Přínosy vakcinace bohatě převyšují její náklady, přesto na ní jde jen 0,5 procenta evropských zdravotnických rozpočtů. Pozornost k benefitům očkování se snaží upřít i blížící se Světový imunizační týden. Iniciativy mají za cíl kontrovat znepokojujícím trendům, kdy se Evropa potýká s rychle stárnoucí populací, rostoucí zátěží chronických onemocněních a tzv. permakrizí – tedy souběhem geopolitických konfliktů, klimatických výzev a ekonomické nestability. Svůj podíl na nízké proočkovanosti má i šíření dezinformací.

V tuto chvíli přichází apel na politiky a veřejnost k přehodnocení přístupu k prevenci ve zdravotnictví, a zejména k očkování. Výzvu artikuluje zpráva analytického centra The European House – Ambrosetti, vypracovaná ve spolupráci s Vaccines Europe a Mezinárodní federací farmaceutických výrobců a asociací (IFMPA), která upozorňuje, že právě očkování by mělo být klíčovým pilířem udržitelnosti evropských zdravotních, sociálních a rozpočtových systémů. Přesto zůstává podfinancované a čelí nové, alarmující hrozbě: vakcinační únavě.

Zahlceni informacemi i dezinformacemi

Autoři studie poukazují na to, že očkování není jen otázkou zdraví, ale i tvrdých čísel. „Každé jedno euro investované do preventivní zdravotní péče přináší návratnost 14 eur. U dospělého očkování se tento poměr zvyšuje až na 19:1, a v případě vakcinace proti pneumokokům dokonce na 33:1,“ píše se v dokumentu. A přesto je v současnosti do očkování v průměru investováno jen 0,5 procenta národních zdravotnických rozpočtů.

Jedním ze souvisejících jevů k této podinvestovanosti je fenomén, který se naplno rozvinul po pandemii covid-19, a to tzv. vakcinační únava. Tento pojem označuje psychologický a sociální jev, kdy dochází ke snižování ochoty obyvatelstva podstupovat očkování, a to i přes jednoznačné zdravotní benefity a vědecké důkazy o jeho účinnosti a bezpečnosti. Vakcinační únava je výsledkem kombinace faktorů: vyčerpání z opakovaných očkovacích kampaní, informační zahlcení, rostoucí nedůvěra ve státní instituce, šíření dezinformací na sociálních sítích i pocit, že pandemie je „za námi“ a další vakcíny již nejsou třeba.

Útok trojité epidemie

Tento vysoce rizikový trend může vést k opětovnému nárůstu onemocnění, která byla díky očkování v Evropě téměř vymýcena. Navíc ohrožuje nejen jednotlivce, ale i celou společnost – zejména seniory a chronicky nemocné, kteří jsou na kolektivní imunitě závislí. „Evropa se každoročně potýká s „trojnásobnou epidemií“ (chřipka, RSV a Covid-19), která kromě úmrtí a dlouhodobé invalidizace výrazně zatěžuje zdravotnické systémy a způsobuje značné ekonomické náklady,“ uvádí zpráva. V roce 2050 bude téměř třetina obyvatel EU starší 65 let a více než 10 procent bude starších 80 let.

Očkování podle autorů neslouží jen jako obrana proti infekcím, ale i jako nástroj pro zmírnění následků chronických onemocnění. Studie dokládá, že například lidé s kardiovaskulárními chorobami mají vyšší riziko infarktu po prodělání chřipky. Očkování tak nejen chrání před nemocí samotnou, ale i snižuje riziko zhoršení celkového zdravotního stavu a přetížení zdravotních zařízení.

Zdravotnictví strategickým odvětvím

Zásadní poselství zprávy proto míří směrem k evropským politikům a institucím: je třeba přestat považovat výdaje na prevenci za náklady — a začít je chápat jako investice. Nový rámec ekonomického řízení EU (New Economic Governance Framework, NEGF), který vstoupil v platnost v dubnu 2024, zavádí větší rozpočtovou flexibilitu v oblastech jako je obrana, digitalizace, nebo zelená transformace. Autoři vyzývají, aby do těchto prioritních kategorií byly zahrnuty i investice do zdraví, konkrétně do očkování a prevence.

„Výdaje na prevenci a očkování by měly být osvobozeny od standardních pravidel rozpočtového deficitu a dluhu, podobně jako výdaje na obranu. Je to investice do bezpečnosti – jen ne vojenské, ale zdravotní,“ konstatuje dokument. Tento krok by umožnil členským státům pružněji a efektivněji plánovat preventivní strategie, bez strachu z fiskálních sankcí.

Mohlo by vás zajímat

7 dní osvěty

Strhnout pozornost veřejnosti na význam očkování se každoročně snaží i globální iniciativa organizovaná Světovou zdravotnickou organizací (WHO) nazvaná Světový imunizační týden. Akce zdůrazňuje význam vakcinace pro ochranu zdraví lidí všech věkových skupin – od novorozenců po seniory – a podporuje rovný přístup k očkování na celém světě.

Během tohoto týdne, který letos připadá na 24. až 30. dubna probíhají různé vzdělávací kampaně, semináře a akce, které informují veřejnost o přínosech očkování, jako je eradikace některých nemocí (např. pravých neštovic) nebo výrazné snížení výskytu nemocí, jako jsou spalničky, zarděnky či dětská obrna. Kromě toho se kampaň zaměřuje na boj proti dezinformacím o vakcínách a na posílení důvěry v očkovací programy.

Letošní motto „Očkování pro všechny je v lidských silách“ klade důraz na kolektivní odpovědnost a dostupnost vakcín, zejména v rozvojových zemích, kde stále přetrvávají mezery v imunizačních programech. Cílem je nejen chránit jednotlivce, ale také budovat kolektivní imunitu, která brání šíření nemocí v komunitách.