Domácí ošetřovatelská péče se podle dat ministerstva zdravotnictví dostává jen desetině lidí, kteří by ji potřebovali. V řadě regionů kapacity chybí. Počet pacientů nad 75 let, o které pečuje domácí sestra nebo pracovníci domácího hospicu, za deset let vzrostl o polovinu na více než 31 tisíc. Ministerstvo zdravotnictví proto ve spolupráci se zástupkyněmi České gerontologické a geriatrické společnosti představilo Národní plán geriatrické péče – strategický dokument zaměřený na zajištění kvalitní a dostupné péče pro rostoucí skupinu geriatrických pacientů.
„Komunitní ošetřovatelská péče nemá dostatečné kapacity. Velké množství těchto pacientů umírá na akutních lůžkách nemocnic. V řadě regionů není dostatečně dobudován prstenec komunitních ošetřovatelských služeb,“ řekl na páteční tiskové konferenci k Národnímu plánu geriatrické péče do roku 2035 ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Péče doma je přitom podle odborníků pro veřejné zdravotnictví levnější než opakované pobyty na akutních lůžkách nemocnic. Do roku 2040 se navíc počet seniorů na 85 let zdvojnásobí.
V současnosti podle dat ministerstva zdravotnictví žije s omezenou soběstačností asi 70 tisíc lidí nad 75 let. O třetinu z nich se starají jejich rodiny, pětina je v některém ze sociálních zařízeních. „Starý člověk, který si udrží co nejlepší funkční stav, tak je to ve výsledku i ekonomický přínos. I když náš první cíl je kvalita života,“ popsala místopředsedkyvě České gerontologické a geriatrické společnosti Hana Vaňková.
Kapacit se nedostává ani v lůžkové péči nebo lékařů specializovaných na geriatrii, tedy oboru zaměřeném na starší nemocné s kombinací několika chorob, silnou medikací a omezenou soběstačností. Geriatrů je 138, skoro čtvrtina z nich v penzi či předdůchodovém věku. Podle Duška je jich třeba až trojnásobek. Loni jich atestovalo pouze 15.
“Mezi zásadní otázky, které už nyní řešíme, patří nejen zajištění kapacit poskytovatelů a sociálně-zdravotní podpory pro narůstající počet geriatrických pacientů, ale i to, kolik pacientů vlastně geriatrickou péči vyžaduje a kolik pacientů by profitovalo z preventivní péče bránící ztrátě funkčnosti. Preventivní péče je totiž úzce spjatá s mírou rizika potřeby geriatrické péče, které s věkem narůstá. V neposlední řadě je zcela zásadní i zajištění kapacit odborného personálu, lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků, včetně všeobecných sester, jejichž vzdělávání podpoří nový vládní program,” vysvětlil také Dušek.
Mohlo by vás zajímat
Maximalizovat kvalitu života geriatrických pacientů
Hlavním cílem Národního plánu je podle ministerstva v období následujících 12 let maximalizovat zdraví, soběstačnost a kvalitu života křehkých geriatrických pacientů, a to prostřednictvím podpory zdravého stárnutí, prevence patologického stárnutí a rozvoje oboru geriatrie včetně provázanosti s dalšími oblastmi zdravotní a sociální péče. „Stárnutí populace je realitou, na kterou musíme aktivně reagovat už nyní. Nestačí pouze zajišťovat péči, je třeba podporovat prevenci, zvyšovat informovanost a zlepšovat spolupráci napříč zdravotními i sociálními službami,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Na tvorbě Národního plánu rozvoje geriatrické péče spolupracovalo Ministerstvo zdravotnictví s Českou geriatrickou a gerontologickou společností. „Představený plán je výsledkem vynikající spolupráce odborné veřejnosti, Ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven a mnoha dalších. Díky němu se výrazně zvýší připravenost české společnosti na stárnutí a péči o pacienty potřebující geriatrickou péči, která je z definice mezioborová a je tak nutná spolupráce napříč oblastmi. Zcela zásadní je v tomto směru ale i osobní odpovědnost každého, aby se staral o své zdraví, a to mu vydrželo co nejdéle. Předpokladem kvalitní péče je vzdělávání všech zdravotnických i sociálních pracovníků, rozvoj vědy a geriatrie jako významného lékařského oboru a zavádění vědeckých poznatků do praxe,“ uvedla předsedkyně této odborné společnosti Božena Jurašková.
Dokument vznikl na základě intenzivní práce Pracovní skupiny pro koncepční řešení rozvoje geriatrické péče, jejímiž členy jsou dále také zástupci odborných lékařských společností, zdravotních pojišťoven, Ministerstva práce a sociálních věcí, asociací krajů a nemocnic i dalších klíčových institucí.
