Koaliční smlouva mezi německou SPD a CDU/CSU má celkem 144 stran. Pro oblast zdravotnictví a dlouhodobé péče je v ní vyhrazeno celkem devět stránek, tedy něco málo přes šest procent z celkového textu. Mezi priority v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče patří stabilizace příjmů systému, rychlejší přístup k vyšetření u specialistů, ale také reformy v některých oblastech. „Cíle jsou tedy jasně dané, cesty, jak jich dosáhnout, zůstávají zahaleny mlhou,” píše německý odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Přestože předvolební průzkumy v Německu naznačovaly, že zdravotnictví je mezi voliči vnímáno naléhavěji než například stav ekonomiky, dostalo se mu v koaliční smlouvě poměrně malého prostoru. Na druhé straně je třeba zdůraznit, že Německo stojí z jistého úhlu pohledu na křižovatce dějin, jeho hospodářství čelí řadě problémů, jejichž řešení nesnese odkladu. Pro zdravotnictví a dlouhodobou péči je tak výsledný dokument prakticky vítězstvím. Jaké jsou nejvýznamnější změny, které nová spolková vláda hodlá prosadit?

1) Ambulantní péče

Síť ambulantní péče se má podle koaliční smlouvy zlepšovat zejména v oblasti dostupnosti primární a sekundární péče. Cílem budoucích vládnoucích stran SPD a CDU/CSU je zkrátit čekací doby pacientů na vyšetření u specialistů a zároveň odlehčit personálu v ordinacích praktických lékařů. Toho má být dosaženo zavedením závazného systému primární péče, kdy pacient má nejprve navštívit svého praktického lékaře a až na jeho doporučení specialistu. Výjimkou by byla péče oftalmologická a gynekologická.

Vedle toho by měl vzniknout systém, v jehož rámci by se lidé mohli ke svým praktikům objednávat elektronicky. Pacienti by také měli mít garantován termín u specialistů, pokud jej doporučí praktický lékař. A to tak, že by se návštěva specialisty musela uskutečnit v co nejkratším termínu, respektive tak, aby nedocházelo k upřednostňování pacientů ze systému soukromého zdravotního pojištění. Pokud takovou návštěvu nebudou zdravotní pojišťovny schopny garantovat, pacient by mohl navštívit specialistu ambulantně rovnou v nemocnici.

2) Úpravy v odměňování

Další oblastí, kterou se koaliční smlouva zabývá, je systém plateb a odměňování ve zdravotnictví. Má dojít k úpravě poplatků tak, aby došlo ke snížení počtu „nepotřebných lékařských kontaktů”. To je další nástroj, prostřednictvím kterého by bylo možné odlehčit ordinacím nejen praktiků.

V systému odměňování pak chce Německo i nadále spoléhat na paušální platby (DRG) v modifikované podobě, které fungují již dnes. Současně však má být tento systém rozvíjen tak, aby se platby zefektivňovaly s ohledem na rozsah služeb v rámci zdravotní, respektive lůžkové péče. Do systému plateb za zdravotní péči by mohly ve větší míře promlouvat také spolkové země, které by měly přispět k nastolování rovnováhy mezi oblastmi, kde je zdravotní péče nadměrná nebo kde je naopak nedostatečná.

3) Nemocniční síť

Pro lůžkovou péči SPD a CDU/CSU počítají s postupným zaváděním schválené nemocniční reformy. Nicméně, jak bylo již dříve avizováno, má v jejím rámci docházet k určitým úpravám. Změny, které budou vyžadovat také změnu zákonů, mají být představeny a provedeny do léta letošního roku.

Úpravy nemocniční reformy mají lépe zajistit poskytování základní a neodkladné péče (zejména interna, chirurgie, gynekologie a porodnictví) především pro obyvatelstvo žijící ve venkovských oblastech. Náklady na přizpůsobení nemocnic nové struktuře mají být financovány ze speciálního fondu. Finance z něho mají být čerpány v průběhu let 2026 až 2035. Koaliční smlouva potvrzuje, že asi polovina částky (25 miliard eur) má být hrazena z fondů zákonného zdravotního pojištění. Druhou polovinu by měl dodat spolkový rozpočet a rozpočty jednotlivých spolkových zemí. Původně měly fondy zákonného zdravotního pojištění hradit celých 50 miliard eur.

Mohlo by vás zajímat

4) Financování zdravotní a dlouhodobé péče

Jak zajistit finanční stabilitu zdravotního systému a systému dlouhodobé ošetřovatelské péče, je pravděpodobně nejtvrdší oříšek, který na budoucí spolkovou vládu čeká. Vzhledem k tomu, že do transformačního fondu nemocniční reformy fondy zákonného zdravotního pojištění odvedou jen polovinu celkové částky, vytvořil se prostor v objemu 25 miliard eur, o které lze fondy zákonného zdravotního pojištění posílit. Pro další období se pak počítá s dotací ze spolkového rozpočtu s tím, že by se v čase zvyšovala. Pro rok 2026 by mělo jít o 720 milionů eur, v roce 2028 už o 2,25 miliardy.

U dlouhodobé péče by spolková vláda měla převzít financování nepojistných dávek, jako jsou příspěvky na penzijní pojištění pro rodinné pečovatele. To ostatně ve své koaliční smlouvě přislíbila už vláda pod vedením Olafa Scholze v roce 2021. Pokud bude tento prvek zaveden, spolkový rozpočet to vyjde přibližně na 4 miliardy eur (asi 100 miliard korun) ročně.

Obě koaliční strany si ale jsou vědomy, že hlavním problémem je dlouhodobá schodkovost systému. Proto dle deníku Deutsches Ärzteblatt připravují komplexní balíček strukturálních úprav a opatření, jejichž cílem je zkrotit dynamiku výdajů a odstranit systémový nesoulad mezi vývojem výdajů a příjmů.

Na zvýšení sazeb zdravotního nebo sociálního pojištění to ale nevypadá. „Chceme dlouhodobě stabilizovat odvody na zákonné zdravotní pojištění a zároveň zajistit vysokou kvalitu a vysokou úroveň služeb. Chceme zvýšit příjmy prostřednictvím vyšší zaměstnanosti a snížit náklady na výdajové straně,” cituje Deutsches Ärzteblatt koaliční smlouvu. Konkrétní opatření ale mají být teprve vypracována a navržena.

5) Odbourání byrokracie, digitalizace a medicínské vzdělávání

Koaliční smlouva se v oblasti zdravotnictví věnuje také snaze snižovat byrokratickou zátěž lékařů a zdravotnického personálu, důrazu na pokračování digitalizace zdravotnictví nebo zvyšování kapacit pro vzdělávání v oblasti medicíny.

Všechna tato opatření mají směřovat k řešení očekávaného a očekávaně se prohlubujícího nedostatku lékařů v důsledku demografického stárnutí. Nižší byrokratická zátěž, větší objem digitalizace i zvýšení počtu absolventů lékařských fakult by měly vytvořit příznivé podmínky pro to, aby bylo i za řadu let možné zvládnout přibývající počty pacientů. Proti tomu ovšem jde požadavek SPD na zkrácení pracovní doby lékařů na 40 hodin týdně.

Koaliční smlouva v neposlední řadě klade důraz na posílení psychoterapeutické péče, což má vést k větší odolnosti obyvatel vůči duševní zátěži.