Německou vládu čeká těžký úkol. Jak stabilizovat finance ve zdravotnictví a nezatížit ekonomiku

Nová německá vláda sice už dostává jasnější kontury, k jejímu oficiálnímu vzniku však ještě chybí něco přes měsíc. Tlak na její budoucí členy ale roste už nyní a nevyhnou se mu ministři zdravotnictví nebo práce a sociálních věcí. Zatímco v oblasti zdravotnictví má budoucí kabinet Friedricha Merze poměrně jasně narýsováno, jaké kroky hodlá podnikat, sociální a zejména dlouhodobá péče se potýká se stále palčivějšími problémy. I zde však platí, že o peníze jde „až“ v první řadě, jak naznačuje odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Generální tajemník německé CDU Carsten Linnemann požaduje reformu sociálního zabezpečení. Bez ní totiž podle něho hrozí, že bude nutné přistoupit ke zvyšování dodatečné sazby pojistného, a to na dlouhodobou péči. Zdravotní pojišťovny (které dlouhodobou péči financují), profesní asociace i někteří ekonomičtí experti jsou ale s ohledem na obsah čerstvě dojednané koaliční smlouvy pro budoucí vládu CDU/CSU a SPD skeptičtí.

Stabilizace příjmů jen na papíře?

„Reformy jsou nutné zejména v oblasti sociálního zabezpečení. Takhle nemůžeme dále pokračovat,“ cituje Linnemanna odborný portál Deutsches Ärzteblatt z jeho vyjádření pro německou televizní stanici ARD. Linnemann je přesvědčen, že sazby pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení se musí vrátit zpět ke 40 procentům a nikoli se nadále posouvat až ke 45 procentům.

CDU/CSU a SPD se v koaliční smlouvě zavázaly k dlouhodobé stabilizaci odvodů na zákonné zdravotní pojištění. Celá práce na této stabilizaci má ale podle deníku Deutsches Ärzteblatt započít sestavením odborné komise. Jejími členy budou jak odborníci, tak zástupci stakeholderů, jako jsou zdravotní pojišťovny, spolkové země nebo vybraná města.

Carsten Linnemann proto brzdí přehnaná očekávání, podle kterých by reformní opatření mohla přijít velmi rychle. „Vláda musí dostat 100 dní a šanci na představení opatření, která zdravotnický systém a systém dlouhodobé péče finančně stabilizují,“ vysvětlil.

Mohlo by vás zajímat

V Německu se spekuluje, kdo bude ministrem zdravotnictví. Lauterbacha vystřídá kádr z CDU

Neblahá zátěž pro ekonomiku

Otázkou ale je, v jakém časovém horizontu se potřebná opatření podaří nejen představit, ale hlavně uvést do praxe. Šéf zdravotní pojišťovny DAK-Gesundheit Andreas Storm totiž varuje, že prudké zvýšení příspěvků na zákonné zdravotní pojištění a pojištění dlouhodobé péče bude muset přijít nejpozději do přelomu roku. „Pokud nebudou podniknuty žádné další kroky, nás nutně čeká tsunami zvyšování příspěvků na zdravotní a sociální pojištění,“ řekl Storm.

Jenže k prvnímu zvýšení odvodů na zdravotní pojištění a pojištění dlouhodobé péče bude muset dojít nejspíše ještě v roce letošním, a to minimálně o půl procentního bodu, myslí si Andreas Strom. „Ve spojení s rostoucími příspěvky na zdravotní pojištění se pak posouváme k celkovému příspěvku na sociální zabezpečení ve výši 43 procent,“ vysvětlil Strom deníku Deutsches Ärzteblatt.

Podle něho však tuto dodatečnou zátěž nepocítí pouze poplatníci, kteří pojistné odvádějí, ale jde o dodatečnou zátěž pro celou německou ekonomiku. To znamená, že německé hospodářství možná nakonec poroste pomaleji, než by mohlo. Přitom už v současné době čelí problémům, které mohou být umocněny dopady cel, které na dovoz zboží z Evropské unie uvalily nebo se ještě chystají uvalit Spojené státy.

Chybí politická vůle, říká expert

Před dalším navyšováním odvodů na zdravotní a sociální zabezpečení varují také někteří němečtí ekonomové. Podle expertů Institutu pro německou ekonomiku (IW – Institut der deutschen Wirtschaft) jde o neúměrnou zátěž. „Nová koaliční vláda směřuje k vážným finančním potížím,“ řekl expert Institutu Jochen Pimpertz, který se zaměřuje na daňovou soustavu.

Podle něj už nyní souhrn odvodů na zdravotní a sociální pojištění, tedy odvody zaměstnanců i zaměstnavatelů dohromady, dosahují v Německu 42,3 procenta ze zaměstnaneckých příjmů. Pimpertz zároveň upozornil, že v příštích letech by se tento podíl mohl vyšplhat až na téměř 46 procent.

Jedním z hlavních důvodů projekce takového vývoje jsou rostoucí náklady na zdravotnictví. Nárůst výdajů je také větší, než se dříve předpokládalo, protože zákonodárci požadovali, aby fondy zdravotního pojištění v důsledku koronavirové pandemie snížily své finanční rezervy právě kvůli tomu, aby došlo ke stabilizaci sazeb pojistného.

Jenže jak je dnes vidět, jednalo se tehdy o krátkodobé opatření, a dnes v systému chybí podobný „nárazník“, který by neustálé navyšování sazeb pojistného tlumil. Podle Jochena Pimpertze dnes oběma koaličním stranám chybí „vůle učinit zásadní rozhodnutí“ o tom, jak se s předvídatelnými narůstajícími finančními problémy vypořádat.