Německé domácnosti zřejmě vnímají neutěšenou ekonomickou situaci systému zákonného zdravotního pojištění. Naprostá většina z nich totiž očekává, že se už letos nebo v příštím roce zvýší pojistné na zdravotní i ošetřovatelskou péči. Vyplývá to z průzkumu společnosti Forsa, který s nechala zpracovat zdravotní pojišťovna AOK, a jehož závěry má k dispozici odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Zvýšení pojistného na zdravotní a ošetřovatelskou péči očekává už v letošním, nejpozději však v příštím roce, 86 procent Němců. Tedy skoro devět z deseti dotázaných. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu veřejného mínění, který si nechala vypracovat jedna z největších německých zdravotních pojišťoven AOK.
Takový trend ale ředitelka pojišťovny AOK Carola Reimannová považuje za nešťastný a je přesvědčena, že nenasytný systém nelze držet při životě pouhým neustálým navyšováním pojistných sazeb. „Po řadu let jsme byli svědky pokračování ve zvyšování dodatečné sazby pojistného, a tedy zvyšování finanční zátěže občanů. To nesmí pokračovat dále,“ uvedla Reimannová pro deník Deutsches Ärzteblatt.
Podle ní je na tahu spolková vláda. Ta by měla dostát své odpovědnosti za udržení finanční stability zdravotnického i sociálního systému a přijmout opatření, která budou tlumit neustálý, a poměrně rychlý, nárůst výdajů.
Zvyšování pojistného by mělo skončit
Němečtí občasné zvyšování dodatečných pojistných sazeb na zdravotní a ošetřovatelskou péči mají v docela živé paměti. K tomu poslednímu totiž došlo na přelomu loňského a letošního roku. Průměrná sazba dodatečné sazby pojištění v rámci systému zákonného zdravotního pojištění stoupla o více než 1,2 procentního bodu. A to z 1,7 na 2,92 procenta. V případě ošetřovatelské péče šla tato sazba vzhůru o 0,2 procentního bodu.
Z průzkumu také vyplynulo, že téměř každý druhý respondent už zvyšování sazeb pojistného na oba druhy pojištění poměrně značně pociťuje na své peněžence. Ve spolkových zemích bývalé NDR takto odpovědělo dokonce 52 procent dotázaných.
Mohlo by vás zajímat
Většina Němců si je vědoma, že zdravotnický systém není z finančního hlediska v dlouhodobě udržitelném stavu, a že je zapotřebí jej reformovat. A to právě na výdajové straně. Více než 90 procent dotázaných totiž uvedlo, že stabilizaci odvodů pojistného na zdravotní a ošetřovatelskou péči je nutné stabilizovat.
Devět z deseti uvedlo, že se s prostředky nakládá nehospodárně
Pětina dotázaných také uvedla, že s penězi z pojistného na zdravotní a ošetřovatelskou péči je nakládáno hospodárně. 70 procent dokonce uvedlo, že se s těmito prostředky nenakládá efektivně nebo se s jejich podstatnou částí plýtvá. Zbývající desetina neuměla otázku efektivnosti posoudit.
„Není pochyb o tom, že je naprosto nutné, aby došlo k velké reformě zdravotnického a ošetřovatelského systému. Vidíme, že se dnes příliš velký objem peněžních prostředků ztrácí v zastaralých a nekoordinovaných strukturách,“ uvedla dále Carola Reimannová.
Podle ní je zapotřebí provést hluboké strukturální reformy. „Zkrátka potřebujeme lepší koordinaci a vyšší efektivnost jak v zákonném zdravotním, tak v sociálním pojištění dlouhodobé péče,“ dodala Reimannová.
Rekordní schodek zdravotních pojišťoven
Jen systém dlouhodobé péče skončil v roce 2024 v deficitu převyšujícím 1,5 miliardy eur (asi 38,5 miliardy korun). Letošní schodek by se měl snížit, avšak i tak nejspíše překroční hranici 500 milionů eur, uvedl deník Deutsches Ärzteblatt.
Zdravotní pojišťovny jsou na tom však podstatně hůř. Za rok 2024 vytvořily schodek přes 60 miliard eur (asi 150 miliard korun). Oproti roku 2023 se tak schodek německých zdravotních pojišťoven zahrnutých v systému zákonného zdravotního pojištění prakticky ztrojnásobil. Předloni totiž hospodařily s deficitem necelých dvou miliard eur.
