Izrael zažívá krizi v oblasti duševního zdraví v důsledku války s teroristickým hnutím Hamás. Po 7. říjnu 2023 došlo v zemi k dramatickému nárůstu výskytu post-traumatické stresové poruchy, úzkostí a deprese. Výjimečné nejsou ani případy, kdy se všechny tyto duševní problémy objevují současně. Přesto se lidé, kteří potřebují odbornou pomoc, potýkají s dlouhými čekacími lhůtami a omezenými kapacitami služeb. Tamní ministerstvo zdravotnictví přiznává, že systém byl v krizi už před začátkem války. Odbornou péči kvůli psychickým problémům souvisejícím s válkou přitom bude v budoucnu potřebovat zhruba 900 tisíc Izraelců, což je téměř desetina obyvatel. Vyplývá to ze zprávy izraelského úřadu nejvyššího státního kontrolora a ombudsmana, informoval o ní deník The Jerusalem Post.

Izraelské ministerstvo zdravotnictví čelí dlouhodobé kritice, že není schopné zajistit dostatečné kapacity v oblasti péče o duševní zdraví. Navzdory tomu, že potřeba péče po masakru 7. října a během následných měsíců války s teroristickým hnutím Hamás výrazně vrostla. Pomoc se však mnohdy nedostává ani těm nejpotřebnějším. „Izrael má morální povinnost léčit ty, jejichž duševní zdraví bylo zraněno,“ citoval The Jerusalem Post Matanyahu Englmana, který vede zastává funkci ombudsmana a současně nejvyššího státního kontrolora (v Izraeli jeden úřad spojuje obdobu českého úřadu ombudsmana a Nejvyššího kontrolního úřadu, pozn. red.).

Jeho úřad před pár dny zveřejnil první ze série zpráv mapujících situaci v zemi po 7. říjnu 2023. Dokument se věnuje oblasti duševního zdraví a upozorňuje na závažné systémové nedostatky. „Vláda a její vedení musí vytvořit komplexní a dlouhodobý plán pro ty, kteří byli poškozeni 7. října a ve válce mezi Izraelem a Hamásem, a zajistit pro to potřebný rozpočet,“ dodal ombudsman s tím, že se obrátil na premiéra země už měsíc po začátku války upozorňoval ho na to, že systém péče o duševní zdraví selhává: „Systém péče o duševní zdraví, který už před 7. říjnem měl problémy s fungováním, se v prvních dnech války zhroutil.“

Pomoc se nedostala ani přeživším teroristického útoku 7. října

Zpráva úřadu potvrzuje závažné dopady války na duševní zdraví Izraelců, kdy post-traumatickou stresovou poruchou (PTSD), úzkostí, depresí či vzájemnou kombinací těchto obtíží trpí až více tři miliony osob. Podle výzkumu, který je součástí zprávy úřadu, 38 % dotazovaných uvedlo alespoň jeden příznak PTSD, z tohoto počtu pak 16 % trpí závažnými symptomy. Dalších 32 % respondentů uvedlo příznaky deprese a 21 % pak symptomy úzkosti.

Zhruba 900 tisíc Izraelců s příznaky PTSD, úzkosti, deprese či jejich kombinací bude potřebovat podle zprávy odbornou péči. Jak upozorňuje deník, samo izraelské ministerstvo zdravotnictví odhaduje, že 340 tisíc osob bude potřebovat léčbu, aby u nich nedošlo k rozvoji PTSD se závažnými dopady na jejich fungování. Podle Englmana však tyto počty mohou závratně vzrůst.

Navzdory velkému počtu osob s psychickými problémy, naprostá většina z nich (90 %) doposud nezískala potřebnou odbornou pomoc, a to včetně těch, kteří patří mezi přeživší teroristického útoku Hamásu na jihu země. Většina z nich (77 %) doposud nevyhledala odbornou pomoc. Mezi těmi, kteří zažili raketové útoky teroristického hnutí Hamás, se pak jedná o 90 % osob bez péče.

Mohlo by vás zajímat

Hlavním důvodem, který uvedlo 38 % respondentů, byly dlouhé čekací lhůty. Mezi dubnem a květnem 2024, kdy zpráva vznikala, byla čekací doba na péči v průměru 6,5 měsíce, a nedošlo k jejímu zkrácení, zejména kvůli nedostatečným kapacitám zdravotnického systému a nedostatku odborného personálu.

„Zpoždění v případech, které vyžadují léčbu, mohou vést k tomu, že se příznaky duševního onemocnění mohou stát trvalými, pokračujícímu utrpení a také závažnému poškození v oblasti společenského fungování, rodinných vztahů a zaměstnání,“ uvádí zpráva s tím, že druhým nejčastějším důvodem, proč lidé s psychickými problémy nevyhledali pomoc, bylo to, že nevěděli, zda je péče dostupná. Téměř pětina dotazovaných (19 %) pak uváděla, že nevěří poskytovatelům péče a 17 % se pak obávalo o bezpečnost svých důvěrných informací.

Na skutečnost, že se ani přímým obětem teroristického útoku ze 7. října nedostává odpovídající pomoci, opakovaně upozorňují také jejich nejbližší. Na jednání sociálního výboru izraelského parlamentu se loni v listopadu dostal i příběh Shiral Golan, mladé dívky, která přežila masakr během hudebního festivalu Nova 7. října, avšak v loňském roce skončil její život sebevraždou. „Myslím, že by se uzdravila, ale uzavřela sama sebe v bolesti a nedokázala se otevřít. Neměla jsem možnosti, jak jí pomoci,“ popsal bezmoc její matky Yafy zpravodajský portál i24. Bratr zemřelé Eyal otevřeně mluvil o své frustraci z toho, jak zdravotnický systém nefunguje a dostatečně nepomáhá přeživším, kteří jsou „ponecháni sami, když mají čelit byrokracii“.

„Navzdory jasné potřebě se jen 0,6 % populace dostane péče v oblasti duševního zdraví. Proč? Protože systém selhává. Čekací listiny jsou dlouhé měsíce, což je samo o sobě odrazující, a dokonce i ti, kteří se snaží získat pomoc, mají problém najít vhodného terapeuta, takže mnozí zůstávají bez péče, kterou zoufale potřebují,“ shrnul ve svém komentáři pro The Jerusalem Post Kenneth Brander, americký rabín a prezident mezinárodní organizace Ohr Torah Stone. Podle něj je Izrael zemí, která dokáže mobilizovat značné zdroje a čelit krizím, včetně těch zdravotních, což se potvrdilo během pandemie covid-19. Proto by všechny židovské instituce, včetně těch náboženských, měly z duševního zdraví učinit naprostou prioritu, protože současná situace není řešitelná jen v ambulancích či terapeutických pracovnách.

Ministerstvo zdravotnictví závěry zprávy odmítá

V reakci na zveřejněnou zprávu izraelské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že zpráva „není odborně správná a špatně interpretuje psychologické dopady události, což vede k nesprávným závěrům ohledně krokům ministerstva v této oblasti“.

„Navíc závěry zprávy ohledně rozsahu počtu osob, které potřebují léčbu v oblasti duševního zdraví, mohou vytvářet pocit chronické bezmoci a poškodit odolnost izraelských občanů, což je nejen nesprávné, ale dokonce škodlivé pro veřejnost,“ odmítl resort závěry zprávy. Nicméně připouští, že systém péče o duševní zdraví byl v krizi ještě před 7. říjnem 2023 a není schopen uspokojit potřeby veřejnosti během války: „Systém není dokonalý, a ještě je třeba udělat mnoho kroků k jeho zlepšení.“

Autorka je externí spolupracovnicí redakce. Je zaměstnána na Ministerstvu zdravotnictví v odboru ochrany veřejného zdraví.