zákonem stanovených pět let, přičemž by nikdo nemohl být jmenován do funkce ředitele fakultní nemocnice více než dvě po sobě funkční období,“ představuje návrh Klára Kocmanová.

„Domnívám se, že situace, kdy někdo je na funkci ředitele fakultní nemocnice 20 až 25 let, kterou jsme tady měli, není úplně zdravá. Na jednu stranu se domnívám, že je potřeba využít zkušeností lidí, kteří jsou v těchto funkcích, na druhou stranu je potřeba zavést systém, ve kterém dochází k přirozené obměně a cirkulaci tak, aby se nemohly vytvářet nějaké nežádoucí vazby tak, jako jsme to viděli právě v kauze Motol,“ doplňuje Jakub Michálek.

Návrh poslanců SPD Vladimíra Zlínského, Karly Maříkové a Vladimíry Lesenské se týká snížení pokuty v případě, že zapisující osoba v elektronické dokumentaci nezaznamená, neopraví, nevymaže nebo uvede nesprávný údaj, z 25 na 10 tisíc korun a z 50 na 25 tisíc s tím, že maximální výše pokuty je pro malá zdravotnická zařízení demotivující a může přispět k ukončení činnosti. Druhý pozměňovací návrh této skupiny poslanců se zaměřuje na sdílený zdravotní záznam, kam požadují zanést údaje o chronických infekčních onemocněních jako je AIDS, žloutenka typu B a C či aktivní TBC.

Úhrada výměny baterky i u vozíků ve vlastnictví pacienta

Sněmovna ještě ve středu večer stihla ve druhém čtení projednat zákon, který vyčleňuje kategorizační strom zdravotnických prostředků z přílohy zákona o veřejném zdravotním pojištění do zákona samostatného. Důvodem je, aby bylo možné rychle reagovat na praxi a reflektovat v zákoně novinky, které přicházejí – což v rámci přílohy nejdůležitějšího zdravotnického zákona nebylo reálné. Zároveň změna umožňuje preskripci některých stomických pomůcek specializovaným sestrám a zavádí nárok na úhradu kontinuální monitorace glykemie i pro pacienty s cukrovkou druhého typu (podrobně jsme psali například zde).

K zákonu podal pozměňovací návrh Vít Kaňskovský (KDU-ČSL) spolu s Tomem Philippem, Martinou Ochodnickou, Michaelou Šebelovou a Zdenkou Němečkovou Crkvenjaš. Návrh řeší dlouhodobou nerovnost mezi dvěma skupinami zdravotně handicapovaných osob, které potřebují elektrický invalidní vozík.

„Zde se navrhuje úprava u nejčastějšího zásahu po dobu životnosti elektrického vozíku, a to jsou výměny baterií. Uživatelé, kteří mají elektrický vozík ve svém vlastnictví, dopláceli mnohem víc než ti, za které to platila takřka plně zdravotní pojišťovna. Tímto návrhem diskrepanci alespoň částečně odstraňujeme a ti uživatelé elektrických vozíků, kteří je mají ve svém vlastnictví, budou mít z větší části výměny baterií hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Zůstane tam menší doplatek,“ načrtává Kaňkovský.

Tři pozměňovací návrhy pak předložil Josef Flek (STAN), přičemž všechny se týkají monitorace glukózy u diabetiků. V prvním z nich se jedná například o to, aby bylo preskripční omezení dotčených úhradových skupin rozšířeno i na praktika a internistu. Mění se také úhradový limit dané skupiny ze 41 888 korun na 44 751 korun ročně u pacientů s diabetem 1. typu a z 35 553 na 34 785 korun ročně u pacientů s diabetem 2. typu. Druhý pozměňovací návrh je alternativou k prvnímu, pouze s jinými úhradovými limity (47 450 korun ročně u pacientů s diabetem 1. typu a 34 785,57 korun ročně u pacientů s diabetem 2. typu). Třetí pak upravuje indikační omezení pro pacientky v těhotenství a dětské pacienty. 

„První návrh vznikl jako kompromisní výsledek dlouhé, náročné a místy až vyhrocené diskuze mezi ministerstvem zdravotnictví, zdravotními pojišťovnami, Českou diabetologickou společností, dotčenými dodavateli glukózových senzorů a zástupci diabetických pacientů. Ten má nakonec podle všeho podporu všech včetně ministerstva zdravotnictví a VZP. Druhý pozměňovací návrh se liší jen výší úhradového limitu, kdy je úhrada stanovena na vyšší úrovni jako důsledek obav, že se dodavatelé cenově nepřizpůsobí a někteří pacienti s diabetem 1. typu si na senzory budou nově muset doplácet. Třetí pozměňovací návrh je opět konsenzuální a rozšiřuje úhradu glukózových senzorů i pro skupinu některých těhotných diabetiček. Návrh v úterý schválila Kategorizační komise, díky tomu si získal též podporu ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven. Ve třetím čtení se tedy bude hrát především o to, zda poslanci uvěří více argumentům dodavatelů a pacientů ohledně rizika spoluúčasti pro ohroženou skupinu diabetiků, nebo spíše vyslyší argumenty zdravotních pojišťoven, které ubezpečují, že nic podobného nehrozí,“ přibližuje gró návrhů Jakub Král.