Sebevědomí a ambice se vrací do Evropy – bude to stačit na zlomení trendu a nalákání investorů? Na včerejší schůzi výboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví (SANT) se debatovalo o budoucnosti biotechnologií. Setkání se odehrálo v kontextu připravovaného návrhu Aktu o biotechnologiích, který má Evropská komise předložit příští rok. Europoslanci z různých politických frakcí se vesměs shodli na nutnosti vytvořit příznivé podmínky pro rozvoj biotechnologického sektoru v Evropě a podpořit větší investice do výzkumu, vývoje i praktických aplikací. Debata odhalila nejen širokou politickou podporu, ale také množství různých akcentů – od podpory malých a středních podniků až po důraz na etiku a rovný přístup k inovacím.

Margarita de la Pisa Carriónová z frakce Patrioti pro Evropu označila biotechnologie za sektor s obrovským potenciálem generovat prosperitu a nová pracovní místa. Zdůraznila, že Evropa je sice lídrem ve vědeckých poznatcích, ale zaostává v jejich praktickém využití. „Jsme lídry ve znalostech, ale ne tolik v aplikacích,“ uvedla a dodala, že „Evropa je číslo jedna v publikacích, ale často to jsou třetí strany, které toho využijí v konkrétních aplikacích.“ Podle ní je nezbytné definovat nový rámec, který umožní efektivnější přenos vědeckého poznání do praxe a zároveň podpoří růst firem, zejména těch menších. „Je třeba odbourat překážky, které brání růstu firem v Evropě,“ vyzvala.

Správné načasování?

Podobně vystoupila i Marta Temidová z Progresivní aliance socialistů a demokratů, která podpořila snahu Komise o vytvoření funkčního regulačního rámce, ale zároveň varovala před přehnaně komerčním přístupem. Zároveň poukázala na geopolitický kontext, v němž se diskuse odehrává. „Evropa může vystoupit do popředí. Říct, že se na nás mohou ostatní země spolehnout,“ prohlásila a dodala, že současná situace ve Spojených státech, kde podle ní v důsledku škrtů ve výdajích nejrůznějších federálních agentur dochází k ústupu z biotechnologické oblasti pod vedením administrativy Donalda Trumpa, nabízí pro EU příležitost k posílení své pozice (více jsme psali zde).

Z konzervativních řad se ozval Michele Picaro (ECR), který volal po intenzivnější spolupráci mezi výzkumnými institucemi, univerzitami, průmyslem a státem. Tento ekosystém podle něj musí být podpořen tak, aby investice přinášely výsledky a vedly ke konkrétním inovacím. Ignazio Marino ze Zelených pak upozornil, že při jakýchkoli změnách v legislativě nesmí být obětována bezpečnost. „Měly by být před schválením předmětem nezávislých, rigorózních a dlouhodobých posouzení zdravotnických rizik,“ uvedl s odkazem na nutnost zachování přísné kontroly biotechnologických produktů.

Ochromeni odlivem mozků

Zástupce lidovecké frakce Andreas Kulja upozornil na dlouhodobý odliv investic do biotechnologického výzkumu mimo Evropu. „Podíl Evropy na klinických hodnoceních se propadl z 25 na 19 procent a tři čtvrtiny našich nejúspěšnějších studentů odchází do USA,“ varoval. Za klíčové považuje vytvoření jednotného, předvídatelného a proinvestičního regulačního prostředí, které podpoří nejen investory, ale i malé a střední podniky. Podle něj mohou nové směrnice a nařízení tento negativní trend zvrátit a navrátit Evropě ztracenou pozici.

Slovo si vzal i bývalý evropský komisař pro zdraví a současný europoslanec Vytenis Andriukaitis. Ten věří, že Akt o biotechnologiích vytvoří základ pro rozvoj inovativních léčiv a medicíny obecně. Zvláštní naděje vkládá do projektů jako „1+ milion genomů“ nebo Evropské referenční sítě, které mohou podle něj znamenat skutečný průlom. Zároveň však varoval, že je nutné nezapomínat na etické otázky a zajistit transparentnost celého procesu. Romana Jerkovićová ze stejné frakce pak varovala, že „inovace samy o sobě nic neznamenají bez rovného přístupu“. Kritizovala nerovnoměrnou dostupnost nových terapií v různých členských státech a označila to za „politické selhání, které podkopává princip rovnosti a solidarity v EU.“

Optimismus nad schopnostmi Evropy vyjádřil také Tomislav Sokol (EPP), který věří, že kontinent má šanci dostat se na špičku světového vývoje v biotechnologiích. Varoval však, že pokud chce Evropa hrát v této oblasti globální roli, musí se stát atraktivnější pro investory. V této souvislosti připomněl závěry tzv. Draghiho zprávy, která se věnovala zlepšení investičního prostředí v EU.

Mohlo by vás zajímat

Medicína budoucnosti

Biotechnologie ve zdravotnictví představují klíčový nástroj moderní medicíny, který umožňuje vývoj přesnějších diagnostických metod, účinnějších léků a dokonce i terapií šitých na míru konkrétnímu pacientovi. Díky pokroku v genetice a molekulární biologii je dnes možné rychle identifikovat příčinu onemocnění na úrovni DNA a navrhnout cílenou léčbu, která je efektivnější a má méně vedlejších účinků než tradiční metody. Lze tak říct, že biotechnologie posouvají lékařskou péči směrem k personalizované medicíně.

Jedním z nejvýznamnějších přínosů biotechnologií je výroba biologických léků – například inzulinu, růstového hormonu nebo monoklonálních protilátek, které se využívají při léčbě rakoviny, autoimunitních nemocí nebo virových infekcí. Biotechnologie rovněž umožňují vývoj nových vakcín, například těch na bázi mRNA, jako byly ty proti onemocnění covid-19.