Budoucí německá vládní koalice složená ze sociálních a křesťanských demokratů ladí poslední detaily programového prohlášení, včetně oblasti zdravotnictví. Už dříve se zástupci obou politických uskupení shodli, že reforma nemocniční sítě, kterou prosadila dosluhující vláda Olafa Scholze, dozná určitých změn. Mezi ně bude nejspíše patřit i mechanismus, jakým spolková vláda rozdělí potřebnou dodatečnou finanční injekci jednotlivým nemocničním zařízením. Finanční pomoc by neměla být plošná, nýbrž jasně a striktně cílená, uvedl s odkazem na zdroje z vyjednávacích týmů odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Německá nemocniční síť potřebuje finanční injekci ve výši čtyř miliard eur jako kompenzaci zvýšených nákladů v minulých letech v důsledku růstu cen energií, ale i následné inflace, která zásadně zdražila například zdravotnický materiál, ale vedla také ke zvýšení nominálních mezd nemocničního personálu.

Nelze nemocniční síť stále zalévat penězi

Podle Toma Bschora, někdejšího šéfa vládní komise pro přípravu nemocniční reformy, by však peníze neměly být poskytnuty plošně celé nemocniční síti, ale pouze těm zařízením, která budou právě s ohledem na nemocniční reformu potřebná.

„Je pravdou, že koaliční partneři (v budoucí spolkové vládě, pozn. red.) mají jasně v úmyslu finančně podpořit jen ty nemocnice, které budou v budoucnu potřeba,“ uvedl Bschor pro odborný deník Deutsches Ärzteblatt. Bschor také zdůraznil, že komise pro přípravu nemocniční reformy, kterou vedl, si byla ekonomických potíží řady německých nemocnic vědoma.

Ekonomická kondice mnoha německých nemocnic se zhoršovala navzdory faktu, že politici do nemocniční sítě v posledních letech nepřetržitě a fakticky bez rozdílu nalévaly další a další miliardy eur nad rámec prostředků, které nemocnicím plynou ze systémů zdravotního pojištění, jak zákonného, tak soukromého. „Tyto peníze prakticky odstranily tlak na nutnost systém reformovat, až se ukázalo, že není ekonomicky životaschopný,“ píše deník Deutsches Ärzteblatt.

Bezpečnostní příplatek

„Bylo by lepší restrukturalizovat lůžkové kapacity tak, aby každá nemocnice, která funguje rozumně, skončila na konci roku v černých číslech,“ uvedl Tom Bschor na adresu cílů nemocniční reformy i diskuse, která se o alokaci uvedených čtyř miliard eur vede.

Podle něho je důležité, aby se v připravované koaliční smlouvě mezi SPD a CDU/CSU nakonec objevila formulace, že zmíněné peníze budou vyplaceny „potřebným nemocnicím“. „Chceme investovat do nemocnic, s nimiž počítáme i v budoucnu, a nikoli do těch, které se stejně budou muset restrukturalizovat v rámci nemocniční reformy,“ dodal Bschor.

Mohlo by vás zajímat

A jako návod k určení, které nemocnice budou potřebné, a které nikoli, nabízí využít kritérium, které se opírá o takzvané bezpečností příplatky. Jedná se o mechanismus, dle něhož je možné určit u nemocnic něco jako strategický význam. Příkladem může být 121 nemocnic ve venkovských oblastech, které jsou vnímány jako důležité z hlediska zajištění primární péče, avšak nemají natolik velký objem výkonů, aby dokázaly své náklady zcela pokrýt.

Udržme rozumný rozsah primární péče

„Tento počet je ale pravděpodobně příliš nízký, vzhledem k tomu, jaké cíle si koaliční partneři v oblasti zdravotnictví stanovují,“ vysvětlil Bschor. Podle něho by roli měla hrát také doba dojezdu do nemocnic, případě by vláda mohla rozhodnout, že do nemocniční sítě strategického významu by mohly být zahrnuty všechny nemocnice v městských oblastech.

Aby nemocnice měla nárok na získání bezpečnostního příplatku, musí dnes splnit podmínku, že její případné uzavření by vedlo k tomu, že by nejméně pět tisíc obyvatel muselo cestovat do jiné nejbližší nemocnice déle než 30 minut.

Příplatky jsou ale v současnosti omezeny na základní péči v interně, chirurgii, porodnictví a pediatrii. „Určitě ale existují i neurologické obory, u nichž nepochybně existují důvody pro přiznání příplatku za bezpečnost,“ dodal Tom Bschor. O konečné podobě kritérií pro rozdělení dodatečných čtyř miliard eur se ale nejspíše ještě povede debata.