Sněmovní zdravotnický výbor včera jako garanční schválil novelu zákona o zdravotních službách, která mimo jiné převádí odpovědnost za organizaci pohotovostí z krajů na zdravotní pojišťovny. Zároveň posvětil v podstatě všechny předložené pozměňovací návrhy, včetně toho, který odstraňuje překážky komplikující plátcům převzetí odpovědnosti za organizaci pohotovostí, nebo toho, který stanovuje pravidla pro vznik nových lékáren.

Tou asi nejdiskutovanější změnou, kterou novela zákona o zdravotních službách přináší, je převod odpovědnosti za organizaci pohotovostí z krajů na zdravotní pojišťovny (o této i dalších změnách v novele více např. zde). Těm ovšem ministerstvem navržené znění dělalo nemalé vrásky, protože nemocnice s urgentním příjmem dle něj měly pouze zajistit prostor, kde by bylo možné pohotovost poskytovat. To by ale bez větší provázanosti s nemocnicí byl problém – vyvstávala otázka, jak by se lékař, kterého by zdravotní pojišťovna zajistila odjinud, dostal například do nemocničního systému a využíval zdejší zázemí.

Tuto komplikaci nakonec vyřešil pozměňovací návrh poslance Toma Philippa (KDU-ČSL), který je zároveň šéfem správní rady VZP.

Stanoví se páteřní síť pohotovostí

„Tímto pozměňovacím návrhem se upřesňují některé nejasnosti vyplývající z původně zvoleného řešení tak, že se jednoznačně stanoví, že lékařskou pohotovostní službu pro dospělé poskytují ti poskytovatelé lůžkové péče, kteří mají zřízený urgentní příjem. Tím je stanovena páteřní sít této kategorie pohotovostních služeb. Zároveň se nově stanoví, že lékařskou pohotovostní službu pro děti poskytují poskytovatelé akutní lůžkové pediatrické péče, čímž je nově stanovena páteřní síť dětských pohotovostí. Tím není dotčena odpovědnost zdravotních pojišťoven za zajištění fungování pohotovostních služeb v této páteřní síti. Nadále je počítáno s tím, že pohotovostní služby budou personálně zabezpečovat primárně praktičtí lékaři, resp. ambulantní specialisté, přičemž zdravotní pojišťovny mají pro to vytvářet podmínky,“ stojí v odůvodnění pozměňovacího návrhu.

Lékařskou pohotovostní službu pro dospělé budou zajišťovat poskytovatelé lůžkové péče, kteří mají zřízený urgentní příjem. Ilustrační foto:. Zdroj: PxHere

Ten také zakotvuje zmocnění pro ministerstvo zdravotnictví k vydání vyhlášky, která bude specifikovat požadavky na personál a vybavení pohotovostí, zejména ale minimální časový rozsah pohotovosti.

„Přímá regulace minimálního časového rozsahu fungování chybí, přičemž pacientům prostřednictvím jeho ukotvení bude garantováno fungování páteřní sítě pohotovostních služeb nikoli pouze v územním hledisku, ale i v hledisku časovém,“ dodává důvodová zpráva k návrhu.

Méně byrokracie

Zelenou od zdravotnického výboru dostal tento, stejně jako další tři pozměňovací návrhy Toma Philippa. Ty se týkají povinnosti podniků získat povolení k demoličním a sanačním pracím s azbestem, zpřesnění pravidel pro ochranné léčení a úpravy definice farmaceutické péče (pozměňovacím návrhům jsme se podrobněji věnovali zde).

Další čtyři schválené pozměňovací návrhy podal ministr Vlastimil Válek (TOP 09) a týkají se přepravy novorozenců v rámci neodkladné péče, úlevy od byrokratického požadavku pro kadeřnictví, kosmetické, masérské či tetovací služby, snahy posílit řady pracovního lékařství a úlevy pro centra vysoce specializované péče.

Mohlo by vás zajímat

Dva návrhy podala šéfka sněmovního zdravotnického výboru Zdeňka Němečková-Crkvenjaš (ODS). První navrhuje zrušit posouzení zdravotní způsobilosti ke studiu u oborů, kde není uvedená zdravotní kontraindikace, druhý, aby lékaři předepisující léčivý přípravek s obsahem konopí nadále nemuseli pravidelně poskytovat ÚZIS informace o výsledcích léčby.

Po dvou návrzích také podal Pavel Blažek (ODS) s tím, že jeden přichází s možností zajistit pracovnělékařské služby odsouzeným i u mimovězeňských poskytovatelů, a druhý se týká dozoru nad dodržováním předpisů při výkonu ústavního ochranného léčení, který má provádět okresní státní zastupitelství.

První lékárna na 5000 obyvatel

Jan Kuchař (STAN) chce ve svém návrhu uzákonit pravidla pro vznik nových lékáren stanovením omezení podle počtu obyvatel obcí i nejmenší možné vzdálenosti mezi lékárnami.

„V menších obcích by při použití kritéria první lékárny na 5000 obyvatel (druhé od 5001 obyv., třetí od 8001 obyv. atd.) byl umožněn ekonomicky stabilní provoz takové lékárny s dostatečným počtem zaměstnaných farmaceutů a farmaceutických asistentů s možností rozšiřování spektra služeb poskytovaných pacientům (příprava individuálně připravovaných léčivých přípravků, konzultační činnost, do budoucna další služby jako očkování nebo screeningy apod.). Dnes bývá v obcích s cca 10000 obyvateli i 5 a více lékáren, což vede k tomu, že počet farmaceutů je v těchto lékárnách nedostatečný a poskytované služby se omezují na výdej léčivých přípravků pacientům. Na další služby již není odborný personál k dispozici,“ stojí v odůvodnění pozměňovacího návrhu.

Demografická kritéria by podle odůvodnění zabránila zahušťování lékárenské sítě ve větších obcích na úkor venkovských oblastí. Novinka by také znamenala určité záruky pro ty, kdo se rozhodnou otevřít si lékárnu.

„Mladí farmaceuti si v současnosti netroufají otevřít novou lékárnu právě z důvodu, že kdykoliv může v jejich sousedství vzniknout nová lékárna založená ekonomicky silnými subjekty. Mladší generace farmaceutů v současném systému nejenže neuvažuje o založení lékárny, ale ani nemá zájem o koupi lékárny od končících kolegů. Právě z výše uvedeného důvodu extrémní nejistoty. Zavedení kritérií pro vznik nových lékáren by tak vedlo také ke zatraktivnění oboru, zvýšení zájmu o obor farmacie a zajištění nových generací farmaceutů,“ dodává odůvodnění.

Za dvojčata by už neměl být snížený rodičovský příspěvek

Pozměňovací návrh Šimona Hellera (KDU-ČSL) se zase snaží narovnat podmínky rodičovského příspěvku u vícerčat. Doposud totiž jsou narozená dvojčata vnímána ne jako dva suverénní jedinci, ale jako 1,5násobek jedince.

Jediný návrh, který zůstal bez stanoviska, pochází od Milana Brázdila (ANO) a do zákona doplňuje lékárenskou pohotovost. Výbor zůstal bez stanoviska proto, že podpořil pozměňovací návrh Toma Philippa upravující stejný paragraf, a protože je Brázdilův návrh k původní novele a ne k Philippovu pozměňovacímu návrhu, tyto dvě úpravy se navzájem z legislativního hlediska vylučují.