Na čtvrtém ročníku summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví zaznělo jasné poselství: Bez masivní digitalizace a promyšleného zavádění inovací nebude možné dlouhodobě zajistit efektivní a finančně udržitelný provoz českého zdravotnictví. Panelová diskuze věnovaná tomuto tématu přinesla pohledy klíčových aktérů systému – ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka, ředitele Zdravotnických zařízení Ministerstva spravedlnosti Ondřeje Felixe a majitele a generálního ředitele MEDDI hub Jiřího Peciny.
Ministr Vlastimil Válek hned v úvodu mírnil přehnaná očekávání, která se dnes často pojí s moderními technologiemi, jako je umělá inteligence či telemedicína. Podle něj sice již v českém prostředí nacházejí své místo, důležitá je ale systémová změna. „Pro Českou republiku bude největším průlomem dokončení digitalizace zdravotnictví,“ zdůraznil s tím, že automatizované sdílení informací mezi zdravotnickými zařízeními přinese zásadní efektivitu i komfort pacientům.
Budoucnost podle ministra spočívá ve zcela hladkém toku dat mezi poskytovateli péče. „Informace se budou automaticky přelévat do informačních systémů. Žádanka, kterou lékař vystaví, se ihned nahraje do systému toho, kdo vyšetření provede, a následný nález se opět automaticky objeví v informačním systému toho, kdo žádanku vystavil. Stejně tak se do něj automaticky nahraje propouštěcí zpráva. Toto vnímám jako největší revoluci,“ řekl Válek. Klíčovým krokem je podle něj aktuálně projednávaná novela zákona o elektronizaci zdravotnictví, od které si slibuje vytvoření jednotného digitálního prostředí. „Máme kompletně připravenou elektronizaci zdravotnictví a všechny projekty budou od 1. ledna 2026 fungovat,“ sdělil pevně.
Méně papírování, více péče
Ředitel VZP Zdeněk Kabátek se s ministrem shodl v tom, že digitalizace představuje nejvýznamnější nástroj pro zvýšení efektivity systému a odstranění nákladových neefektivit. „Pokud se dostaneme do fáze, do které ministerstvo míří, tedy že zde budeme mít elektronické zdravotnictví, tak odstraníme celou řadu nákladových neefektivit v podobě duplicit, triplicit, zkrátka opakovaných vyšetření a návštěv lékaře,“ uvedl.
Kabátek dodal, že inovace neznamenají pouze finanční úspory, ale i vyšší kvalitu péče a lepší zkušenost pacienta. „Hlavně dostaneme do ruky nástroj, kterým budeme moci klienta provádět systémem nejenom efektivněji a nákladově vstřícněji, ale také lépe z pohledu kvality péče,“ řekl.
K umělé inteligenci se vyjádřil s důvěrou v její stále rostoucí roli. „Nástup bude postupný, ale exponenciální,“ uvedl s tím, že AI bude stále zásadnější při vyhodnocování dat. V kontextu nedostatku zdravotnického personálu pak ocenil přínos telemedicíny, která podle něj dokáže přesunout část agendy do virtuálního prostředí a tím ulevit přetíženým ordinacím. „Výsledkem může být snížení zátěže na pracovištích a odstranění zbytných kontaktů lékaře s pacientem,“ míní Kabátek. Důležitý je pro něj i čas, který digitalizace a AI mohou zdravotníkům ušetřit – jak připomněl, podle průzkumů tráví zdravotníci až 30 procent pracovní doby administrativou.
Vězeňské nemocnice dohánějí digitální skluz
Na složitosti implementace moderních technologií v méně standardních zdravotnických zařízeních upozornil Ondřej Felix, ředitel Zdravotnických zařízení Ministerstva spravedlnosti, která poskytují péči vězňům a příslušníkům Vězeňské služby ČR. Z hlediska inovací totiž vězeňská zařízení často zaostávají. „Ve vězeňských nemocnicích přichází zavádění nových technologií se zpožděním,“ přiznal s tím, že teprve nyní se pracuje na vytvoření centrální databáze. „Podařilo se nám posunout, ale máme před sebou ještě dlouhou cestu k tomu, dostat se na úroveň mimovězeňských poskytovatelů,“ řekl upřímně.
Jiří Pecina z MEDDI hub, který se dlouhodobě věnuje telemedicínským řešením, upozornil na důležitost nejen technologie samotné, ale i jejího přijetí společností. Jako příklad uvedl zkušenost Austrálie. „Když v Austrálii zaváděli telemedicínu, tak dala 90 procent do technologií a 10 procent do marketingu. A selhalo to. Když ji o deset let později zaváděli znovu, tak tento poměr udělali opačně a celá Austrálie má telemedicínu,“ popsal s tím, že je důležité i správné načasování. V českém kontextu očekává, že zájem o telemedicínu poroste ruku v ruce s odchodem generace Husákových dětí do důchodu, čímž vznikne větší tlak na dostupnost a kapacity zdravotní péče.
Panelová diskuse ukázala, že technologie mohou být klíčem k řešení mnoha problémů, které český zdravotnický systém trápí – od nedostatku personálu přes přetížení nemocnic až po neefektivní vynakládání prostředků. Zásadní ale bude, zda se podaří naplnit ambiciózní sliby, dokončit legislativní změny a především – proměnit inovace v realitu každodenní praxe.
Foto: Radek Čepelák
